Doporučení MMF

Podle doporučení MMF byla základním problémem fungující fiskální politika, která měla vést k zeštíhlení, což by mohlo vyvolat větší důvěru jak zahraničních tak domácích investorů a tím také postupné zotavení ekonomiky.
Problémy zadluženosti samozřejmě měly velký vliv na propuknutí krize, jelikož v důsledku recese v roce 1998 se země dostala do dluhové spirály, což znamená, že růst úrokových měr zvyšuje dluh a rizikovou přirážku země, což vede k dalšímu růstu úrokových měr a dluhu,.. Následkem této spirály bylo vyhlášení bankrotu v prosinci roku 2001. Úrokové šoky byly způsobeny exogenní příčinou, když Federální bankovní systém USA rozhodl v únoru roku 1994 o zvýšení krátkodobých úrokových měr ze 3 na 6 % v průběhu následujícího roku. Jelikož peso bylo fixováno na dolar, musely se adekvátně zvýšit úrokové míry v Argentině, současně vzrostla riziková přirážka v důsledku zvýšené možnosti devalvace a nebezpečí neplacení závazků.
Následovala mexická krize (prosinec 1994) a s ní spojený odliv kapitálu z Mexika i z Argentiny, která se tak ocitla v hluboké recesi. Od konce roku 1994 do začátku roku 1996 poklesl HDP o 7,6 %. Příliv kapitálu byl obnoven ve druhé polovině roku 1996, avšak riziková přirážka a náklady na získání zahraničního kapitálu opět stouply v důsledku asijské finanční krize v srpnu roku 1997. Díky neustálému zhodnocování dolaru se argentinské peso stávalo nadhodnocené, což negativně ovlivňovalo běžný účet platební bilance, obzvláště služby. Když v roce 1998 skončil běžný účet schodkem ve výši 14,6 mld. pesos neboli 4,9 % HDP, tvořily úrokové platby 71 % tohoto deficitu.
Dalšími šoky pro Argentinu , byly krize v Rusku roku 1998 a devalvace brazilského realu v lednu 1999. Jak je vidět, na špatnou situaci v Argentině neměla vliv pouze fiskální politika, ale – a to možná hlavně – několik externích šoků, kterým byla vystavena a nebyla schopná odolat.
Čili nadhodnocená měna, velikost a tempo růstu argentinského dluhu (většinou denominovaného v cizí měně) vzhledem k nízkým příjmům z vývozů, volná mobilita kapitál a několik externích šoků, všechny tyto faktory přispěly k nezdárnému konci.