· 1.10.1995 – novela devizového zákona, zaveden a vnější směnitelnost Kč. Pouze na kapitálovém účtu zůstala 3 omezení, která měla zabránit odlivu kapitálu do zahraničí:
- nesměli jsme si bez povolení ČNB otevřít účet v zahraničí
- nesměli jsme nakupovat CP v cizích měnách
- nesměli jsme poskytovat úvěry do zahraničí
· úrokový diferenciál ČR – vyspělé zahr. ekonomiky asi 7% a kurz v pásmu => nebylo devizové riziko, což lákalo příliv zahraničního kapitálu (bohužel ale spekulativní) => tlak na růst peněžní zásoby (protože ČNB musela intervenovat) => tlak na inflaci. ČNB se snažila přebytečnou peněžní zásobu stahovat – emitovala pokladniční poukázky (= sterilizace) a zvedala úrokové sazby, aby motivovala komerční banky, aby si pokladniční poukázky kupovaly, ale zvyšování úrokových sazeb zase zvyšovalo úrokový diferenciál => sterilizace byla ze 60% neúčinná.
· 1995/1996 – jak neúčinnosti zabránit? – př. devalvovat ústřední kurz, ale ČNB udělala lepší možnost – 28.2.1996 rozšířila oscilační pásmo na ± 7,5% (což je pokles záruky pro investory => odliv spekulativního kapitálu)
· počátek 1997 – spekulace, že dojde k devalvaci Kč, protože v r. 1996 jsme mělo druhý nejvyšší deficit (po Thajsku) PB na světě. Kč ale zpočátku 1997 nelogicky posilovala, protože ČNB doplňovala devizové rezervy tím, že emitovala korunové obligace. Posilování Kč zase znevýhodňovalo exportéry, a tak ČNB prohlášeními uklidňovala trh, že je to pro ni negativní a že kdyby to přetrvávalo, bude devalvovat – vyvolala spekulace na snížení úrokových sazeb v ekonomice a na znehodnocení DK. ČNB intervenovala ústně, v květnu devizami, aby udržela kurz v pásmu. Repo, lombard 50-55% (mělo udržet investory v ČR, protože termínované účty nesly 18% a donutit komerční banky prodávat devizy a podpořit tak ČNB v intervencích – odhaduj se, že ČNB přišla o 3 mld. Kč) – ale nedrželo to kurz v pásmu => ČNB mohla:
- devalvovat
- rozšířit oscilační pásma
· přešla na systém řízeného floatingu (s fixním kurzem) – 26. května => Kč se znehodnotila o 10-15%, ale od konce 1997 se stabilizovala a od té doby posiluje
· posledního ¾ roku je posilování velké a je otázkou, co bude dál
· v r. 2005 bylo 35 Kč/USD a říkalo se, že je to dobré pro vstup do EMU
· i přes posilování exportéři táhnou růst ekonomiky na 5-6%, takže to nemá žádný dopad
· cenová hladina před vstupem do EMU by se měla srovnat (ceny obchodovatelného zboží jsou srovnatelné, ale ceny služeb jsou u nás stále nižší než v EMU – je třeba, aby u nás vzrostly mzdy, k čemuž je potřeba, aby produktivita práce u nás byla větší než v EU, abychom si udrželi konkurenceschopnost i při posilování kurzu)
· systém řízeného floatingu se zdá být u nás dobrý
· pokud by Kč posilovala moc, ČNB by intervenovala přímo (teď ČNB hlásí, že když Kč dále posílí, sníží úrokové sazby)
· přestože jsou nástroje, strategie a sazby stejné v ČR jako u ECB, neznamená to, že naše ekonomika je připravená na vstup do EMU. Náš hospodářský cyklus musí být sladěn s cyklem v EU (v ČR 6%, EU 2%, Slovenská republika 14% růst HDP => Slováci nemusí tak spěchat)
Žádné komentáře:
Okomentovat