Samozřejmě, že i u nás existují zájmové skupiny. Dá se říci, že existují za každého režimu, avšak v režimech nedemokratických jsou zpravidla potlačovány. V demokratických státech je naopak snaha o dosažení širokého konsensu ve společnosti.
Po roce 1989 s obnovou demokracie byl u nás vytvořen prostor pro otevřené působení nejrůznějších zájmových uskupení, která se však v začátcích existence novodobého svobodného Československa podřizovala politickým prioritám souvisejících s nutností udržet a prosadit zásadní změny systému. To vše pod křídly Občanského fóra. Občanské fórum se stalo jakousi širokou platformou pro občany s odlišnou politickou orientací, které v této době spojoval společný cíl. Po volbách v roce 1990 však již začíná diferenciační proces. Je to doba zviditelňování vyhraněných politických osobností. V roce 1991 se OF rozpadá. Zájmová diferenciace je definitivně odstartována, přesto jí jsou lidé zaskočení a stále se ještě zabývají myšlenkou společného zájmu. Mezi nově vzniklými stranami se začíná ostrý politický boj s vidinou voleb 1992.
Růst vlivu nestranických zájmových skupin nabývá na síle v roce 1994. Po roce 1989 politický vývoj umožnil řadě aktivních lidí prosadit se mimo stranickou politiku. Tím se vytvořil poměrně značný intelektuální potenciál v řadě oblastí. Politika začala být stále více ovlivňována různými zájmovými uskupeními. Na scénu vstupují jak legitimní zájmové skupiny, zejména profesní svazy, odbory, nezávislí novináři a ekologické iniciativy, tak i nelegitimní zájmové hospodářské skupiny – mafie, které si vynucují pozornost nezákonnou formou – korupcí, vydíráním a vyhrožováním. Tento stav je charakteristický pro každou zemi po revoluci.
Dnes u nás fungují silné lobbyistické skupiny – energetická lobby, jaderná lobby, zemědělská lobby, pivovarnická lobby, cementářský lobby apod. Profesní sdružení se nacházejí v etapě definování svého formálního uspořádání (např. povinné x nepovinné členství).
Žádné komentáře:
Okomentovat