Staří Egypťané – pyramidy, Alexandr Veliký – válečnické akce
Starý Řím – výstavba komunikací
Podnikatelská řízení – konec XVIII. a začátek XIX. století
Zakladatelé v XIX. století: Robert Owen (VB) – lidské zdroje
Charles Babbage (VB) – matematika ve výrobě
Systematický rozvoj – počátek XX. Století
Jednotlivé směry:
1.) Vědecké teorie – F. W. Taylor (USA) - člověk – výrobek – stroj – organizace práce ve výrobě
Taylorismus v ČSR – Tomáš Baťa
2.) Behaviorální teorie – lidské vztahy – E. Mayo (USA) – motivace, stimulace lidí
3.) Správní – organizační teorie – Fayol (Francie) – plánování, organizování, příkazy, koordinace
4.) Byrokratické řízení – Weber (Německo) – organizační řády a normy, správní štáb
Současný pohled na jednotlivé školy managerských postupů:
1.) Organizování, správa, procesy – podle Fayola, dnes: Koonte, Weinhrich, Pearce aj. Preferují se managerské funkce: plánování organizační struktury, výběr rozmístění a odpovědnost pracovníků
2.) Psychologicko-sociální přístup – z behaviorální teorie – později Maslow, McGregor, Skinner – síly pro rozvoj i chování lidí, motivace, stimulace, iniciativa, aktivita
3.) Systémový přístup – komplexní pohled na dílčí problémy
- systém otevřený, uzavřený, synergie, entropie
- Barnard, Simon, Ackoff
4.) Kvantitativní přístup – matematické modely, algoritmické postupy, rozhodovací úlohy – po 2. sv. válce (firma Du Pont) - užití ve strategickém i operativním řízení, informační systémy apod. - představitelé: Moorse, Cooper, Ackoff
5.) Empirické přístupy – vychází se z rozborů a zobecněných poznatků managerské praxe – konfrontace těchto poznatků s teorií – rychlá reakce na potřeby doby – velmi úspěšné – představitelé: Drucker, Mintzberg, Kotler, Porter, Peters
V praxi se vyskytuje často integrované působení jednotlivých škol pro zajištění max. efektivnosti řízení.
Některé novější poznatky: teorie 2, pružnost v řízení, teorie excelence, řízení rychlosti činnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat