Především etika chování bankovního manažera nesmí být podceněn. Jeho nedodržování, byť by se jevilo jako krátkodobě výhodné, má v dlouhodobé perspektivě katastrofální důsledky. Ztráta důvěry zákazníků má jen jediné vyústění: konec existence banky.
Může se stát, že manažer má někdy pochybnosti o etické správnosti svého rozhodnutí. Jako východisko pro hodnocení závažnosti těchto pochybností mohou sloužit odpovědi na následující otázek. Nebude-li manažer s odpovědí na některou z nich spokojen, měl by pečlivě uvážit, zda jeho rozhodnutí je vskutku eticky nenapadnutelné.
Definoval jsem problémovou situaci a její příčiny dostatečně přesně a odpovědně?
Jak bych definoval problém, kdybych stál na druhé straně plotu?
Jakým způsobem rozhodovací situace vznikla a jak závažnou se jevila na první pohled?
Vůči komu a v jakých otázkách jsem schopen zastávat loajální postoj jako pracovník organizace i jako soukromá osoba?
Jaký skutečný cíl sledují tímto rozhodnutím?
Jsou tyto mé záměry konformní s očekávanými výsledky?
Kdo může být mým rozhodnutím poškozen a proč?
Jsem schopen prodiskutovat své rozhodnutí s těmi, jichž se týká, před tím, než budu trvat na jeho provedení?
Jsem schopen obhájit své rozhodnutí bez zaváhání před svým šéfem, před ředitelem, před valnou hromadou akcionářů, ale i před svou rodinou a svými sousedy?
Jsem plně přesvědčen o tom, že moje rozhodnutí bude dobré i zítra a po delším čase a není výhodné pouze dnes?
Jaký symbolický dopad bude mít moje rozhodnutí, bude-li správně pochopeno? A pokud ne?
Za jakých podmínek jsem ochoten ustoupit od svého stanoviska (tj. kdy přestanu trvat na provedení svého rozhodnutí)?
Žádné komentáře:
Okomentovat