Vznik a vývoj jazyka
Základní vývojové fáze češtiny:
- v 11. století se objevují v latinských a staroslověnských textech jednotlivá česká slova = bohemiky, a opisy do latinských rukopisů = glosy = české věty.
- původní primitivní pravopis vystřídán pravopisem spřežkovým
- 14. století - první velký rozkvět spisovného jazyka, čeština úřední řečí, r. 1348 založena Karlova Univerzita. Dalimilova kronika, Klaretovy odborné slovníky, spisy Tomáše Štítného.
Husitství
- spisovná čeština odpovídá mluvené řeči, rozšířena mezi celou společností.
- V 15. století dochází k velké úpravě - Jan Hus - zjednodušení - odstranil spřežkový pravopis a nahradil jej diakritickými znaménky (dříve jen tečka, čárka, časem i háček).
- Četba bible, spisy Husa, Chelčického.
Humanizmus
- vynález knihtisku (Gutenberg) - větší produkce knih a větší počet čtenářů.
- Velký rozkvět - čeština Veleslavínova - vrchol vývoje čeština - čeština zbavena germanizmů - čistý jazyk, rozvoj sgotaxe = stavba vět, velmi bohatá slovní zásoba, bohatší sloh, ustálené mluvnice.
- Bible kralická, dílo J. A. Komenského.
Doba pobělohorská
- doba temna - úpadek českého jazyka a literatury.
- Politické důvody - Habsburkové vytlačují češtinu němčinou.
- Jazyk přežívá v ústní lidové slovesnosti (písně, přísloví, pohádky, pověsti).
- Čeština vymizela z měst, zůstává pouze na vesnicích, o jazyk se nepečuje, omezená slovní zásoba; do češtiny proniká hodně výrazů z němčiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat