= přesvědčení těch, kdo věří v hodnoty, jež co nejvíce zachovávají přítomný politický, sociální a ekonomický řád. Je to tendence přebírající způsoby chování z těch tradicí a institucí, které se s odstupem času a podle zkušeností jeví jako správné, a která chce případně jejich změny uskutečnit postupně a ne často. Politická praxe: Konzervatismus je ve své praxi nevyhnutelně pragmatický a lokálně orientovaný, neochotný obhajovat dalekosáhlé řešení; často připouští, že existují problémy a potíže, které pouze politickými prostředky vyřešit nelze. Při řešení konfliktů se střeží překročit rámec zděděných institucí a vlády zákona. Jejich politický program se soustřeďuje na ochranu rodiny, společenského řádu a vlastnického práva.
3. Křesťanská sociální nauka = požadavek vyvážení role člověka v neosobních tržních vztazích, rovnováhu mezi sociální odpovědností a svobodou. Zdůrazňuje, že vlastnictví zavazuje a apeluje na sociální spravedlnost a odpovědnost. Obhajuje rovnost příležitostí, protože každému člověku musí být dána šance vymanit se z bídy. Vyslovuje se tedy pro sociálně tržní hospodářství, ale už nikoliv pro welfare state (sociální, asistenční, zaopatřovací stát, stát blahobytu).
4. Sociálně demokratický program = je orientován na humanizaci tržního řádu: podporu zaměstnanosti, sociální jistoty (minimální mzda, sociální dávky a zabezpečení), rovný přístup ke vzdělání, rozšiřování hospodářských a sociálních práv.
5. Socialismus = koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství. Snahou socialismu je podřídit individua společnosti, která si stanovuje cíl obecného dobra nad individuálním zájmem. Odmítá soukromé vlastnictví výrobních prostředků a volnou konkurenci.
Žádné komentáře:
Okomentovat