zdůrazňuje že informace není klasickým zdrojem. Tím jsou jen její nositelé data. Informace je účelovým extraktem z dat, který je jednak závislý na jejich dispozici uživatelem, dále pak především na jeho subjektivní potřebě této informace a jeho schopnosti ji interpretovat v kontextu svých individuálních informačních potřeb.
Neměnný charakter mají pouze data, která se stávají zdrojem. Velký význam se klade na komunikaci informace. Jsou respektovány a řešeny problémy s kvalitou přenosu informace, její validitou a kompetencí příjemce a odesílatele.
Důsledek tohoto paradigmatu je, že je zřetelný rozdíl mezi zpracováním informace člověkem nebo strojem. Do důsledku vzato bude stroj (počítačově orientovaný IS) vždy produkovat data a na jejich příjemcích - na jejich schopnostech a subjektivních informačních potřebách - bude záležet hodnota výsledných informací, promítajících se do rozhodování a výsledného jednání. A dokonce interpretace informace se bude lišit nejen s každým individuálním příjemcem, ale také v různých situacích (v různém kontextu).
Jedná se o méně formální typy organizace jako jsou např.:pružné struktury, interdisciplinární týmové práce, podpora lídrovského vedení lidí, akcent na kulturu organizace. Korespondují s metodologií měkkých systémů, teorií kontingence a pojetí učící se organizace, založené na znalostech
V praxi jsou v každé organizaci uvažována obě paradigmata. Mění se jen míra jejich akceptování pro určité manažerské a další výkonné procesy resp. práci lidí s daty či informacemi. Z hlediska rozvoje organizace však jde o dynamickou bilanční rovnováhu těchto dvou paradigmat.
Otevřenou otázkou zůstává, do jaké míry je lidem v organizaci ponechávána volnost individuální interpretace. V mnoha případech je nutné, nebo alespoň výhodné význam informace přesně určit, ať už přesným stanovením obsahu, nebo vymezením možných způsobů jednání. Děje se tak v podobě formálně definovaných pravomocí (= formálních kompetencí), standardů, norem ap.). V mnoha případech je možné význam vymezovat pouze rámcově a ponechávat větší či menší prostor jednotlivcům. V krajním případě jej lze ponechat na vůli jednotlivců, v takových případech ale záleží na zastávané roli (větší volnost mají manažeři na vyšších úrovních řízení), ale také na kultuře organizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat