- Úroková míra, při které se SH pen. příjmů z I rovná kap. výdajům (SH kap. výdajů), kdy ČSH = 0, je to další dynamická metoda hodnocení efektivnosti I, respektuje čas, je téměř stejně vhodná jako ČSH
- U ČSH se počítá s předem vybranou úr. mírou, zde se s úr. mírou nepočítá, naopak ji hledáme
5.10 Které I jsou podle VVP nepřijatelné?
- VVP se nedá použít v některých situacích:
o Jestliže existují nekonvenční pen. Toky
o Jestliže máme vybírat mezi vzájemně se vylučujícími projekty
5.11 Jak ovlivňuje ČSH úr. míra?
5.12 Vysvětlete rámcový postup při výpočtu VVP
- Zvolíme libovolnou úr. míru, kterou diskontujeme očekávané pen. Příjmy
- Součet diskon. pen. příjmů porovnáme s kap. Výdajem
- Když jsou diskon. pen. příjmy vyšší než kap. výdaj, zvolíme vyšší úr. míru a celý propočet se opakuje při této úr. míře, jestliže jsou dikon. Příjmy menší, než kap. výdaj, opakujeme propočet se zvolenou nižší úr. Mírou
- Hledané VVP vypočteme pomocí interpolace (výpočet hodnot fce uvnitř intervalu)
5.13 Kdy můžeme při propočtech efektivnost I použít hodnot zásobitelů?
Jaký je vztah zásobitele a odúročitele?
- Jestliže pen. příjmy během doby životnosti jsou zcela pravidelné, pak je možné VVP určit velmi rychle pomocí zásobitele, ten můžeme i výhodně použít pro odhad krajních poloh úr. sazeb, kterými hodláme postupně diskontovat kap. výdaje, abychom zjistili hranice, mezi nimiž se VVP pohybuje
5.14 V čem spočívají hlavní omezení použitelnosti VVP?
- Při existenci nekonvenčního pen. toku z I může použití VVP vést k nesprávným závěrům nebo se prostě nedá použít, stejně jako v případě kdy existují vzájemně se vylučující I
5.15 Z čeho vyplývá možný konfliktní výběr I podle VVP a ČSH?
- Jde o situace kdy je rozdílná výše kap. výdajů obou projektů a rozdílná diferenciace (rozlišování) ve výši a časovém průběhu pen. Příjmů
5.16 Vysvětlete tzv. dodatkové VVP
- Je VVP odvozené z dodatkových kap. výdajů a dodatkových pen. příjmů, vyplývajících z porovnání dvou projektů
Žádné komentáře:
Okomentovat