Normalizační žíhání u vysokopevnostních ocelí
• Lze získat jemné feritické zrno
• Provádí se po skončení válcování
• Postup:
o Vývalky ohřejeme nad teplotu A3 (do dolní oblasti austenitu)
o Po žíhání následuje pomalé ochlazování na vzduchu
• K docílení jemnějšího zrna se přidává hliník, který ve formě nitridů blokuje růst austenitických zrn
o Současně přispívá k odolnosti proti stárnutí
o Místo hliníku můžeme použít titan nebo niob
• U ocelí legovaných vanadem se projevuje i zpevnění, které je provázáno poklesem houževnatosti
• Toto řízené válcování velikosti zrna však zvyšuje výrobní náklady, protože je výrobně obtížnější, přesto ekonomičtější
Žíhání s částečnou austenitizací
• Ohřev na teplotu mezi Ac1 a Ac3
• Výdrž na této teplotě k dosažení směsi austenitu a feritu
• Ochlazování na klidném vzduchu nebo v peci
• Dosáhne se částečného vyrovnání chemického složení v důsledku rozdílné difuzní rychlosti některých slitinových prvků v austenitu a ve feritu -> Zvýšení houževnatosti
Izotermické žíhání
• Slouží ke stejnému účelu jako žíhání základní či na měkko
• Hospodárnější, protože jsou kratší žíhací doby
• Austenitizační teplota je těsně nad Ac3, popř Ac1
• Krátká vydrž na teplotě, aby vzniklé austenitické zrno bylo co nejmenší -> nejkratší časy izotermického rozpadu
• Volbou teploty izotermického rozpadu austenitu zároveň určujeme výslednou strukturu -> hrubost vzniklého perlitu
• Velmi důležitá je rychlost ochlazování na teplotu izotermického rozpadu
• Čím více se bude postup lišit od izotermického průběhu, tím více se bude skutečný průběh blížit k anizotermickému rozpadu, včetně značného posunu počátku rozpadu k delším časům a k podstatně delším dobám vůbec
• Pro úplné využití výhod je nutné, aby co nejvíc odpovídalo izotermickému procesu, protože čistě izotermický pochod je velmi obtížný, jsou zpravidla doby rozpadu až o 200% delší než odpovídá diagramu IRA
• Nehodí se pro výše legované oceli
• Použití:Střední velikost součástí z nelegovaných a hlavně nízkolegovaných ocelí
Žádné komentáře:
Okomentovat