Ve 14.-16. století proběhly další změny:

Ve 14.-16. století proběhly další změny:
d) Dlouhé ó se měnilo nejprve v dvojhlásku uo a ta se po delší době měnila dále v ú psáno ů:
Např.:
kóň > kuoň > kůň.
e) Dlouhé ú se uprostřed a na konci slova měnilo v dvojhlásku ou (až do poloviny 19. století se však psalo jako au).
Např.:
súd > soud;
f) Dlouhé ý se ve větší části českých nářečí změnilo v ej, ale tato změna do spisovné češtiny nepronikla.
Např.:
mlýn > mlejn,
dobrý >dobrej.
g) Dlouhá dvojhláska ie se změnila v í.
Např.:
viera > víra;
nosie > nosí;
dušiech > duších.
h) Dlouhé é se měnilo v í, a to nejdříve po měkkých souhláskách, pak i po jiných.
Např.:
řéci > říci;
obilé > obilí.
Do spisovného jazyka tato změna pronikla jen v některých případech (zůstává mléko, mladé, mladého, mladému apod.).
Ch) Stejnoslabičné aj se změnilo v ej.
Např.:
vajce > vejce (ale ovšem vajec),
dělaj > dělej (ale ovšem děla já).