Ochranné povlaky a vrstvy z nekovů

Ochranné povlaky a vrstvy z nekovů
Chemické úpravy povrchu
• Zvyšují odolnost proti korozi a přilnavost povlaků při provádění dalších povrchových úprav

Oxidace (pasivování povrchu kovového materiálu)
• V oxidačním prostředí (nejčastěji v lázních), se tvoří na povrchu součásti vrstvy oxidů a dalších chemických sloučenin, které chrání materiál před účinky slabých korozních činitelů okolního prostředí a zlepšují jejich vzhled
• Povrch získává černou, hnědou nebo modrou barvu
o Černění oceli se provádí máčením v oxidační lázni
o Hnědení a modření je v podstatě popouštění na barvu při teplotě 210 až 310°C (upravený povrch musí být vyleštěn)
• Chemickou oxidací se chrání také součásti z:
o Mosazi (černění)
o Hliníku (eloxování)
 Uskutečňuje:
 Chemickou oxidací v lázních
 Anodickou oxidací v elektrolytu (upravovaný předmět je připojen jako anoda)
 Vzniklá povrchová vrstva má elektroizolační vlastnosti

Chromátování
• Pasivuje se povrch ocelových nebo zinkových součástí ve vodním roztoku kyseliny chromové za teploty 95°C
• Na povrchu součástí vzniká velmi tenká ochranná vrstva chromanů

Fosfátování
• Ocelové, hliníkové, manganové, zinkové součásti jsou chráněny krystalickým povlakem fosforečnanů
• Povlak se postřikem nebo ponorem do lázně obsahující chemické sloučeniny fosforu
• Vzniklý povlak je porézní
• Dobře absorbuje olej i jiné mazací látky a nátěrové hmoty
• Často se upravují ocelové nástroje -> Prodloužení životnosti
o Větší odolnost proti korozi
o Zlepšení elektroizolačních vlastností