Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Protest slouží důkazní prostředek zejména :

- jako v procesně-právním smyslu
- jako prostředek v hmotně-právním smyslu

Protest musí být proveden v zákonem stanovené lhůtě. Ta je v ČR pouze dva pracovní dny následující po dni splatnosti

Rozeznáváme následující druhy protestů směnky :
- protest pro neplacení
- protest pro neakceptaci
- protest do stěny – dlužník nebyl ve svém sídle zastižen v den splatnosti směnky a dvou následujících dnech
- protest do větru – dlužník uvedený na směnce je v místě placení neznámý

S protestem směnky je také úzce spojena tzv. notifikační povinnost = majitel nezaplacené směnky je povinen dát zprávu o odmítnutém placení či akceptaci předchozímu majiteli směnky a také jejímu výstavci a to do 4 pracovních dnů po protestu směnky

Pokud dlužník nezaplatil směnku a věřitel se nemůže domoci svých práv plynoucích ze směnky, může podat směnečnou žalobu vůči dlužníkovi na vydání směnečného platebního rozkazu.

Výkon směnečných práv vůči nepřímým dlužníkům nazýváme směnečný postih. Jestliže směnka nebyla v době splatnosti zaplacena hlavním dlužníkem a majitel směnky včas učinil protest pro neplacení, může vykonat postih proti nepřímým dlužníkům.

U prvního postihu je postihovatelem majitel směnky a postižníkem kterýkoliv z nepřímých dlužníků. První postihovatel má přitom ze zákona právo na :
- směnečnou částku
- úrok ve výši 6% za dobu ode dne splatnosti směnky do dne jejího skutečného zaplacení
- úhradu nutných výloh na protest
- provizi v max.výši 1/3% ze směnečné částky, zvýšené o úroky

V případě dalšího postihu je postihovatelem ten nepřímý dlužník, který směnku původnímu postihovateli zaplatil. Ze zákona mu vzniká právo vymáhat :
- celou částku
- úrok ve výši 6% ode dne, kdy zaplatil prvnímu postihovateli
- své nutné výlohy
- provizi v max.výši 1/3% z částky, zaplacené prvnímu postihovateli

Žádné komentáře:

Okomentovat