Příklad

Paco Underhill se specializuje se svým týmem na pozorování zákazníků v prodejnách. Ve své knize Proč nakupujeme shrnuje hlavní poznatky, mezi něž patří např.:
 muži se pohybují mezi regály rychleji než ženy
 muži radši niž nekoupí, než aby se ptali. Mají rádi, když si informace mohou získat sami, např. z tištěných zdrojů, instruktážních videonahrávek
 senioři potřebují text s větším písmem a kontrastní (černé písmo na bílém papíře), protože padesát let stará sítnice obvykle absorbuje o jednu čtvrtinu méně světla než sítnice dvacetiletého člověka
 nakupující zpomalí, když uvidí reflexní plochu a zrychlí tam, kde je volný prostor
 v obchodě existuje něco jako šedá zóna (nachází se u vstupu), v níž se nakupující přizpůsobuje tempu v obchodě a zhruba prvních deset metrů si nevšimne žádných informačních tabulí, letáků, informačních zařízení

Experiment je metoda pomocí níž lze sledovat vliv jednoho jevu (nezávislé proměnné) na jev druhý (závisle proměnnou), a to ve zcela nově vzniklé situaci (např. u tvrzení, že změna ceny výrobku povede ke zvýšení či snížení nákupu tohoto výrobku, je nezávislou proměnnou změna cen a závisle proměnnou zvýšení či snížení nákupu). V tomto případě usilujeme o zachycení všech reakcí na nově vzniklou situaci a snažíme se nalézt pro toto chování přijatelné vysvětlení. Můžeme rozlišit dvě konkrétní podoby experimentu:
 pokusy v laboratoři, jež jsou uskutečňovány v řízeném prostředí, tj. v prostředí umělém, laboratorním (např. výrobkové testy)
 experimenty terénní (přirozené), které se uskutečňují v prostředí přirozeném (např. tržní testy)
Základním rozdílem mezi pozorováním a experimentem je odlišná informace, kterou získáme. Pozorování se omezuje na popis chování objektu v jeho přirozeném prostředí, experiment se toto chování snaží vysvětlit, soustřeďuje se jen na některé stránky objektu.

Fyziologické metody založené na mimoslovní komunikaci využíváme pro měření mimovolných reakcí na stimuly. Patří sem (NASH, E. Direct marketing. r. 2003. str. 90):
 měření mozkových vln pomocí elektroencefalografu, který zaznamenává spontánní elektrickou aktivitu v mozku, když jedinci ukazujeme určité věci. Výsledky zobrazují různé druhy a míry pozornosti a vzrušení
 sledování pohybu očí optickým zařízením zaznamenávajícím na co se oko dívá, jak dlouho se na to soustředí a pořadí, ve kterém vnímá jednotlivé prvky sdělení
 galvanická reakce kůže měřená psychogalvanometrem, který je napojen na konečky prstů a vždy po 2,5 vteřinách zaznamenává míru pocení. Větší pocení naznačuje větší vzrušení, těžko ale zjistíme, pokud použijeme jen tuto metodu, zda osoba zažívá příjemné nebo nepříjemné pocity, pouze můžeme konstatovat, že zažívá nebo nezažívá a jak silné