Literatura doby husitské
Doba:
- Na konci 13. století vyvrcholila moc církve.
- Římští papežové se považují za vládce světe, vysocí duchovní hodnostáři soupeří o moc. Dochází k tzv. schizmatu = papežskému rozkolu (vláda dvou papežů – v Římě a v Avignonu - protestantské)
- Bohatí církevní hodnostáři nežijí v souladu s učením bible. Církev morálně upadá, vykořisťuje své poddané (desátky).
- Začínají se objevovat snahy o nápravu.
- Snahy vycházejí jednak z lidu (různé sekty), které žádají návrat k původním křest'anským ideálům především k chudobě a jednak z církve samotné, tedy od umučených příslušníků církve (ovlivněno názory anglického kazatele Jana Viklefa).
- Později se objevují také lidoví kazatelé, církevní moc je pronásleduje a mnozí končí na hranici jako kacíři.
- V Čechách na přelomu 14 a 15. století měla církev neomezenou moc. To vyvolávalo závist (šlechta, měšťanstv) a nenávist (lid): Církev vlastnila asi ½ půdy
- František z Assisi- snaha o reformu církve, zakládá řád Františkánů požadavek chudoby a tělesné práce
Období husitství lze rozdělit do 4 období:
1) předhusitští kazatelé (2. pol. 14. století)
2) vystoupení mistra ,lana Husa (konec. 14. století až do r. 1415)
3) období husitských válek
4) doznívání husitství (2. pol. 15. stol. Vláda Jiřího z Poděbrad)
Žádné komentáře:
Okomentovat