Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

Ladislav Klíma ( 1878 - 1928 )
V septimě gymnázia byl vyhozen, protože zesměšnil monarchii ve své slohové práci, nikdy nedostudoval, měl velice svérázné názory. Zajímavé jsou především jeho myšlenky filozofické, které se objevují také v jeho literárních dílech. Svá díla většinou ničil. Jeho životní filozofií bylo pracovat jen když je to bylo nezbytně nutné pro zachování života (žil z dědictví po matce pak po otci, podporovali ho básníci jako Otakar Březina, který byl jeho velkým obdivovatelem). Březina se zasloužil o to, že Klíma všechna svá díla nezničil. Klíma hodně pil, kouřil a stal se zněj alkoholik, zemřel na tuberkulózu.
Byl představitelem iluzionizmu (vše je výtvorem našeho vědomí; pravda neexistuje; jediné, co je pravda je, že nic pravdivého není; absurdita je základní životní pocit).
Svět jako vědomí a nic je souhrnem jeho filozofie, vycházel z Nietzscheho, věřil, že existují lidé, kteří jsou geniální a tito jsou vyvoleni být něco víc než ostatní - takto vznikají "nadlidé" - takoví, kteří své vědomí ovládají vlastní vůlí (být jedním - o to se Klíma snažil, tuto snahu nazýval praktikováním filozofie).
Velký román I. - III. - zachoval se jen ve zlomcích, ze kterých je patrné, že hlavní hrdina touží po egodeismu = stav, kdy člověk naprosto ovládne své stavy vlastní vůlí; autobiografické.
Utrpení knížete Sternenhocha - groteskně absurdní román, hlavním hrdinou je zdegenerovaný kníže a jeho krásná žena Helga, která touží po egodeismu. Román obsahuje sadomasochistické prvky. Kníže Helgu nakonec ze žárlivosti (Helga měla milence) utrápí hladem (zavře ji do věže a nechá ji tam), poté co zemře, Sternenhoch neovládne svou tělesnost (za života ho nenechala se k sobě takřka ani přiblížit) a miluje se s ní mrtvou, přičemž je nalezen svými sloužícími a posléze umístěn do sanatoria.
Lidská tragikomedie - divadelní hra, ve které se opět nachází motiv egodeismu, autor se zde také zamýšlí nad nesmrtelností a smrtí, dochází k názoru, že tělo je smrtelné a vůle nesmrtelná, nicméně v něm uzavřená. Vlastní životopis Ladislava Klímy
Vlastní životopis Ladislava Klímy
Matěj Poctivý - divadelní hra, napsal ji s Arnoštem Dvořákem, je kritikou pokrytectví v politice, hra byla na nátlak oficiálních míst stažena z programu.

Žádné komentáře:

Okomentovat