vyjadřují vzory chování, postojů a metod k dosahování určitých cílů, vztahující se jak k morálce, tak ke kompetentnosti jedince. Porušení morálních hodnot je příčinou pocitu viny, porušení kompetenčních hodnot je příčinou pocitu studu.
Cílové hodnoty se vztahují k výsledkům jednání člověka, přičemž jsou jak individuální, tak společenské.
O úrovni vyzrálosti hodnotové orientace jednotlivce vypovídá nejlépe to, zda je orientován na:
vlastní individuální potřeby (preference existenčních hodnot)
konformitu se společností (preference sociálních hodnot)
principy (preference hodnot sebezdokonalování)
Pro manažera je žádoucí nejvyšší úroveň vyzrálosti vlastní hodnotové orientace, pro kterou je příznačná preference instrumentálních hodnot, jako je ambicióznost, inteligence, otevřenost novým podnětům a výkonnost, a hodnot cílových, jako je moc, společenské uznání a ukončení díla.
Kognitivita
Způsob vnímání, vyhledávání a přijímání informací o vnějším světě je u každého jednotlivce závislý na mnoha faktorech, charakterizujících dvě základní dimenze kognitivity:
· vyhledávání informací, které je buď vědomé(orientované na detail) anebo intuitivní (zobecňující, zaměřený na celek)
· interpretace získaných informací, jež je buď racionální (hodnocení získaných informací plánovitě) nebo emocionální (interní pocity, jak problém řešit)
Postoj vůči změnám
Postoj vůči změnám je hodnocen ve vztahu:
· tolerance k neurčitosti
· ohnisko pozornosti
Žádné komentáře:
Okomentovat