Krizový štáb

- zřizován pro případ nejzávažnějších krizí
- členy se stávají nejodolnější a nejrozhodnější představitelé managementu
- přebírá řízení všech činností v mimořádné situaci
- normální činnost managementu je suspendována až do ukončení činnosti krizového štábu
- řídí se předem připravenými plány
- výběr členů nutné provádět s předstihem s přihlédnutím ke schopnostem jedince snášet dlouhodoběji vysokou pracovní zátěž a pohotově rozhodovat
- pravidelně obměňován a doplňován s dostatečným předstihem
- členové procházejí periodickým výcvikem pro jednání podle připravených plánů




Plány krizového managementu
- odpověď na CO a JAK má být provedeno v případě vzniku krizové situace ?
- plány krizového managementu obsahují seznam všeho, co má být vykonáno v závislosti na okamžitém vývoji krize, aniž by platila přísná rozpočtová omezení.
- plány mají mobilizační charakter a jsou důvěrné
- oprávnění seznámit se s nimi má vymezený okruh pracovníků
- plány vymezují jednání krizového štábu a současně všech pracovníků organizace, kteří jsou jim v momentu vzniku krize podřízení
- krizové plány musejí obsahovat jména členů krizového štábu, jejich kontaktní adresy, tel čísla a seznam kontaktních míst, s nimiž se musí být štáb spojit
- vymezení signálů pro zahajování účinnosti plánu
- jak informovat veřejnost → prostřednictvím mluvčího krizového štábu

Základní fáze krizového managementu
§ prevence → zaměřuje se na vyhledávání potencionálních ohnisek krizí a na omezování jejich aktivace
§ příprava na vznik → v okamžiku krize musejí být mobilizovány zdroje pro její co nejrychlejší překonání
§ jednání v momentu krize → aktivity k omezení důsledku krizové situace musí proběhnout automaticky dle nácviku = podle předem stanoveného scénářa
§ likvidace následků krize → omezit vzniklé škody na minimum, rozebrat příčiny vzniku i její průběh a působení krizového štábu; nahlásit plnění pojistných událostí

Vyhodnocení krize
- jednání krizového štábu podrobně zdokumentovat



Zdroj: Dovednosti a image manažera str.88-90,112-113