Obsahuje kritiku starší generace, zejména Hálka a Vrchlického naopak vyzdvihuje Nerudu. Kritika politiky – zejména NACIONALISMU žádají všeobecného hlasovacího práva. Autoři žádají právo na své předsvědčení a volnost slova, volají po individualitě. Skupina neměla dlouhé trvání, sdružovala příliš výrazné individuality, které spojovali spíše politické názory, než umělecké.
JOSEF SVATOPLUK MÁCHAR (1864 - 1942):
Autor Manifestu české moderny, mluvčí skupiny, básník, satirik. Narozen v Kolíně v rodině mlynářského Stárka, studoval v Praze. Téměř 30 let (1890-1918) pracoval jako bankovní úředník ve Vídní, působil zde i jako novinář (Vídeňské listy, Revue die Ziet). S českým prostředí udržoval čilá styk. Po r. 1918 byl několik let generálním inspektorem české armády, později ale zklamán poměry v nové státě se této funkce vzdal.
Tvorba: Mácharova poezie nám připadá dosti chladná, střídmá a myšlenkově stručná. Jeho poezie neoplývá barevností, jazykovou pestrost ani bohatstvím slov. Jeho ranná tvorba je shrnuta do souboru Confiteor I., II., III. (zpovídáme vyznáváme). Soubor je věnován Arbesovi Lyrický denník (osobní zpověď), nevěří ve společenské ideály, je zde zachycen pocit zklamání, rozchod z dosavadní literaturou. Otevřené kritizuje měšťáctví falešnou morálku a falešné vlastenectví. Píše věcně, stroze až aforisticky, verše zní tvrdě, jsou bez melodie a jakoby mechanické.
Žádné komentáře:
Okomentovat