Není problém - a často se tak děje - namísto dlouhých popisu používat pro označení jednotlivých hodnot číslice (pro příklad uvedené v závorce). Číslice nevyjadřují čísla - jsou jenom označením - a nelze s nimi provádět aritmetické operace! Přesto se tak často děje (vzpomeňme tradiční počítání studijních průměrů) - měli bychom si uvědomit, že výsledné hodnoty takových výpočtů jsou jen velmi orientační a podle toho také akceptovat jejich přesvědčivost...
Otázky validity jsou jenom nastíněny a jsou mnohem složitější. Ve všech případech, kdy se jedná o závažnější rozhodování a práci s informacemi bychom jim měli věnovat zvýšenou pozornost. Významným postupem, kterým lze validitu informací posuzovat a zvyšovat je argumentací.
Další požadavky na informace
Stručně lze uvést ještě další požadavky, kladené na práci s informacemi. První z nich bude jejich adekvátnost tedy věrnost s jakou je zobrazována skutečnost. Je blízká pojmu „přesnost“, který se ovšem týká pouze číselných údajů, v mnoha případech se jedná o vyjádření „explicitní“, takové, které je dostatečně zjevné. Do této kategorie bychom mohli zahrnout i šířku a hloubku informací. Opětovně lze konstatovat, že jejich míra je závislá na charakteru problému a snaha o její vysokou hodnotu je časti přehnaná.
Významným požadavkem na informace je jejich včasnost, ve vztahu k řešenému problému. Informace musí být k disposici ve vhodné časové relaci. Je zřejmé, že pozdě dodané informace ztratili (alespoň část) svou hodnotu. Ale častý slogan „pravé informace v pravý čas“ neznamená, že informace postačí dodat právě ve chvíli řešení problému. Často je nutný předstih pro jejich verifikaci, v mnoha případech bude požadováno jejich doplnění atd. Opět to závisí na charakteru a pojetí problému manažerem.
Žádné komentáře:
Okomentovat