KLASICKÉ OBDOBÍ

Pod pojem klasický management zahrnuje většina odborníků učení o řízení, které vytvořili Taylor, Fayol, Weber a Mayo.
Američan Frederic Taylor (1856 — 1919) řízení výroby
Francouz Henry Fayol (1841 — 1925) zakladatelem správního řízení a organizace řídícího procesu.
Německý sociolog Max Weber (1864 — 1920) vytvořil tzv. Byrokratické řízení, Pod pojmem byrokracie chápal systém, fungující na základě pevných norem, pravidel a povinností.
Elton Mayo (1880-1949) kritizoval koncepce

POSTKLASICKÉ OBDOBÍ
Postklasické období lze časově vymezit od 40. do 80. let 20. století. Postklasický management není názorově homogenní. Objevuji se psychologicko — sociální přístupy procesní přístupy, systémové přístupy, kvantitativní přístupy, pragmatické přístupy.

SOUČASNÉ OBDOBÍ
V současnosti se zdůrazňuje nezbytnost podnikatelského ducha, tzn. umění přežít a být úspěšný v podmínkách národní i světové konkurence. Podniky se musí umět vyrovnat se změnami podmínek pro podnikatelskou činnost, které jsou mj. spojeny s globalizaci života na planetě a integračními tendencemi.
„Důrazná pružnost umět se přizpůsobovat novým, měnícím se podmínkám.“
Metoda 3C je řídící metoda, reagující na potřeby zákazníků a trvale sledující chování konkurence. Metoda tudíž spočívá v trvalém sledování potřeb zákazníků i chování a postojů konkurence a z těchto poznatků realizovat změny ve vlastních přístupech.
Teorie Z spojuje v sobě americké a japonské manažerské přístupy.
Metoda dynamických 7S vyjadřuje výraznou dynamičnost a proměnlivost současného světa.
Jasný management dává doporučení k vytvoření potřebného prostředí jako předpokladu úspěchů.
Benchmarking je řídící přístup, jehož základem je tvůrčí napodobování zkušeností jiných, čili systém „učit se od nejlepších“.
Přístupy štíhlých výrob doporučují vyrábět co nejvíce modifikací rychle, pružně a nákladově výhodně.
Outsourcing spočívá v zapojení subdodavatelů, tzn. v částečném či úplném delegování práce externímu partnerovi (nákup zboží či služeb od cizích firem, místo provozování těchto činností ve vlastní režii). Dochází tak k vyčleňování určitých činností, které mají charakter doplňkový, ale jsou do jisté míry nezbytné. Předpokládá se, že tyto „činnosti“ získá firma dodavatelsky minimálně ve stejné kvalitě a za maximálně stejné výše vynaložených nákladů, jako by to bylo u vlastních kapacit.
Insourcing je pak metoda řízení, při níž podnik sám ve vlastní režii provozuje činnosti, které dosud odebíral od jiných firem.
Reengineering je nový trend řízení prosazovaný od 90.let. Jedná se v podstatě o restrukturalizaci (přeměnu) podnikových procesů s cílem dosáhnout větší konkurenční výhody (v lepším uspokojování potřeb zákazníků ve srovnání s konkurencí). U vedoucích pracovníků se v řízení přesunuje důraz z regulace a kontroly na osobní vedení a povzbuzování podřízených, na dokonalejší využívání týmové práce.