JINDŘICH ŠIMON BAAR
- katolický kněz
- z vesnického prostředí čerpá jeho román Jan Cimbura – představuje zde ideál jihočeského sedláka
- vrcholem jeho tvorby je historická trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy
o Paní komisarka – zachytil působení Boženy Němcové na Domažlicku
Ve 20. století se venkovské literatuře příliš pozornosti nevěnovalo, nicméně i zde lze nalézt díla z tohoto prostředí:
Budovatelský román
- byl nejtypičtějším druhem literatury 50. let, jeho funkce byla agitační
- hlavní postavou byl vždy kladný hrdina: dělník – budovatel, rolník – družstevník, profesionální funkcionář.
- v rámci budovatelského románu můžeme vyčlenit tři témata, mimo jiné i romány s postavou družstevníka a odehrávající se na vesnici
o Ožehavým tématem těchto děl byla kolektivizace vesnice, tzn. zakládání jednotných zemědělských družstev. Kladnou postavou byl mladý družstevník, který přesvědčoval staré vlastníky polí a dobytka tzv. kulaky, aby svůj majetek odevzdali družstvu. Častý byl tento spor mezi synem či dcerou a otcem. Mládí a družstvo zvítězilo, kulak pochopil, že se mýlil.
o např. Bohumil Říha – soubor povídek Země dokořán
V době normalizace se zabývají tématem vesnice:
JAN KOZÁK
- autor románů z prostředí východoslovenské vesnice, hlavně z doby kolektivizace, např. soubor povídek Horký dech
- známé jsou jeho romány o ideálním životě na vesnici v době socialismu – Čapí hnízdo, Svatý Michal
JAN KOSTRHUN
- autor románu Černé ovce
o příběh mladého inženýra, který stane v čele JZD, a jeho otce, který stál v 50. letech proti kolektivizaci
Současná literatura tématu vesnice příliš nepřeje.
Žádné komentáře:
Okomentovat