má několik modifikací a je jednodušší než přímé promítání rizika:
a. úprava požadované výnosnosti s ohledem na riziko (diskontní sazby)
i. čím vyšší riziko tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení ČSH
Čr = Σ Ø Pn ( 1: (1 + ir )n ) – Ø K
Čr – čistá současná hodnota zohledňující riziko
Ir – požadovaná výnosnost zohledňující riziko
b. stanovení rizikových tříd s různou výší požadované výnosnosti
i. upravujeme diskontní sazbu, přičemž úprava se rozdělí dle druhů hmotných a nehmotných investic do jednotlivých rizikových tříd
c. metoda koeficientu jistoty
i. upravuje se čitatel ČSH (peněžní tok) nikoli však jmenovatel jak je tomu při úpravě diskontní sazby.
ii. Tento koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti.
J = . jistý peněžní tok v čase n .
Rizikový peněžní tok v čase n
J – jistotní koeficient
- jistotní koeficient určují finanční analytici. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomocí bezrizikové požadované míry výnosnosti
- jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 – 1. Čím vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější
- reálný odhad jistotních koeficientů je základní podmínkou úspěšné aplikace této metody v praxi
Žádné komentáře:
Okomentovat