Fráňa Šrámek (1877 – 1952)
- básník, prozaik, dramatik
- skupinou anarchistů okolo Neumanna,
- smyslová obraznost, impresionismus, vitalismus, oslava prostých životních hodnot
- poezie – Živote bído, přec tě mám rád – vztah k životu, provokující buřičství, vědomí neuskutečněných ideálů, nutnost přizpůsobit se, nenávist k měšťanským formám s touhou po plném životě. Překonání dekadentních postojů. Odmítá bojovat proti těm, kteří mu někdy ublížili.
- Modrý a Rudý – anarchistický výsměch na rakouský militarismus, odsuzuje militarizmus. Modrá - voják, rudá - anarchismus. Kniha byla konfiskována. Autor stojí na pozici vojáka „smýkaného" vojenskými pány. jeho hrdinové citové povahy ztroskotávají nebo se přizpůsobují době a své ideály zrazují.Používá nevyumělkovaný jazyk s prvky hovorové češtiny, písňovou formu - popěvky, lidové písně.
- Splav – milostná lyrika, radost ze života…
- Próza – Prvních jednadvacet – námět ze života buřičů, ztroskotanců..
- Stříbrný vítr – vzpoura studenta Ratkina proti pokrytecké měšťácké společnosti, konflikt lze překonat pouze díky hlasu stříbrného větru – symbol věčného mládí a naděje, zachycuje dospívání Jana Ratkina a jeho citový střet se společností, která je plná přetvářky a lží.
- Křižovatky - vrací se k tématu deziluze, citového osamění a životní prohry. Zobrazuje typ zbytečné¬ho člověka ~ tyto prohry ho dohání ke smrti.
- Vitalistický román – Tělo - hl. hrdinka Máňa dcera holiče se ožení s inženýrem. Její citový a manželský život se zhroutí pod nárazem války. Manžel odchází do války. Ovlivněn vlnou vitalizmu - až erotické.
- Drama – Léto, Měsíc nad řekou – rezignace, stesk stárnoucí generace, vyrovnanost, smír, zamyšlení nad ztracenými iluzemi z mládí.
Žádné komentáře:
Okomentovat