Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

8. ZÁKLADNÍ PRINCIPY ROZHODOVÁNÍ

Fáze procesu manažerského rozhodování
Manažerské rozhodování se týká budoucího vývoje organizace - musí proto anticipovat budoucnost, na základě vstupních informací musí být dostatečně flexibilní - adaptibilní , aby umožnilo reagovat na neočekávané změny budoucího vývoje. Musí být cílově orientováno a být zdrojem učení se novému chování firmy.
Proces manažerského rozhodování je složen ze 4 kroků
1. vytvoření modelu rozhodovací situace - popsání problému možnosti řešení a struktura vzájemných vazeb
2. návrh alternativ možného řešení -několik variant eliminace příčin existujícího problému
3. určení kritérií výběru - nezbytné k objektivnímu posouzení výhod i nedostatků variant řešení - stanovení váhy jednotlivých kritérií výběru pro celkové hodnocení
4. výběr nejlepší varianty - s přihlédnutím k váze kritérií výběru je zvolena varianta s nejvyšší hodnotou

Základní rysy rozhodování
Jedná se proces práce s informacemi - dobře strukturovaný:
§ percepce - je procesem sběhu a akceptování informací
§ kognitivita - postižení příčinných vztahů a hledání východisek
§ vyhodnocení - výběr nejvhodnější alternativy z možných rozhodnutí
a vystavený vlivu situačních omezení. Má zpětnou vazbu, jeho výsledky musí být poučením pro další rozhodovací situace.

Zásady individuálního rozhodování
Vědomé rozhodování pracuje s úplným modelem rozhodovací situace, při intuitivním rozhodování je neúplnost modelu rozhodovací situace překlenována rozhodovacími heuristikami - tzn. empirickými a praxí prověřenými zásadami.
3 typy heuristik:
1. vycházející z dosavadních zkušeností manažera
2. opírající se o podobnost či analogii
3. heuristika ukotvení a přizpůsobení - předem vytvoření představa o průběhu rozhodovací situace a rozhodnutí vede k důsledkům přijatého "ukotveného" rozhodnutí v apriorní představě.

Kroky rozhodovaného procesu
viz 4 kroky procesu manažerského rozhodování
§ Při rozhodování v podmínkách rizika má manager k dispozici obsahově kvalitnější informace , může určit pravděpodobnost vzniku určité situace a kvantifikovat riziko svého rozhodnutí,
§ při rozhodování v podmínkách neurčitosti je riziko možno hodnotit pouze kvalitativně.
Usilovat o kompletní informační zabezpečení, postupovat podle systematicky uspořádané metodologie rozhodování, nerozhodovat sám - skupinové rozhodování, brain storming, nadhled, uvědomit si omezení provázející realizaci rozhodnutí.
Hlavní zdroje rizika v rozhodování jsou důsledkem neschopnosti odhadnout přesně vývoj v okolí podnikatelského subjektu, jejich zdroje jsou proto na místech kontaktu podnikatelského subjektu se svým okolím.
Rizika minimalizuje kvalifikovaným uplatňováním zásad managementu rizika.

Žádné komentáře:

Okomentovat