7) Přednáška: Základní typy holdingu

Základní typy holdingu

a) pyramidální typ – toto je nejjednodušší typ, na vrcholu je mateřská firma, která je s ostatními členy holdingu spojena buď přímo či nepřímo (zprostředkovaně) s tím, že většinou tato mateřská firma své dceřinné firmy zakládá

b) radiální typ – mateřská firma drží podíly v několika dalších firmách

c) cirkulární typ – jedna firma drží podíl – vlastní akcie v další firmě


Klasický (čistý) holding = kdy jediným a výlučným předmětem podnikání (činností) mateřské firmy je držení a správa majetkové účasti (její majetek je složen výhradně z akcií)

Tradiční holding = kdy mateřská firma provozuje vlastní typ podnikání a zároveň drží akcie dceřiných společností (firem)

*** u nás se ve velké míře zpravidla vyčlení top vedení podniku do samostatné akciové společnosti, která se tím stává mateřskou firmou a drží akcie původní firmy


Vztah mezi mateřskou a dceřinnou firmou

• správní a obslužný holding – mateřská firma zajišťuje správu administrativy, v případě obslužné mateřské firmy navíc zajišťuje další služby pro dceřinné společnosti (např. dopravu, odbyt,..)

• finanční holding – mateřská firma zabezpečuje finance, tzn. provádí hlavně operace na kapitálovém trhu

• strategický holding – mateřská firma se stará o tvorbu strategických cílů, vytváří dílčí strategie (plánuje určitý směr), koordinuje dceřinné společnosti


Způsoby vzniku holdingu

a) restrukturalizací společnosti a zakládáním dceřinných firem
b) fúzemi a následným založením dceřinných firem
c) nákupem majetkové účasti v jiných firmách

*** v holdingu zpravidla dosazují jednotlivé firmy do představenstva svých dceřinných firem své vrcholové vedení

*** holdingy jsou v současné době značně složité propletence – není neobvyklé převádění majetku mezi dceřinnými firmami a následné vyhlášení konkurzu – tomuto napomáhá i nepružnost zákonů


PODNIKATELSKÉ SÍTĚ

Jsou dalším způsobem zvýšení výkonnosti podniků. Jedná se o samostatné podnikatelské subjekty, které mají mezi sebou určité síťové struktury vztahů.

=> Spojení malých podniků v boji proti monopolním gigantům, výhodou je, že tyto malé podniky tak mohou sdružovat kapitál na činnosti, které by sami nemohli provozovat (výzkum, inovace, společná reklama, marketing, společný nákup know-how).

=> Vztahy vznikají na základě kooperačních dohod, které v dalším kroku umožňují těmto malým podnikům komunikovat s podniky velkými (vzniká určitá vyjednávací síla).

(+) Existují také sítě, kdy se velké firmy (poskytovatelé) chtějí dostat na určitý trh, a proto využívají malé lokální samostatné právní subjekty (podniky). Podepisují dohody s malými podniky, které jim umožní průnik na trh tam, kam by se sami nedostali nebo zřízení samostatné provozovny v dané lokalitě by bylo neefektivní (nákladné).


FRANCHISING

= Spolupráce partnerů (poskytovatel – nabyvatel), která spočívá v tom, že ekonomicky silný partner se spojí se slabšími podniky, které by jinak na trhu nemohli fungovat – existovat (příliš nákladné), získávají tedy určité know-how.

Základní charakteristiky franchisingu:
• vymezení území – poskytovatel zaručuje, že nebude v tomto území vyvíjet své další aktivity, zaručuje, že v dané lokalitě nebude žádný jiný nabyvatel
• vybudování a provoz jednotek financuje nabyvatel
• dohoda o školení nabyvatele, což je výhodné pro obě zúčastněné strany, poskytovatel na své náklady hradí školení a tím si vlastně hlídá celkové image – postavení firmy na veřejnosti
• charakteristika výrobků a služeb, které nabyvatel přejímá včetně ceny, kterou mu poskytovatel určuje (stanovuje)
• poplatky za know-how jsou placeny jednorázově, ale nabyvatel dále platí další, které jsou periodicky účtovány ve formě podílů z obratu
• povinnost vést účetnictví podle platných zákonů, ale zároveň ve formě jakou požaduje poskytovatel – kontrolní funkce
• poskytovatel má právo kontroly, která závisí na vzájemné dohodě, kterou spolu písemně uzavřeli
• doba platnosti smlouvy je zpravidla ve střednědobém horizontu, délka vychází z toho, že nabyvatel potřebuje určitý čas na to, aby se mu tato investice vrátila
• poskytovatel většinou zaručuje marketing – pokrytí trhu, propagaci výrobků a dalších záležitostí
• organizace všech záležitostí je průhledná, protože v tomto vztahu vystupují pouze dva účastníci
• personální politiku provozuje nabyvatel na svůj účet


