- projevují se vlivy politického zápasu s vídeňskou vládou a vzrůst radikalismu politického života. Českou literaturu ovlivňují zejména moderní proudy evropského umění, ale plný rozkvět moderních stylů je bržděn posláním literatury jako národně obrozeneckého nástroje. Vzrůstá napětí mezi uměním a společností, postupně vzrůstá pocit krize. Mladí umělci odmítají odkazy starší literatury, zejména lumírovců a Vrchlického (vyčítají mlhavost, napodobivost). Odmítají i realismus, který považují za příliš suchý a přízemní. Chybí výrazné seskupení, které by sdružovalo všechny takto podobně uvažující autory. Jedinou skupinou, která po krátký čas sdružila tuto novou generaci umělců, byla Česká moderna (založena 1895). Hlavním bodem jejího programu byl požadavek umělecké individuality. Osobnosti, které byly v této skupině sdruženy však byly příliš odlišné na to, aby skupina vydržela delší čas.
- roku 1895 byl vydán Manifest České moderny, který stylizoval program generace moderních autorů. Byla zavrhnuta generace májovců, naopak byla vyzdvihnuta tvorba Nerudy. Hlavní osobností manifestu byl básník J.S. Machar. Členové skupiny byly dále F.X. Šalda, Otokar Březina, Antonín Sova, Vilém Mrštík a J.K. Šlejhar. Skupina se však brzy rozpadla.
- vyvinuly se zejména tři umělecké směry:
• Impresionismus
• Dekadence
• Symbolismus
- kolem časopisu Moderní revue se utvořilo seskupení vyznávající ideály moderních uměleckých směrů. Hlásí se především k odkazu francouzské dekadenci a vyznává myšlenku
Žádné komentáře:
Okomentovat