Humor a satira v české literatuře.

Humor a satira v české literatuře.

Satira = využívá humoru a komiky ke kritice lidských charakterů nebo poměrů ve společnosti.
= kritizuje nedostatky ve společnosti, formou ironie, nadsázky, vtipu sarkasmu


Nejstarší české satiry vznikají v polovině 14. století. Patří k nim i původně náboženská hra „Mastičkář “ – podvodník s léky. Vypráví o 3 Mariích, které jdou ke Kristovu hrobu, aby nabalzamovali jeho tělo, a cestou se staví na trhu, aby nakoupili vonné masti. Autor se zde soustřeďuje na vylíčení podvodníků s léky a mastmi.
Text zaujme nespisovnou češtinou a komikou. Aby mastičkář zaujal zákazníky, provede dokonce zázrak. Vzkřísí z mrtvých Abrahamova syna tím, že mu nalije na zadek kvasnice ( mast ). Scéně odpovídá i jazyk nižších vrstev i s vulgarismy.

Satira byla oblíbenou formou ve středověku. Satira = z latiny „všehochuť “, „směs“ . původně posměšná báseň kritizující společenské nebo osobní vady. Dnes je satira chápána jako každé literární dílo, které využívá humoru nejen k zesměšnění, ale i ke kritice.
Nejvýznamnější skladbou 14. století je Hradecký rukopis. Skládá se z částí:
- Desatero kázanie božie
- Satiry o řemeslnících a konšelích
- bajka O lišce a džbánu

Desatero kázanie božie – veršované kázání, které napadá všechny hříšníky, kteří se provinili proti desateru. Zvláštní pozornost věnuje šizení a okrádání.
Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání.
Bajka O lišce a džbánu – veršovaný příklad, který poukazuje na to, že i chytrá liška může na svou chytrost doplatit.

Významnou satirickou skladbou je též Podkoní a žák – student se hádá s panským sluhou, kdo z nich se má lépe. Nakonec vychází najevo skutečnost, že jsou na tom oba dva stejně špatně.