V zahraničí se titul MBA rovná magisterským titulem, u nás je chápán jako cosi navíc.
Porovnáním osnov vyučovaných předmětů přijdeme dokonce na to, že řekněme absolvent Obchodní fakulty Ekonomické univerzity zvládne mnohem širší spektrum předmětů, jako je běžně zvykem v rámci výuky MBA. Je tu však pár rozdílů.
MBA výuka je více orientované na cvičení, výzkum, diskuse, řešení problémů a samostatné studium, jak je to na slovenský fakultách ekonomického zaměření. "Také má student velkou volnost ve výběru volitelných předmětů podle toho, co studenta zajímá nebo co mu prospěje v budoucí profesionální dráze," přibližuje Lenka Švecová, koordinátorka programu Kariéra bez hranic.
Samozřejmostí jsou povinné (zámořské) stáže. Lenka Švecová říká, že MBA je skvělou vizitkou na životopise a spolu s faktem, že MBA školy nabízejí excelentní poradenství v oblasti kariéry, přispívá k velmi úspěšné míře zaměstnanosti absolventů, přičemž jde často o poměrně lukrativní pozice. Podstatným přínosem je i fakt, že absolvent MBA neodchází jen s diplomem a hlavou plnou znalostí, ale s jedním z nejdůležitějších aktiv pro jeho budoucí úspěch - adresářem plným kontaktů na nynějších nebo budoucích lídrů světa byznysu, kteří promovali tehdy, když on nebo pro jím.
Přestože první univerzita zaměřená na obchod a řízení byla založena v Paříži počátkem devatenáctého století, titul MBA (Master of Business Administration) vznikl v USA jako reakce na zvyšující se poptávku po kvalitním manažerském vzdělání vyvolaný industriální revolucí. Vycházel ze standardního amerického modelu dvouletého postgraduálního studia, které studenti absolvovali po získání bakalářského titulu.
MBA program se vyvíjel dál a ujal se natolik, že se od roku 1964 zdomácněl iv Evropě. Dnes je po celém světě několik stovek škol a programů a titul MBA se tak stal univerzálním puncem vzdělání v oblasti managementu a obchodu. MBA je určeno těm, kteří po absolvování předchozího studia, například technického směru a praxe mají hlubší zájem o problematiku obchodu a řízení, případně je to vyžádáno jejich zaměstnavatelem. Není však neobvyklé, že i absolvent ekonomického studia se dá později na studium MBA pro další přínosy, které toto studium přináší.
V každém případě si rozhodnutí studovat MBA třeba pořádně promyslet. Jde totiž o značnou investici času a energie, ale i peněz. Školné se pohybuje od několika desítek tisíc až po miliony korun na špičkových školách v Evropě a USA. Většina studentů zahraničních MBA programů si proto studium financuje prostřednictvím půjček.
Není výjimkou pro firmy sponzorovat část školného své zaměstnance výměnou za dohodu, že zaměstnanec setrvá pracovat pro danou firmu i jistý čas (například 2 roky) po získání titulu.
Studium MBA bylo do nedávné minulosti výsostně doménou zahraničních, většinou západních univerzit. Pro zájemce, kteří nechtějí nebo nemohou za studiem vycestovat do zahraničí, je nasnadě už i několik Slovenské možností, většinou výsledek spolupráce některé z domácích univerzit s jejich zahraničními partnery.
Žádné komentáře:
Okomentovat