Z daňových příjmů financují kraje především výdaje svých organizací

Z daňových příjmů financují kraje především výdaje svých organizací, krajských úřadů a zastupitelů. Ministerstvo financí spatřuje v dané filozofii přístupu k financování krajů výhodu v tom, že nemůže nastat situace, že některým krajům by chyběly finanční zdroje a naopak část krajů by byla „přefinancována“. Nicméně je nutno považovat tento stav za východisko z nouze. Po ukončení transformačního manévru a ustálení krajských samospráv bude nezbytné ponechat krajům dostatečný operační prostor pro vlastní finanční politiku respektující priority obyvatelstva daného kraje.
Kromě daňových příjmů samozřejmě kraje financují své aktivity z ostatních příjmů vymezených příslušnou legislativou (dotace, příjmy od organizací zřizovaných krajem, správní poplatky, kapitálové příjmy atd.).
Velký objem prostředků určených pro kraje je zatím předem determinován. Jedná se o prostředky plynoucí na příspěvkové organizace a organizační složky kraje dotačním vztahem z kapitol jednotlivých resortů. Týká se zejména oblasti školství, kde v roce 2002 jde např. o účelovou dotaci v rozsahu 50 mld. Kč při celkových anticipovaných příjmech krajů ve výši cca 66,7 mld. Kč. Výdajová stránka krajských rozpočtů tak je značně limitována právě účelovými dotačními vztahy na příjmové stránce rozpočtů. Sestavování krajských rozpočtů je tak značně komplikováno. Po pokrytí běžných výdajů svých organizací a organizačních složek autonomně disponují v roce 2002 částkou zhruba 1,7 mld. Kč na vlastní rozvojové činnosti .
Je složité v současné době vyslovit jednoznačný názor na problematiku zajištění financování krajů. Je ovšem zřejmé, že dokud nebudou přesně vymezeny kompetence krajů a nebude ukončen přesun zřizovatelských funkcí, není možné definitivně určovat krajům vlastní daňové příjmy. Přechodnost současné situace krajské samosprávy vyplývá ze skutečnosti, že od začátku roku 2001 byl na kraje postupně převeden majetek státu a zřizovatelské funkce k cca 2 641 organizacím. Z toho bylo 2 399 organizací z oblasti školství, 40 organizací ze segmentu kultury, 118 organizací zemědělského školství, 72 organizací z dopravy, 6 organizací zdravotnického charakteru a 6 organizací sociální péče. V roce 2002 se převádějí na krajskou samosprávu některé organizace od okresních úřadů, které jsou rušeny.