; uživatel – systém:
o vkládání a aktualizace dat,
o příkazy ke zpracování (třídění, editace, formátování atd.)
o příkazy k vyhledávání informací
o sdělení (např. parametry pro výkon funkce)
; systém – uživatel:
o vyhledané a zpracované informace
o informace o informacích (metainformace)
o chybová a varovná hlášení
o zprávy o činnosti systému
o pomoc (help, nápověda, návod)
; vzájemně systém-uživatel: dialog (s určitým cílem – např. definovt nějakou požadovanou funkci systému)
Národní prostředí
V některých IS se bez národního prostředí neobejdeme už ze samé podstaty systému – např. evidence obyvatel, právní IS, slovníky a překladové systémy atd.
Národní prostředí = (národní abeceda + národní jazyk) se výrazně projevuje:
; při komunikaci systém-uživatel, kdy komunikace v národním jazyku přibližuje počítač uživateli, usnadňuje jeho práci a omezuje chybovost
; při tvorbě a aktualizaci datové základnuy systému (je naprosto nezbytné ukládat data, jména, názvy, ve správné národní podobě, aby se vyloučily záměny, chyby)
; při vyhledávání v datové základně (zejména pak v plnotextových a hypertextových bázích, kde je nutné yajištovat sémantické hledání)
; při výstupu informací ze systému k uživateli.
V poslední době se musíme vyrovnávat i s mezinárodními vazbami systémů – to znamená zajišťovat vzájemnou kompatibilitu různých národních prostředí.
Vícejazyčné systémy
Pro pochopení práce vícejazyčných systémů musíme přesně rozlišit:
; jzyk komunikace s uživatelem (menu,nápověda, dialog,…)
; jazyk dat (jazyk uložených textových položek ,textů,…
; dotazovací jazyk (jazyk, kterým se formuluje příkaz pro vyhledávání) – SQL, dialogový výběr
Žádné komentáře:
Okomentovat