Směry vývoje konstrukčních ocelí k cementování a zušlechťování

Směry vývoje konstrukčních ocelí k cementování a zušlechťování
• Zvyšování čistoty, rovnoměrnosti vlastností (dodržování zaručeného rozmezí hodnot, jak v dodávaném stavu tak po tepelném zpracování)
• Oceli k cementování a nitridování -> Zvýšení pevnosti jádra
• Oceli k cementování, u nichž musí být dodržováno pásmo prokalitelnosti
• Současné dodávky ocelí mají široká pásma prokalitelnosti, což vede k velkým rozdílům vlastností v konečném stavu (např. obrobitelnosti)
• Oceli k zušlechťování - dezoxidace ocelí -> příznivý vliv na tvorbu vměstků -> zvýšení obrobitelnosti
• Využitím teoretických poznatků o podstatě pevnosti martenzitu a o důvodech nízkoteplotní popouštěcích křehkostí, umožní dosáhnout u některých nízkolegovaných ocelí (např SiCrV) klasickým způsobem zušlechtění na mez pevnosti až 2 000 MPa


Tepelné zpracování rychlořezných ocelí
• Vlivem velkého obsahu legovacích prvků (wolfram, chrom, vanad, molybden, kobalt) maximální rozpustnost uhlíku v železe d -> při obsahu uhlíku pod 0,8 se může vyskytnout ledeburitická struktura
• Zároveň vlivem těchto prvků dochází ke značnému posunu rozpadových křivek směrem doprava a k výraznému oddělení perlitické a bainitické přeměny

• U ocelí s vysokým obsahem karbidotvorných prvků (rychlořezné oceli), není tvrdost po zakalení nejvyšší nýbrž až po popuštění na určitou teplotu -> Mluvíme o oceli s druhou tvrdostí
o Po kalení homogenního austenitu zůstává ve struktuře velké množství zbytkového austenitu (až 70 %) -> Větší pevnost
o Při vyšších popouštěcích teplotách (400 až 600°C) tvrdost rozpadem austenitu a precipitace velmi jemných karbidů přísadových prvků stoupá
o Podmínkou pro vývoj druhé tvrdosti je, aby kalicí teplota byla dostatečně vysoká -> zaručení dokonalého rozpuštění všech karbidů
o Jsme-li nuceni u jemných nástrojů volit nižší kalicí teploty pak popouštíme jen na 130 až 180 °C
o Na rozdíl od segregace (vylučování druhé fáze po hranicích primárních zrn) je precipitace (vylučování druhé fáze v mikroskopické až v submikroskopické formě) i uvnitř původních zrn