– jsou vedeny jako řízená diskuse ve skupině lidí, kteří byli vybráni tak, aby reprezentovali určitou cílovou skupinu. Ve skupinovém rozhovoru jde zejména o sledování procesu působení společenských vlivů na formování individuálních názorů a na individuální rozhodování. Skupinové diskuse mohou být kombinovány s individuálními hloubkovými rozhovory před či po proběhnutí focus group a také s home-use testem
- psychologická extrapolace – využívá se např. ve výzkumu spotřebitele, který se týká zkoumání důvodů nákupu určitého zboží. Důvody často nelze odhalit přímou otázkou typu "Proč jste si koupil tento výrobek a ne tento?" a proto se používají speciální dotazovací techniky, které mají skryté důvody odhalit. Nejčastěji používanými jsou:
- projektivní techniky – patří sem např. tachystoskopická projekce, která se využívá při výzkumu účinnosti obalů, tištěné inzerce a propagačních materiálů. Respondentům se promítají v tachystoskopu zkoumané obrázky ve zlomku vteřiny (obvykle 1/250 – 1/100 vteřiny), což má simulovat situaci, kdy nakupující prochází okolo regálu a zlomek vteřiny je čas, během kterého může výrobek upoutat jeho pozornost. Po projekci následují otázky ohledně dojmů a pocitů. Posléze je vybrán ten návrh obalu, inzerce či propagačního materiálu, který vyvolává největší pozornost a nejvhodnější emoce
- asociativní postupy – tyto postupy jsou založeny na tom, že se v mysli člověka sdružují minulé vjemy a představy podle podobnosti, časové nebo prostorové blízkosti, analogie či kontrastu a že tato myšlená spojení mají relativně stálý charakter (SURYNEK, A. – KOMÁRKOVÁ, R. – KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. r. 2001. str. 104). Patří sem např. volné slovní asociace. Tato technika se používá při zkoumání vhodnosti názvu pro výrobek či podnik
Žádné komentáře:
Okomentovat