ŘÍZENÍ FIRMY – PROCES ZMĚN

Každý podnik probíhá určitým vývojem, management se musí věnovat zejména tomu, aby byl každý zákazník plně uspokojen. Z toho vyplývá, že marketing je vlastně hledání rovnováhy mezi požadavky zákazníka a možnostmi firmy.


Proces, kterým se zlepšuje chod firmy (zvyšuje se produktivita) může probíhat v určitých fázích. Některé firmy zlepšují pouze maličkosti, některé sahají k výrazným změnám.


Základní typy změn

kata: zlepšování výrobků, služeb a procesů v předem stanovené normě (vzoru), označuje se také jako cesta k dokonalosti, ve své podstatě nedochází k inovaci totální, ale spíše k postupnému dosahování toho, co si podnik předsevzal = dosažení určitého daného vzoru, ale nikoliv jej překročit

kaizen: představuje postupné kroky (proces) zlepšování, není již dán přesný vzor dokonalosti, je to kontinuální proces zlepšování, které je postaveno na orientaci na zákazníka a hlavně na procesy v podniku, důležitým prvkem je týmová práce, v tomto procesu se musí provádět neustálé vzdělávání pracovníků se kterým úzce souvisí motivování

lean management: aby firma zlepšila produktivitu a byla blíže k zákazníkovi, provádí změny, které jsou zaměřeny na oblast využívání materiálu, strojového parku – a nejen na jejich dokonalé využívání, ale i změny materiálu, strojů, pracovních postupů


Spirála podnikové anorexie „spirála smrti“

NASTARTOVÁNÍ ZMĚNY
=
ZEŠTÍHLENÍ

SNÍŽENÍ NÁKLADŮ A POČTU PRACOVNÍKŮ

OMEZENÍ INVESTIC

ZAMĚŘENÍ NA PROBLÉMY UVNITŘ PODNIKU

POSTUPNĚ SE PROHLUBUJÍCÍ DEMORALIZACE PODNIKOVÝCH PRACOVNÍKŮ

ZTRÁTA KONTAKTU SE ZÁKAZNÍKY

POKLES RŮSTOVÉ DYNAMIKY

NOVÉ NÁKLADOVÉ ŠKRTY

CESTA K BANKROTU

6) Přednáška: STRATEGICKÉ PODNIKATELSKÉ JEDNOTKY /SPJ/

STRATEGICKÉ PODNIKATELSKÉ JEDNOTKY /SPJ/

= seskupení podnikatelských jednotek různých oborů, které je založené na některých důležitých strategických předpokladech, které jsou společné pro všechny

Výhoda SPJ spočívá v tom, že většinou velké společnosti mohou provést racionalizaci organizace v rozdílných odvětví a udat společný směr odděleným, ale příbuzným oblastem v rámci celého podniku. Měly by přispět k zjednodušení a slaďování společné organizace.

SPJ mají formu organizace, která je orientovaná na decentralizaci!

1. jsou zaměřeny na růst zisku
2. mají silnou orientaci na trh
3. je v nich rychlejší (pružnější) rozhodování
4. mají větší flexibilitu (pohyblivost)
5. existuje v nich větší motivace

Protože existují podniky, které mají aktivity v různých oborech (např. výroba obalů a souběžná výroba např. kosmetiky, poskytování dopravních služeb, atd.) + jedná se o velmi rozsáhlé firmy nebo jsou to firmy, které se snaží obsadit nové lokality, začnou svoji organizační strukturu přetvářet na strategické podnikatelské jednotky (SPJ). Vrcholové vedení dává výkonnou pravomoc jednotlivým „jednotkám“ v rámci podniku, tyto se můžou lépe specializovat na jednotlivé obory činnosti, i když jsou stále součástí jediného podniku. V každé SPJ jsou konkrétní specialisté, kteří se zaměřují na rozvoj svých aktivit, ale zaměřují se taktéž blíže na své vlastní zákazníky. Výhodou SPJ může být taktéž jejich umístění v jednotlivých regionech (zemích), kdy jsou relativně samostatní při svém plánování, marketingu a dalších aktivitách, čímž dochází k souladu s regionálními podmínkami.

