Ve 20. století pokračovaly změny ve společnosti, které byly započaty na konci předešlého století. První světová válka zničila všechny zbývající sociální jistoty. Ve státech pokračuje rozvoj kapitalismu a demokracie. V některých zemích stoupá podpora totalitních režimů. V návaznosti na předválečné umění se formují nové avantgardní směry, které mají za cíl mnohem více zasahovat do běžného života a společenských věcí. Velká část nadějí na změnu společnosti je však zničeno WWI. Mělo vliv na drama, poezii i prózu.
Z opojení rychlým rozvojem techniky vzniká civilismus. Zobrazuje možnosti technických vymožeností, moderního života a světa. Všímá si a oslavuje všední věci v životě, lidskou práci. Významným představitel tohoto stylu je např. americký básník W. Whitman
Umění taktéž reaguje na válku a vzniklou situaci člověka. Všímá si nejprostších darů života, oslavuje přírodu, domov a lásku. Tyto znaky obsahuje především směr pojmenovaný vitalismus.
Jako opozice k positivismu, naturalismu a impresionismu se vyhranil proud expresionismus, který vyjadřuje obavy o osud lidstva v souvislosti s novými technickými možnosti a prostorem, který se před lidmi najednou otevřel. Vyjadřuje taktéž úzkost, kterou moderní člověk pociťuje. Realitu chápe jako nitro člověk, snaží se vyjadřovat psychické stavy a pocity (děs, hrůza, násilí).
Směr futurismus se taktéž obrací k budoucnosti, zobrazuje moderní život. Obrazy světa v pohybu, který je často zachycen rozložením do časově následných fází. Slovní stavbou a odstraněním interpunkce zdůrazňuje rychlost pohybu. Výraznou úlohu hraje i grafická podoba básně.
Spojením malířského stylu kubismu a literárního futurismu vzniká směr kubofuturismus. Spojuje rychlost a dynamiku futurismu s kubistickým pohledem na svět. Snaží se zachytit složitou skutečnost z mnoha úhlů pohledu. Hlavními znaky jsou polytematičnost, prolínání různých časových rovin. Důležitou úlohu hraje i grafická podoba básně, kdy jsou často používané tzv. obrazové básně (kaligramy).
Jako protest proti válce a násilí se zrodil dadaismus. Vyjadřuje nesmyslnost válečného konfliktu, pocity nesmyslnosti života. Používá princip náhodných souvislostí a volných asociací. Snaží se šokovat, burcovat, provokovat. Zakladatelem se stal francouzský básník Tristan Tzara.
Jako další z moderních avantgardních směrů se vyvinul surrealismus. Vzniká po první světové válce. Roku 1924 byl vydán Manifest surrealismu, kde byly shrnuty požadavky tohoto nového uměleckého směru. Zakladatelem se stal André Breton. Styl využívá obrazotvornosti a fantasie. Často se setkáváme s psychickým automatismem (= volný tok obrazů bez rozumové kontroly a zábran). Surrealisté vyjadřují bezprostřední subjektivní dojmy, fantazii a sny.
Ve 30. letech se z některých filozofických výkladů vyvinul existencionalismus. Popisuje člověka jako osamoceného a odcizeného jedince, který se nedokáže zapojit do společnosti. Zobrazuje lidi trpící vnitřními pochybami, v mezních situacích prožívají pocity beznaděje a zoufalství. Život chápou pouze jako cestu ke smrti. V české literatuře zejména F. Kavka.
S rozvojem a sílení marxismu se objevuje proletářská literatura a socialistický realismus. Zobrazují třídní boj, sociální situaci, nabádají k revoluci, vyzdvihují úlohu komunistické strany, jsou značně tendenční a optimistické. Sní o spravedlivé společnosti. Prvky patosu a kolektivismu. U nás např. Wolker.
Žádné komentáře:
Okomentovat