VEŘEJNÉ STATKY

Za základní důvody nutnosti státních zásahů do ekonomiky jsou uváděny:
• Existence monopolů, které narušují hospodářskou soutěž a samoregulační funkce trhu
• Externality trhu – mimotržní vztahy
• Veřejné statky (vzdělání, obrana, sociální a zdravotní péče), které musí spravovat stát

Soukromé a veřejné statky
Chceme-li se zabývat různými statky v ekonomice, je užitečné rozdělit je do skupin podle dvou vlastností.
• Jedná se o statek vylučitelný? Mohou být lidé vyloučeni z používání daného statku?
• Jedná se o statek rivalitní? Sníží používání daného statku jedním člověkem jeho užívání druhým člověkem?

Soukromé statky = statky, které jsou jak vylučitelné, tak rivalitní.
Veřejné statky = statky, které nejsou ani vylučitelné, ani rivalitní.

Vzhledem k tomu, že soukromý sektor obvykle nezajistí veřejné statky v dostatečné míře, musí k jejich zabezpečení přistoupit vláda. Sama existence veřejných statků je definována jako selhání trhu a na jejím základě je definována alokační funkce státu, tedy úkol zajistit optimální množství těchto veřejných statků z veřejných prostředků.

Problémy: Privátní televizní vysílání (nevylučitelné, nerivalitní)
Lékařská péče (rivalitní, vylučitelná ze spotřeby)



EXTRÉMNÍ PŘÍPAD - CPE


CPE usilují o optimální alokaci zdrojů předem pomocí sestavování národohospodářských plánů. Historicky se centrálně plánovaný systém koordinace ekonomiky neosvědčil především z důvodů:
a) neúplnosti plánů
b) stupňovitosti plánu.
Centrálně plánované hospodářství zásadně deformuje chování podniků. Hlavní rozdíl oproti tržní ekonomice nespočívá ani tak ve volnosti chování, ale především v kritériích rozhodování. Základním cílem podniku je uhrát s centrem hru o parametry. Potřebuje ve vztahu k centru vynutit si minimální plánované požadavky a pak je s minimem úsilí dosahovat. Výsledek charakterizuje příklad, kdy jestliže výroba skla byla plánována v tunách, sklo začalo být příliš těžké, jestliže bylo plánováno v metrech čtverečních, začalo být příliš tenké.