Standard zlatého slitku

– bankovky znovu směnitelní za zlato pouze ve slitcích, kdy minimální hmotnost slitku = 12 kg => směnitelné jen pro banky, např. USD, GBP (1925), FRF (1928)
standard zlaté devizy – měna směnitelná za USD, GBP nebo FRF a prostřednictvím těchto směnitelné za zlato

Na počátku 30 let – krize, měny s charakterem standardu silnější,. Vlivem krize státy od zlatého standardu ustupují. I v USA – zlatý standard v původní podobě do 1933 (zlaté mince).
1934 devalvace dolaru => přechod na standard zlatého slitku.
Poslední snaha o udržení zlatého standardu v hospodářské krizi => dohoda o vytvoření zlatého bloku: Belgie, Holandsko, Francie, Švýcarsko, Itálie
Členové vyjadřovali paritu měn ve zlatě, udržovali kurzy. 1936 – rozpad.

Negativní důsledky:
vytvořil se prostor pro zásahy státu do svých peněžních oběhů
státy zavádí devizové omezení, tykající se nákupů a prodejů zahraničních měn a zlata a vyrovnávání pohledávek
pokles důvěryhodnosti v národní měny => využívání clearingových forem platebního styku. Pohledávky a závazky se vyrovnávají v nejdůležitějších měnách => vytváření měnových uskupení kolem měn: librový, dolarový...

Pro bloky charakteristické:
státy udržují pevný kurz měn jednotlivých států vůči hlavní měně, drží v těchto měnách většinu rezerv, ke kompenzaci pohledávek a závazků dochází v těchto měnách.
Problém: státy, které se soustředily na nějakou měnu se uzavíraly sami do sebe => negativní opatření mezi jednotlivými bloky
=> vytvoření trojstranných dohod: Francie + USA + Británie => o odbourání negativních jevů z minulosti, dohody o vzájemné konzultaci devalvací měn.

Ve 2. světové válce dochází k rozpadu již tak špatných vztahů a dohod. 1944 spojenci řeší otázku budoucího uspořádání vztahů.

1.-22.7.1944 – měn. konference v Bretton Woods => o budoucím uspoř. 34 států => 2 návrhy:

Britský plán
Keynesův
Americký plán
Whiteův
- nekladli důraz na zlato
- prosazovali zlato, velké zásoby
- válkou postižené ekonomiky
evropské země jako dlužníci
- válkou téměř nedotčené
USA věřitel
problém ve výši finanční pomoci
prosazování devizových opatření
- proti devizovým opatřením

Výsledkem jednání => vznikl MMF a mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD).
MMF měl řešit měnové vztahy, zaměřen na kursovou politiku, aby v poválečném období fungoval kursový mechanismus => prosazen USA => měny navázány na zlato. Za cíl ml omezování devizových opatření a tlak na volnou směnitelnost. MMF měl poskytovat úvěrovou pomoc jen za účelem vyrovnání deficitů PB. Spolupráce, poradenství v měnových otázkách.
IBRD – cílem bylo poskytovat úvěry na poválečnou obnovu. Obnovu převzal Marshallův plán =>banka se zaměřila na poskytování úvěrů na konkrétní projekty ekonomik.