V ostatních letech roste počet lidí, kteří se pyšní titulem MBA. Ten se objevuje převážně při měnách manažerů. Málokdo však ví, co znamená a kam ho vlastně zařadit v hierarchii různých titulů, které jsou již vžité. Podle děkana Fakulty managementu Univerzity Komenského v Bratislavě Josefa komorník tento titul pochází ze zemí, v nichž vysokoškolské studium má již tradičně dva stupně - bakalářský a magisterský (magistr je anglicky master). Získávají ho absolventi studia Master of Business Administration (MBA). První slovo názvu vyjadřuje vyšší stupeň vysokoškolského studia, druhá část specializaci: Business Administration lze volně přeložit jako podnikové hospodářství a jeho řízení.
Odlišuje se od jiných
V zemích, jako jsou USA a Velká Británie, je denní studium MBA ekvivalentem našeho inženýrského na ekonomických fakultách. Vnucuje se proto otázka, proč se i v ČR zavádí něco, co zde již existuje pod jiným názvem, zejména když české ministerstvo školství nezahrnuje MBA do systému vysokoškolského studia. Odpověď je lakonická: hlavním důvodem je změna v chápání tohoto studia v zemích původu, především v USA. Americké školy si stále důsledněji dávají jako podmínku přijetí ke studiu MBA manažerskou praxi, obvykle nejméně tříletou.
To znamená, že student dokončit pouze bakalářský stupeň, případně pokračuje v magisterském studiu na jiném oboru, například na technickém, pak nastoupí do manažerské praxe a po jistém case se opět vrátí ke studiu. Někdy k dennímu, častěji však k distančního (studium při zaměstnání: víkendové, dálkové apod.).
Samozřejmě, že metody výuky takové skupiny studentů se zcela liší od metod, které se uplat-nují v případě studentů bez praktických manažerských zkušeností. Studium MBA se orientuje na praktické situace, pracuje se v týmech a řeší se
reálné případové studie z praxe. MBA tak otevírá cestu k úspěšné manažerské kariéře. Je to pravděpodobně ve světě nejznámější a nejrozšířenější postgraduální kvalifikace.
Třeba investovat
Studium trvá vetšinou dva roky s tím, že první rok se povinně studují základní disciplíny jako finance, obecný marketing, management a účetnictví, v druhém roce si studenti vybírají předměty podle svých potřeb. Zatímco v USA lze akademické vzdělání pro obchodníky dosáhnout již od roku 1881 (na Pensylvánské univerzitě a jeho průkopníkem se stala Harvardova Business School začátkem 20. století), Evropa začala s programy MBA až v 50. letech minulého století. Jako první založili školu podnikatelé ve Francii, později ve Švýcarsku a pak následovaly další země. Dnes studuje v Evropě MBA přes 10 tisíc studentů v denní formě a přes 15 tisíc v distančním studiu, čili jak říkají na Západě, "na částečný úvazek."
Ve Spojených státech studuje v programech MBA 70 tisíc studentů. Na rozdíl od amerických jsou evropští studenti o několik let starší, mají kolem třicítky. Stojí za to investovat do diplomu z obchodní školy? Hodnocení, které je uvedeno v tabulkách, je pomůckou při rozhodování pro toto studium, a to porovnáním nákladů na dosažení titulu MBA - ušlý zisk a školné - s vyhlídkou na vetší plat. Stručně řečeno, srovnání ukazuje, jaké školy nabízejí nejlepší návratnost investic.
Tabulky zahrnují elitní školy, kde náklady přesáhly 95 tisíc dolarů za dva roky školného a dva roky nevyužitého platu. Aby bylo možné toto pořadí sestavit, 20 tisíc absolventů, kteří získali titul MBA v roce 1996, vyplnilo doručeno dotazníky. Absolventy pečlivě vybrali ze 104 amerických a zahraničních škol, které souhlasily s účastí v průzkumu. Bývalí studenti poskytly informace o platu v roce, kdy nastoupili na obchodní školu, když školu absolvovali av roce 2000. Pro každou školu se vypočetli střední hodnoty a extrapolované chybějící roky za předpokladu konstantního tempa růstu. Průzkum srovnával souhrn platů za pet let s projekcí toho, kolik by průměrný student bez diplomu za těchto pět let vydělal. Při hypotetickém císle bez diplomu se předpokládalo poloviční tempo růstu.
USA ztratily monopol
Donedávna si Spojené státy americké užívali virtuální monopol na obchodní vzdělávání. Ved jen v loňském roce nabízelo MBA studium v USA přes 600 obchodních škol. V této záplavě však bylo jen velmi obtížné zjistit, která škola je kvalitní. Proto i zde se začaly uplatňovat různá kritéria kvality studia, které vyústily do akreditací škol nabízejících magisterské studium v obchodě. Ze 600 amerických škol získalo akreditaci necelých 200. Akreditaci tak mohou studenti chápat jako záruku volby opravdu kvalitní školy. Z pohledu budoucích zaměstnavatelů by měly právě absolventi těchto škol disponovat zaručenou kvalitou vzdělání. Navzdory nespornému prvenství v počtu a kvalitě obchodních škol USA již ztratili nejen monopol na obchodní vzdělávání, ale i na jeho kvalitu. "MBA se stalo světovou měnou intelektuálního kapitálu. Studium v zahraničí přidává neuvěřitelnou hodnotu, "říká David Wilson, prezident grady Management Admissions Council. Špičkové zahraniční školy nabízejí globální sít s mnohem rozmanitější studentskou populací, než lze nalézt na většině amerických škol. Osnovy jsou podobné těm v USA, ale mnohé programy jsou kratší a intenzivnější. IMD, INSEAD a Cranfield nabízejí jednoleté programy, které zvyšují návratnost investic. Každá z těchto škol má za pětileté studium MBA zisk vetší než 100 tisíc dolarů. Pětiletý zisk London Business School ve výši 149 tisíc dolarů je z dvouletých programů druhý, pouze americký Harvard ho má vyšší.
Absolvovat manažerské studium MBA možná už několik let i v ČR. Zatímco donedávna se to dalo pouze na nestátních školách, v současnosti taková možnost existuje i na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě.
Školné za toto studium se pohybuje v rozpětí od 100 tisíc do 250 tisíc korun. Částku platí posluchač sám, nebo mu ji hradí i zaměstnavatel.
Žádné komentáře:
Okomentovat