Je návrhem datové základny IS. Vychází z analýzy potřebných datových objektů a jejich vazeb. Na jejím základě se provádí logický návrh datové základny, tj. navrhují se datové entity, jejich vazby a atributy.
Je finalizována fyzickým návrhem datové základy, tj. návrhem databázových souborů a jejich fyzického uložení.
TECHNOLOGICKÁ ARCHITEKTURA:
Rozhoduje o technologickém řešení aplikace, které propojuje SW, HW a datovou dimenzi a definuje způsob zpracování jednotlivých aplikací IS, vnitřní stavbu aplikací a uživatelské rozhraní aplikací. Technologická architektura jednotlivých aplikací a jejich funkcí může být odlišná.
Zpracování aplikací IS: metoda určuje, jakými podněty jsou jednotlivé funkce aplikace startovány, jaká je doba odezvy funkcí a jaký vztah má zpracování funkcí aplikace k procesům reálného světa.
Zpracování může být:
- dávkové (požadavky se shromažďují a zpracují najednou-účetní závěrka, malé nároky, ale
dlouhá odezva)
- interaktivní (požadavky vyřizovány okamžitě s určitou odezvou – ne delší než 1s)
- řízené událostmi (události, na které systém reaguje mohou být datové, časové, mimořádné)
- v reálném čase (řízení událostmi a zároveň doba odezvy přesně odpovídá podnikovým
procesům, které aplikace řídí)
Zpracování z hlediska míry centralizace:- centralizované (1 hlavní PC a koncové stanice)
- decentralizované (samostatné PC bez propojení)
- distribuované (vzájemné propojení s PC intelig. i netintelig. koncovými stanicemi, složitá koordinace částí programů)
Architektury:
- klient/server - (jeden a tentýž program může vystupovat jako klient i jako server, více kooperujících programů, na tentýž nebo i jiných PC), nízké nároky na server, snadný inkrementální růst, volba HW a SW volnější, snadné zajištění ochrany dat pomocí specializovaného serveru. Nevýhody: vyšší počáteční investice pro síť, problémy s integrací různých platforem, vyšší nároky na řešitele
- 3 základní skupiny funkcí aplikace – datové, věcně orientované, komunikační – podle toho, zda jsou odděleny do samostatných programů, mluvíme o monolitické, dvouvrstvé a třívrstvé architektuře
- monolitická architektura – jeden program na PC, snadná ochrana funkcí a dat, obtížná údržba pro neseparované funkce v aplikaci, obtížný přechod na jinou platformu HW či ZSW, obtížný inkrementální vývoj
- dvouvrstvá architektura – lehký klient = pouze prezentační vrstva, aplikovaná a datová jsou na serveru, těžký klient = prezentační a aplikační u klienta, datová na serveru
- třívrstvá architektura – každá ze skupin funkcí je samostatná na nejvýhodnějším vývojovým a provozním prostředí, otevřený systém, lze jej přizpůsobovat změnám na trhu, změnám uživatelů, změnám v počtu obyvatel
Zdroj: Informační systémy a jejich řízení, BIVŠ, Praha 1997
Žádné komentáře:
Okomentovat