SPJ je odpovědná za:
1) provádění strategické analýzy, která je pak základem volby pro strategii a budoucí činnosti;
2) provádění nezávislé realizace této strategie;
3) nezbytné přizpůsobování své strategické orientace vnějším podmínkám.

Aby SPJ fungovaly správně, musíme vytvořit vhodné podmínky:
a) co nejméně (nejlépe žádná) řídících úrovní mezi vrcholovým vedením a vedením SPJ;
b) musí mít jasně vymezené poslání (jednoznačně definované cíle a úkoly);
c) musí mít volnost v kontraktech;
d) musí mít autonomii primárních funkcí (marketing, výroba, služby, prodej,…) + měla by mít i svůj vlastní vývoj (pokud je to finančně únosné);
e) měla by mít vlastní štábní služby;
f) měla by mít volnost ve výběru pracovníků i vedoucích pracovníků;
g) musí mít vytvořený vlastní motivační systém (v rámci mantinelů daných vrcholovým vedením);
h) musí mít propracovaný informační systém, který musí umožnit srovnávání (posouzení) výkonu všech SPJ v rámci podniku

Každá SPJ má své pole působnosti, má své zaměstnance, nezávislost v rámci daného podniku, vytváří si svoji vlastní kulturu, ta opět ale musí vycházet z kultury celé firmy.

Existuje šest organizační typů SPJ:

(1) funkční organizace,
(2) funkční organizace s výrobkovými týmy,
(3) organizace podle marketingu podnikatelské jednotky,
(4) maticová organizace podnikatelské jednotky,
(5) organizace podle podnikatelských jednotek s decentralizovanými štábními útvary, (6) organizace podle podnikatelské jednotky s centralizovanými štábními útvary

Schéma přechodu podnikatelských jednotek

funkční organizace řízení podnikatelských jednotek


Funkční organizace s výrobkovými týmy

Organizace podle marketingových podnikatelských jednotek
(J1 a J2 jsou marketingové podnikatelské jednotky)

Maticová organizace podnikatelských jednotek
(CP, CV, CVýv. jsou centralizované činnosti v těchto oblastech)

Organizace podle podnikatelských jednotek s centralizovanými útvary
Každá má podnikatelská jednotka má vlastní oddělení pro prodej (P), výrobu (V), vývoj (Výv.) atd.

Organizace podle podnikatelských jednotek s decentralizovanými štábními útvary
Každá podnikatelská jednotka má vlastní oddělení prodeje, výroby a vývoje a štábní útvary pro administrativu a personalistiku.


HOLDING (H)

Nyní opouštíme organizační strukturu jednoho podniku!
Holding je seskupení zpravidla obchodních společností, které jsou ovládány a kontrolovány přímo či nepřímo jinou společností a to v důsledku jejího podílu na základním jmění ovládaných podniků. Společnosti v holdingu jsou samostatnými právnickými subjekty.

Výhody holdingu:
- umožňuje snadnější vstup zahraničního partnera;
- umožňuje kapitálovou expanzi;
- je zda prakticky nulové ručení (riziko) akcionářů nebo společníků;
- je zde relativně snadný převod akcií nebo podílů;
- výhodou je proměnlivost a přestavitelnost tohoto systému;
- někdy velmi obtížná průhlednost a těžko postřehnutelné změny.

Holding může být součástí jiného holdingu!
Zpravidla vznikají obrovské a složité vztahy = složité řízení!


Jak jsou řízeny samostatné firmy holdingu?
Jsou řízeny na základě podílu – hlasovacího práva, ale i nadále jsou to samostatné firmy, které mají své vlastní řízení (vedení), tj. nelze je řídit úplně přímo, ale většinou se volí pouze vrcholové orgány na valné hromadě akcionářů.

České právo nemá vyjádření pro holding?