(užití produkčních a nákladových funkcí, úspory z rozsahu a úspory ze sortimentu, proces a nástroje manažerské kontroly, vymezení a cíle nákladového účetnictví v bankách)
Užití produkčních a nákladových funkcí.
Produkční funkce a její užití :
Jedna z produkčních funkcí zachycuje vztah mezi vstupy a výstupy. Primární vstupy jsou práce(L) a kapitál (K).
Ačkoliv banky poskytují více produktů (služeb), budeme pro zjednodušení předpokládat homogenní výstup Q.
Q = f(L,K)
Manažeři se musejí zabývat jak se výstupy mění ve vztahu ku vstupům. Zvyšuje se výstup o stejné procento jako vstup? Mluvíme pak o konstantních, rostoucích či klesajících výnosů z rozsahu.
f(aL,aK) = an f(L,K) = an (Q)
a - konstanta s níž rostou vstupy
exponent „n“ nazýváme stupeň homogenity produkční funkce
Pokud n=1; výnosy z rozsahu jsou konstantní, máme lineární homogenní produkční funkci
Pokud n>1; výnosy se zvyšují o vyšší % než vstupy, stoupající výnosy z rozsahu
Pokud n<1; výnosy se zvyšují o nižší % než vstupy, klesající výnosy z rozsahu
Nákladová funkce a její užití :
Nákladová funkce představuje závislost nákladů na objemu produkce.
Smyslem nákladové funkce je vyjádřit vazbu mezi náklady a objemem produkce, nikoliv sledovat změny v nákladech na produkci se změnami cen vstupů.
TC = f(Q) = PLL + PKK
PL PK jsou ceny vstupů
Pokud dělíme celkové náklady TC produkcí Q, dostáváme průměrné celkové náklady ATC.
konstantní náklady
- konstantní výnosy z rozsahu
úspory z rozsahu
- zvyšující se výnosy z rozsahu (náklady s rostoucím objemem produkce klesají na jednotku)
záporné úspory z rozsahu – plýtvání
- snižující se výnosy z rozsahu (náklady s rostoucím objemem produkce rostou na jednotku
Žádné komentáře:
Okomentovat