Ochranné povlaky a vrstvy z kovů

Ochranné povlaky a vrstvy z kovů
Pokovování ponorem do lázní z roztavených kovů
• Nejstarší způsob protikorozivní ochrany
• Ponorem se vytváří povlaky ze zinku, cínu, olova
• Součásti mající povrch připravený mořením, leštěním se ponořují do lázně z roztaveného kovu
• Po ohřátí ohřátí a omočení povrchu se z lázně součást vyjme a ochladí
• Lázeň musí mít takové vlastnosti, aby její složky podmínily vznik difuzní mezivrstvy ze základního a povlakového kovu -> Do olověných lázní se přidává cín

Plátování
• Na součástech se vytváří ochranná vrstva ochranného kovu přiválcováním, obléváním, pájením, navařováním nebo přivařováním houževnatého ochranného materiálu explozí
• Uhlíková ocel se např. chrání vrstvami z korozivzdorné oceli, mosazi nebo slitin hliníku

Žárové stříkání kovů (metalizování, šopování)
• Název šopování vznikl podle autora metody (Švýcarský inženýr Shoop)
• Metalizování: vytváření kovových povlaků na součástech z kovů i nekovů (dřevo, tkanina,, porcelán, kamenina, papír), protože stříkaný kov jen nepatrně ohřívá základní materiál
• Ochranný povlak může být libovolně tlustý
• Metalizovat lze i značně rozměrné součásti (stožáry elektrického vedení, mosty, trupy lodí)
• Přilnavost povlaku není vysoká
• Ochranný kov se přivádí do stříkací (metalizační) pistole v podobě drátu, prášku, či tekutiny -> Konstrukce metalizační pistolí
o Drátové
 Tavící kovy s
 Nižšími teplotami tavení se taví kyslíkoacetylénovým plamenem
 Vyššími teplotami tavení se taví elektrickým obloukem, ke kterému lze přivádět i plazmový plyn pro vytváření povlaků z vysokotavitelných kovů (teplota tavení může být až 15 000°C)
 Zdroje elektrického proudu jsou stejné jako při svařování elektrickým obloukem
o Práškové
 Umožňující nanášení směsí kovů
 Použití: Pro kovy, ze kterých by se špatně vyráběl drát
o Kelímkové
 Kov se taví v kelímku
 Kelímek se vytápí:
 Elektricky
 Plamenem
 Použití: Pro kovy s teplotou tavení do 500 °C