Zkouška magnetoinduktivní
• Někdy se nazývá Elektromagnetická polévací zkouška
• Nejpoužívanější ke zjišťování skrytých povrchových vad feromagnetických materiálů
• K indikaci se využívá změna magnetického toku vyvolané vadami ve zkoušeném materiálu, který je za tímto účelem zmagnetován -> Vady podstatně zvyšují magnetický odpor -> v místě vady dojde ke zhuštění a zakřivení siločar
• Část siločar v místě vady vystupuje na povrch a tím vzniklý magnetický tok vytvoří na obvodu vady magnetické póly
• Největší rozptyl magnetického toku je u vad vystupujících na povrch -> se vzdáleností od vady od povrchu rychle klesá
• K indikaci rozptýleného toku se používá:
o Suchý feromagnetický prášek
Barva je důležitá pro rozeznatelnost indikovaných vad (obvykle černá až tmavě šedá)
Zavádí se používání fluorescenčního feromagnetického prášku -> pod ultrafialovým světlem výrazně indikuje obraz vady -> význam u předmětů s tmavým povrchem
o Detekční kapalina (řídký olej v němž je feromagnetický prášek rozptýlen)
• Na obvodu vady (místa vystupující rozptylového toku) se feromagnetické částečky zachytí -> vada je výrazně ohraničená
• Pro dokonalou kontroluje se MUSÍ kontrolovaný materiál zmagnetovat ve dvou na sebe kolmých směrech -> provádí se na přístrojích umožňující magnetizaci mezi póly
o Podélná magnetizace: Zjistí příčné vady
o Příčná magnetizace: Zjistí podélné vady
• Po zkoušce musíme odmagnetizovat
Žádné komentáře:
Okomentovat