Původně užívané metody detailního řízení tak byly od poloviny 80. let v zemích OECD nahrazeny metodami výkonově orientovanými. Vývoj rozpočtových metod a procedur dokazuje, že je možno vybírat z bohatého portfolia způsobu řízení a rozpočtování ve veřejném sektoru. Všem uvedeným nástrojům je společná orientace na výstup činnosti či služby, nikoli na vstupy, jak bylo obvyklé dříve. Dalším společným rysem je rovněž odpovědnost jednotlivých stupňů veřejné správy, jejich organizací i jednotlivců za výdaje i za výkony.
Na základě výše uvedených skutečností přichází „Koncepce reformy veřejných rozpočtů“ předložená MF ČR s návrhem konkrétních změn současného systému, které je možno rozdělit do několika skupin . První množinu tvoří změny, které mají za cíl odstranit vlastní příčiny nerovnováhy veřejných rozpočtů. Tyto změny nebude možné zavést v celém spektru v krátkodobém časovém horizontu. Má-li však být dosaženo zamýšleného efektu, je nezbytně nutné aby při postupné implementaci působily současně. Jedná se o vliv komplexu různorodých činitelů v rámci téhož systému, kde účinnost každého faktoru je posilována či oslabována účinností či neúčinností druhého. Do této množiny opatření koncepce řadí zavedení nových metod sestavování, realizace a hodnocení rozpočtu, zásadní změny v systému mandatorních výdajů a důsledné uplatňování principu subsidiarity.
Ve druhé množině aktivit MF ČR akcentuje ty opatření, které je možno uskutečnit ve velmi krátkém období a které by se měly projevit ve zvýšení efektivnosti alokace a v hospodárnosti při vynakládání prostředků na konkrétní účely. Navrhují se dílčí změny v mandatorních a v kvazimandatorních výdajích. Současně se doporučuje nasazení metod auditu výdajů. Dále se navrhují různá podpůrná opatření jako např. mediální podpora konsolidace veřejných financí, systematické vzdělávání pracovníků veřejné správy v problematice veřejných financí a zvýšení transparentnosti organizací veřejného sektoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat