Zájmové skupiny sehrávají ve společnosti určité role. Především nabízejí jednotlivcům se společným zájmem, aby spojili svůj čas, úsilí a finanční prostředky. Jen tak budou silnější a budou mít větší naději přimět vládu, aby jim naslouchala.
Další významná úloha je vzdělávací a informační. Informační má dva dopady, a to na veřejnost a na politiky. Oba dva jsou stejně důležité. Jestliže zájmová skupina chce, aby jí veřejnost porozuměla a podpořila, je nutné ji informovat, seznámit s problémem v celé její šíři. Informování politiků zase může přispět ke kompetentnějšímu rozhodnutí.
Politici nejsou schopni obsáhnout všechny problémy společnosti. Mají proto své týmy, které jim připravují podklady k jednání. K tomu napomáhají i zájmové skupiny. Samozřejmě, je tu vždy riziko, že lobby bude podávat informace zkresleně. S počtem zainteresovaných skupin, které mají různé postoje v dané problematice, se toto riziko zmenšuje.
Zájmové skupiny jsou pro společnost důležité. Občané mohou jejich prostřednictvím do jisté míry tlumočit své názory vládě a aktivně se tím zúčastnit ovlivňování hospodářské politiky. Může se však stát, že požadavky velkých, celostátních zájmových skupin vyústí až v určitý „diktát“ vládě, který nemusí být tržně konformní. Vláda, která využívá činnosti zájmových skupin zejména jako významný zdroj informací, by měla čelit nebezpečí jednostranné orientace silných zájmových skupin legislativní úpravou jejich působení a zabezpečit určitou rovnováhu v působení zájmových skupin.
Lobbying tvoří zvláštní kapitolu ve vývoji zájmových skupin. Lobbyisté jsou placenými členy zájmových skupin, kteří reprezentují tuto skupinu před vládou. Lobbying vznikl ve Spojených státech a je zde také velmi rozšířený, ale úspěšně proniká i do ostatních demokratických zemí.
Zájmové skupiny kromě toho, že ovlivňují rozhodnutí vlády, plní funkci vzdělávací a informační u veřejnosti i u politiků. V USA se zájmové skupiny těší velké pozornosti a lobbyismus je zde vnímán naprosto přirozeně, a to jak občany, tak i státem. V Evropě je situace jiná. Zde má pojem lobby hanlivý nádech. Je to dáno jednak tím, že lobbyismus je v evropských zemích prováděn méně eticky než v USA a také různým pojetím role státu v Evropě a v USA.
Zájmové skupiny existují za každého režimu, avšak v režimech nedemokratických jsou zpravidla potlačovány. Po roce 1989 u nás plnilo roli zájmové skupiny Občanské fórum. Po jeho rozpadu v roce 1991 je odstartována zájmová diferenciace, která vrcholí v roce 1994. Zájmové skupiny u nás se teprve vyvíjí, i když v některých případech už slavily svůj úspěch.
Posledním takových úspěchem bylo přijetí zákona o myslivosti. Objevují se dokonce hlasy, že za celé tři roky ve sněmovně žádný zákon neprovázel takový lobbyistický tlak.
Žádné komentáře:
Okomentovat