Principy klasické teorie managementu
Klasická teorie managementu se soustředí na výrobní činnosti, které považuje za jediné místo spotřeby nákladů a také vzniku přínosů pro organizaci.
Představitelé této teorie se zaměřili na hledání podmínek pro zvyšování produktivity práce ve 2 oblastech:
1. uplatnění pravidel efektivní organizace práce - evropská škola
2. racionálního využívání pracovních prostředků pracovní silou.
Evropská škola - Henri FAYOL - je označována jako organizační teorie a dodnes se využívá. Vymezuje 4 základní aktivity: plánování, organizování, vedení a kontrolu.
Základní principy: (14) - poprvé zveřejněny před 80 lety, stále aktuální.
dělba práce, autorita, disciplína,jedno přikazovací místo, jednota vedení, subordinace zájmů, odměna, centralizace, hierarchie v řízení, pořádek, rovnost, stabilita programu, iniciativa, pocit sounáležitosti.
Americká škola - snaha o racionalizaci pracovních operací - klasická teorie vědeckého managementu - Frederick W. TAYLOR (1856-1915) - jeho přístupy užíval Tomáš Baťa. Prováděl tzv. snímky pracovního dne a z nich odvodil následující doporučení:
§ Determinuj jedinou nejlepší cestu
§ Prováděj vědecký výběr personálu (nejen kvalifikace, i fyzické a psychické předpoklady)
§ Uplatňuj finanční souvislosti pracovního výkonu - používej výkonovou mzdu kde možno
§ Opírej se o funkční vedení - předáci pákou managementu.
Výsledky = obrovské zvýšení produktivity práce/výrobní pásy, zvýšení příjmů - ale i sociální rozbroje a stávky. Hodnocení přínosu této teorie dnes rozporuplné.
Výhrady:
§ vychází z předpokladu výhradně finanční motivace člověka ke zvyšování svého pracovního výkonu (pracuje nerad a jen proto, že musí)
§ vede ke slepému respektování odvozených pravidel v praxi, bez hlubšího pochopení významu (přednost přesnému řízení, ne zájem převzít odpovědnost)
§ degraduje člověka na stroj se snadno předvídatelnou "ekonomickou" reakcí na působení podnětů z okolí (je motivován více finanční odměnou než kvalitou svých výsledků).
Zásady trvalého charakteru klasické teorie managementu byly začleněny do teorie moderního managementu, ostatní byly poplatné podmínkám doby svého vzniku.
Behavioristická teorie managementu
Elton MAYO - na základě porovnání experimentů orientovaných na racionalizaci pracovních postupů došel k názorů, že došlo ke zvýšení výkonů působením psychologických faktorů. Byl přesvědčen, že finanční motivace je jen dílčím faktorem v chování pracovníků a že jejich chování je ovlivněno též psychologickými a sociálními faktory. Vznikla nová behavioristická teorie, jejímž hlavním přínosem je zdůraznění úlohy jednotlivce k dosažení efektivnosti ve všech činnostech organizace.
Člověk nesmí být posuzován jako pouhá součást pracovního stroje, ale jako myslící inteligentní bytost.
Systémové teorie managementu
Tyto teorie se začaly vyvíjet po skončení II.světové války při transformaci hospodářství do podmínek civilní výroby a omezení utajení, což se projevilo v publikování zhodnocení poznatků získaných při řízení složitých válečných operací. Následoval rozvoj teorií informací, kybernetiky , obecné teorie systémů a metod operačního výzkumu. Pro výkon řídících činností je nezbytné znát zákonitosti chování řízených subsystémů. Pro objasnění příčin interních činností organizace jsou často využívány postupy operačního výzkumu a tato vědní disciplína se stala součástí systémové teorie managementu.
§ Její význam spočívá v nalezení obecných zásad pro navrhování účinných postupů managementu při volbě strategie organizace i při její realizaci v neustále se měnících podmínkách okolí.
§ Situační teorie managementu - rozpracování systémové teorie na řešení konkrétních manažerských situací (situační rámec podnikání je omezen podmínkami okolí, typy vlastnictví a autority, strategie organizace a její schopnost uplatnit vlastní kompetence pro podnikání
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Žádné komentáře:
Okomentovat