Zájmové skupiny jsou založeny na poznání, že sice každý subjekt má svou specifickou strukturu zájmů, ale některé jeho zájmy jsou společné s větší či menší skupinou jiných. To vytváří předpoklad pro sdružování lidí se stejnými zájmy do zájmových skupin.
Zájmová skupina = organizovaná skupina jednotlivců, kteří sdílejí shodné cíle a snaží se ovlivnit veřejné záležitosti. Definice zájmové skupiny (proč spotřebitelé a daňoví poplatníci nejsou zájmovou skupinou).
Parciální zájem = nějaké opatření má velký prospěch pro členy zájmové skupiny, tj. omezené skupiny voličů, přičemž náklady tohoto opatření dopadají na všechny voliče.
Různorodost zájmů, různost životních postojů a touha po jejich vyjádření je přirozeným rysem, přirozenou vlastností vyskytující se v každé společnosti. Občané žijící v demokratických státech mají dvě možnosti jak je vyjádřit či prosadit. První z nich je jednorázová, opakující se obvykle v pravidelných cyklech – volby. Zde má každý možnost dát svůj hlas té či oné politické straně, která je mu blízká svými názory, nebo která slibuje, že se v případě zvolení zasadí o změnu v té oblasti života, jež daného voliče trápí (např. změna daňových sazeb, zvýšení sociálních dávek, nové zákony v oblasti ekologie apod.). Pokud však vláda dané sliby neplní, odchyluje se od svého programového prohlášení, nezbývá voliči než čekat několik let (v našem případě čtyři), kdy opět bude moci k volebním urnám a svým hlasem vyjádřit svůj názor.
Druhou možností občana je stát se členem nějaké zájmové skupiny. Zájmová skupina je definována jako „organizovaná skupina jednotlivců, kteří sdílejí shodné cíle a snaží se ovlivnit veřejné záležitosti“. Je tvořena účelově, k prosazení konkrétního opatření nebo ochraně zájmu konkrétní skupiny lidí (např. lékařů, právníků, spotřebitelů, zemědělců …). Zájmové skupiny se mohou snažit akumulovat i politickou moc. Její působení jde většinou napříč politickými stranami a probíhá v reálném čase.
Jaké jsou rozdíly mezi politickými stranami a zájmovými skupinami? Vždyť na první pohled oběma jde o moc, sledují své do jisté míry lokální cíle, representují společné zájmy určité skupiny lidí. To nejdůležitější, co je odlišuje je na jedné straně šíře zájmů – politické strany zahrnují široké spektrum činností celé společnosti, zájmové skupiny mají vysoce specializované, „úzké“ cíle, na druhé straně, politickým stranám jde o získání moci cestou „obsazení úřadů“, zájmovým skupinám o ovlivňování těchto mocných.
Další odlišností je politická zodpovědnost. Zatímco politická reprezentace (vláda – tedy vítězná politická strana či koalice) nese za svá rozhodnutí zodpovědnost a parlament jí může vyslovit nedůvěru, zájmová skupina nemůže být za své rozhodnutí politicky potrestaná.
Žádné komentáře:
Okomentovat