Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Devizové riziko

• u devizového rizika je třeba stanovit příslušné limity a způsob jejich kontroly, vykazování deviz v účetnictví apod.,
• právní riziko
• provozní riziko • u provozního rizika je třeba vycházet ze zkušeností minulého období — četnost a váha chyb při provádění operací, složitost produktů apod.,
•obchodní riziko • u obchodního rizika je třeba ocenit možné „chyby“ z právních rozhodnutí, z daňových operací aj.,
• riziko platební schopnosti státu • u rizika platební schopnosti státu je třeba sledovat a oceňovat rizika ze za hraničních operací, otevřenost banky nebo klienta banky vůči konkrétní mu státu, stanovit limity úvěrové angažovanosti vůči konkrétním státům apod.,
• spekulační riziko • u spekulačního rizika, jde o ocenění možností ztrát z přípustných obchodních spekulací nebo ztrát z nečestného, nezákonného jednání klientů a zaměstnanců banky,
• poradenské riziko • u poradenského rizika, které se s růstem požadavků na nejrůznější poradenskou činnost zvětšuje, jde o režim výběru poradců, uplatnění získaných zkušeností apod.
Pro minimalizaci rizik je třeba uvnitř banky realizovat řadu opatření v metodice, operativní evidenci, analýzách banky, personálním zajištění, a vytvořit podmínky pro kvalifikované řízení rizik.
U každého druhu rizika je třeba stanovit schvalovací proceduru, odborné personální zajištění, vyhlášení obecně platných pravidel a limitů a režim předkládání informací představenstvu a dozorčí radě.
Podle doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled mají mít banky nezávislou kontrolu rizik, vycházet z výsledků měření metodou value-at-risk možná ztráta z rizik má být promítnuta do přiměřeného kapitálu. Kontrolou rizik se musí permanentně zabývat vedení banky, vnitřní modely musejí denně měřit riziko a musejí respektovat vnitřní limity obchodování a úvěrové angažovanosti, jako doplněk denního měření rizika musí být prováděno stresové testování. Otázku měření rizik musí přísně sledovat vnitřní audit.
Bankovní dohled tlakem na úroveň řízení rizik nesmí dojít tak daleko, aby řídil za banku, ale také nemůže měření rizik nechat plnou volnost. To bude vyžadovat stále větší kvalifikaci inspektorů.
Společnost Coopers Lybrand ve spolupráci s velkými finančními institucemi a odborníky z regulačních orgánů v Británii vypracovala soubor 89 zásad kontroly a řízení rizik. Účinné řízení a kontrola jsou nákladné, tyto náklady však nelze brát jako jednu z nákladových položek, nelze je posuzovat z hlediska zisku nebo ztráty banky, ale z hlediska rizik, která na sebe banka bere.
V obchodě se musejí náklady na řízení rizik považovat za náklady, které dělají obchod.
/možno rozšířit o kapitálovou přiměřenost, celkovou likviditu bank, regulace portfolia cenných papírů, omezení pro nezajištěné devizové pozice, povinné minimální rezervy, úvěrová angažovanost a řízení portfolia, povinné pojištění vkladů, nelegální obchody a praní špinavých peněz = Regulace činnosti bank str.72 – 102/

Cíle zkoumání bankovního dohledu a vnějšího auditu, oblasti spolupráce bankovního dohledu a auditu

Žádné komentáře:

Okomentovat