Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Josef Kajetán Tyt (1808 - 1856), Hry podle německých vzorů

Hry podle německých vzorů:
• Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Děj této hry je ze současnosti, rušná lidová zábava pouťového typu kolem tradiční slavnosti pražských ševců. Hra je známa dodnes písní "Kde domov můj", kterou zpíval slepý houslista Mareš za doprovodu lesního rohu. Autorem hudby byl František Škroup.

Dramatické báchorky ze současnosti: do děje vstupují pohádkové bytosti.
Nejznámějším dílem je
• Strakonický dudák aneb Hod divých žen (1847) - národní drama, neboť v něm vystihl typické postavy z českého venkova. Švanda, dudák, výborný muzikant si chce vydělat peníze, získat slávu, úspěch, odchází z domova do světa.' Je lehkověrný, naletí podvodníkovi, odrodilému
Čechovi, světoběžníkovi Vocílkovi, který se stane jeho sekretářem. Je velmi mazaný, okrádá Švandu. Dorotka, Švandova dívka, je typickou českou venkovskou dívkou, je pracovitá, rázná, upřímná a má svého Švandu ráda a dovede o své štěstí bojovat. Jde zachránit Švandu o půlnoci na popraviště, kde Švanda hraje divým ženám a spasí ho před smrtí. Dorotku doprovází typický český muzikant, slušný člověk, skutečný přítel Kalafuna. Pohádkový svět představuje např. víla Rosava, matka Švandy; divé ženy.
• Jiříkovo vidění
• Lesní panna aneb Cesta do Ameriky
• Pražský flamendr
• Paličova dcera

Historické drama:
Z historickými tématy zachází velmi volně tedy z hlediska historie nepřesně. Námětově si vybírá
postavy nebo období, které může použít jako vzory pro současnost
• Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, ve které se námětově vrací do historie rodného města, což má připomenout tvrdé a tragické potrestání vzpoury Kutnohorských havířů jako paraleru k tragickému revolučnímu roku 1848.
• Jan Hus - divadelní životopis. Autor chtěl připomenout velikost, aktuálnost Husova odkazu, ale i přímý charakter člověka, který dovede za pravdu položit život.

Tyl uvádí do literatury divadelní báchorku, postavy typických českých lidí, obohatil češtinu a dal divadlu výchovný ráz. Chtěl vychovávat k vlastenectví,
národnímu sebevědomí a vzdělanosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat