Potřeba řídit a organizovat je spojena již se vznikem lidského života
Poznatky z manažerské praxe v západních zemích mají více než stoletou tradici a s určitým zjednodušením můžeme vytipovat 4 vývojové etapy.
1. etapu lze časově vymezit do druhé světové války a charakterizovalo ji zaváděním metod vědeckého řízení, uplatňováním stimulů ve formě úkolové mzdy, zaváděním kontroly pracovních výstupů apod.
2. etapa začala v průběhu druhé světové války a těsně po ní. Začínají se uplatňovat prvky plánování. Manažeři se stávají hybným momentem podnikání a v této oblasti zatlačovali vlastníky — moc manažerů začala růst. Experti v oblasti managementu byli často vojáci, kteří do managementu přinesli spoustu poznatků z armády.
V 3. etapě (od 70. let 20. století) se již manažeři stávají hlavním duchem podnikání. Jsou využívány systémy řízení založené na podílnictví, na zisku a později i vlastnictví — začínají se projevovat znaky spoluúčasti zaměstnanců na řízení podniku. Firmy začínají dbát na zvyšování kvalifikace všech zaměstnanců.
Současná 4. etapa vývoje managementu je mj. založena na využívání počítačů a kancelářské techniky, je spojena s automatizací, robotizací a častým využíváním telekomunikací. Proces globalizace vede k rostoucímu vlivu nadnárodních firem.
VÝVOJ TEORIE MANAGEMENTU
Teorie managementu se začíná formovat v tzv. PŘEDKLASICKÉM OBDOBÍ. Mezi nejznámnější osobnosti zde patří Angličan James Mongomery, autor prvního manažerského textu a jeden z prvních představitelů manažerské teorie Robert Owen. Mnohem významnější pro vývoj teorie managementu však byly období další.
Žádné komentáře:
Okomentovat