je zahraniční vysokoškolský titul i studium (studijní program) v oblasti managementu na úrovni 2. stupně studia slovenské vysoké školy. Podle zákona o vysokých školách není MBA zahrnuto do systému vysokoškolského vzdělávání v České republice a tedy patří u nás do celoživotního vzdělávání. MBA vzniklo ve Spojených státech koncem 19. století, kdy se začal uplatňovat vědecký přístup v managementu.
Hlavní obsah MBA programů tvoří znalosti z účetnictví, financí, marketingu, lidských zdrojů a řízení tak, aby co možná nejvíce pokryly relevantní praktické potřeby analýzy a strategie řízení. Absolventi získají titul MBA, uváděný za jménem, spolu s diplomem nebo příslušným certifikátem. Studium je určeno především zástupcem středního a vrcholového managementu, majitelem společností, podnikatelům, obchodníkům ale i zaměstnancům veřejné a státní správy, neziskového sektoru a zdravotnictví.
Specifikem MBA je propojování teoretických znalostí s praxí. MBA je "profesionální" titul. Akreditační orgány pro MBA programy zajišťují konzistenci a kvalitu vzdělávání. Specializované "business schools" v mnoha zemích nabízejí MBA programy buď jako denní, externí nebo distanční, často se specializovaným zaměřením.
První "Graduate School of Business" ve Spojených státech byla Tuck School of Business na Dartmouth College. Byla založena v roce 1900 a nabízela studium Master of Science v oblasti obchodu, což byl předchůdce MBA.
Harvard Graduate School of Business Administration obsahoval první MBA program v roce 1908 s 15 členy fakulty, 33 řádnými a 47 speciálními studenty.
Na Massachusetts Institute of Technology , Sloan Fellows Program byl založen v roce 1930 jako první vzdělávací program pro manažery a středně-kariérní zkušených manažerů zaměřených na řízení a vedení lidí.
Dalšími institucemi v USA byly: University of Chicago Booth School of Business v roce 1943 , která jako první zřídila pobočky i mimo USA (v Barceloně a Singapuru). V roce 1946, Thunderbird School of Global Management byla první školou, která nabízí program MBA zaměřený na globální management.
V roce 1950, Richard Ivey School of Business na University of Western Ontario v Londýně, Ontario, Kanada, udělila první MBA tituly mimo USA, což bylo následováno v roce 1951 na univerzitě v Pretorii v Jihoafrické republice.
V roce 1955 byl zřízen na univerzitě v Karáčí Institute of Business Administration Karáčí v Pákistánu , ve spolupráci s Wharton School na Pensylvánské univerzitě a stal se první asijskou obchodní školou nabízející MBA program.
V roce 1957 se INSEAD stal první Evropskou obchodní školou nabízející MBA program.
V roce 1986 Roy E. Crummer Graduate School of Business na Rollins College (Florida) byl první program MBA, který vyžadoval aby každý student měl svůj přenosný počítač.
Titul MBA byl postupně přijat na univerzitách po celém světě v rozvinutých i rozvojových zemích.
Podmínky pro přijetí do tohoto manažerského studijního programu jsou ve většině institucí obdobné. Hlavním předpokladem ke studiu MBA je ukončeno minimálně bakalářské vysokoškolské vzdělání, které může být ve výjimečných případech nahrazeny dostatečnou a prokazatelnou manažerskou praxí. Délka trvání studia může být různá a pohybuje se od 1 do 3 let. Forma studia může být prezenční, distanční, kombinovaná, nebo online. Programy svou flexibilitou a individuálním přístupem umožňují studium při zaměstnání. Studium v programu MBA je zpravidla ukončeno obhajobou závěrečné práce (master 's thesis) a ústní zkouškou. Úspěšní absolventi získávají titul MBA (za jménem) a příslušný diplom.
MBA programy poskytují jak teoretické vzdělání v základních disciplínách managementu, tak i zvládnutí nezbytných praktických manažerských dovedností, jakými jsou např. řešení problémů, rozhodování, chování a komunikace. Během studia se využívají i aktivně metody jako případové studie, didaktické hry, hraní rolí apod.
MBA studium v České republice (seznam programů MBA)
V současné době je možné na Slovensku studovat MBA zhruba na necelé jedné desítce jak soukromých vysokých škol, tak i na školách veřejných. Ceny jednotlivých programů se od sebe velmi liší. Cena MBA studia na Slovensku se pohybuje v rozmezí od 3 500 do 20 000 EUR. V ČR se výuka uskutečňuje v češtině, v kombinaci s anglickým jazykem, nebo i výhradně v angličtině. Nejběžnější formou studia MBA je v České republice kombinované studium při zaměstnání, které je v průměrně dvouleté. Denní studium bývá zpravidla o půl až jeden rok kratší.
Seznam MBA programů a poskytovatelů se sídlem v České republice
MBA orientované profesionální (automobilový průmysl)
Slovenská technická univerzita, Institut celoživotního vzdělávání - rakousko-slovenský studijní program MBA na Slovensku ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni - akreditace Foundation for International Business Administration Accreditation FIBA - název programu: Profesionální MBA automobilového průmyslu; http://automotive.stuba.sk
MBA obecného typu
Fakulta managementu Univerzity Komenského - studium ve spolupráci s Webster University - akreditace North Central Association of Colleges and Schools (NCA) - název programu: Weekend Executive Master of Business Administration; http://www.mba.sk/
Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici (UMB) - studium na základě smlouvy s Notingham Trent University (skončilo působnost od ak. R. 2008/2009),
Vysoká škola managementu - studium ve spolupráci s City University of Seattle - akreditace Northwest Commission on Colleges and Universities (NWCCU) - název programu: MBA - Master of Business Administration; http://www.vsm.sk/svk/uchadzaci/studium- i / mba / .
Centrum dalšího vzdělávání Ekonomické univerzity v Bratislavě - studium ve spolupráci s Franklin University, Ohio - akreditace: Komisí pro vyšší vzdělávání (HLC), Komisí pro patentované vzdělávání (ICPE), Mezinárodním výborem pro vyšší vzdělávání v oblasti byznysu (IACBE) - název programu: Master of Business Administration; http://www.euba.sk/pracoviska/utvary-riadene-prorektorkou-manazovanie-akademickych-projektov/bratislavska-business-school-/mba
Vysoká škola mezinárodního podnikání ISM Slovakia v Prešově - studium na základě dohody s Warsaw Academy of Computer Science, Management and Administration, která vystavuje titul - (akreditace?) - Název programu: MBA studium http://www.ismpo.sk/postgradualne- studium / mba /
BIBS - vysoká škola (česká soukromá VŠ s působením v ČR v Bratislavě a Nitře) - britský studijní program s britským titulem na základě smlouvy se Staffordshire University, resp. Nottingham Trent University - akreditace britskou univerzitou a Camby (Českou asociací MBA škol) - název programu: MBA Senior Executive: http://www.jaknamba.cz/cs
Seznam MBA programů a poskytovatelů se sídlem v České republice
MBA orientované profesionální (automobilový průmysl)
Slovenská technická univerzita, Institut celoživotního vzdělávání - rakousko-slovenský studijní program MBA na Slovensku ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni - akreditace Foundation for International Business Administration Accreditation FIBA - název programu: Profesionální MBA automobilového průmyslu; http://automotive.stuba.sk
MBA obecného typu
Fakulta managementu Univerzity Komenského - studium ve spolupráci s Webster University - akreditace North Central Association of Colleges and Schools (NCA) - název programu: Weekend Executive Master of Business Administration; http://www.mba.sk/
Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici (UMB) - studium na základě smlouvy s Notingham Trent University (skončilo působnost od ak. R. 2008/2009),
Vysoká škola managementu - studium ve spolupráci s City University of Seattle - akreditace Northwest Commission on Colleges and Universities (NWCCU) - název programu: MBA - Master of Business Administration; http://www.vsm.sk/svk/uchadzaci/studium- i / mba / .
Centrum dalšího vzdělávání Ekonomické univerzity v Bratislavě - studium ve spolupráci s Franklin University, Ohio - akreditace: Komisí pro vyšší vzdělávání (HLC), Komisí pro patentované vzdělávání (ICPE), Mezinárodním výborem pro vyšší vzdělávání v oblasti byznysu (IACBE) - název programu: Master of Business Administration; http://www.euba.sk/pracoviska/utvary-riadene-prorektorkou-manazovanie-akademickych-projektov/bratislavska-business-school-/mba
Vysoká škola mezinárodního podnikání ISM Slovakia v Prešově - studium na základě dohody s Warsaw Academy of Computer Science, Management and Administration, která vystavuje titul - (akreditace?) - Název programu: MBA studium http://www.ismpo.sk/postgradualne- studium / mba /
BIBS - vysoká škola (česká soukromá VŠ s působením v ČR v Bratislavě a Nitře) - britský studijní program s britským titulem na základě smlouvy se Staffordshire University, resp. Nottingham Trent University - akreditace britskou univerzitou a Camby (Českou asociací MBA škol) - název programu: MBA Senior Executive: http://www.jaknamba.cz/cs
MBA program - co to je?
Vyučované předměty (kurzy) závisí na tom, zda je program MBA orientován spíše obecně nebo zda je zaměřen na určitou manažerskou disciplínu. Mezi předměty, které se zpravidla v každém programu v té či oné podobě vyučují patří následující:
Organizace a management
Projektové řízení
Strategické řízení
Marketing
Finanční management
Účetnictví, bilanční analýzy, daňový systém
Controlling
Informační systémy a technologie
Statisticky-matematické metody
Hospodářské a obchodní právo
Řízení lidských zdrojů
Interkulturní management
Komunikace a sociální dovednosti
Tři hlavní akreditační orgány ve Spojených státech jsou:
Association to Advance Collegiate školy Business (AACSB), která akredituje výzkumné univerzity,
Akreditační rada pro obchodní školy a programy (Accreditation Council for Business Schools and Programs - ACBSP), která akredituje univerzity a vysoké školy (college),
Mezinárodní shromáždění pro Collegiate Business Education (IACBE)
Organizace a management
Projektové řízení
Strategické řízení
Marketing
Finanční management
Účetnictví, bilanční analýzy, daňový systém
Controlling
Informační systémy a technologie
Statisticky-matematické metody
Hospodářské a obchodní právo
Řízení lidských zdrojů
Interkulturní management
Komunikace a sociální dovednosti
Tři hlavní akreditační orgány ve Spojených státech jsou:
Association to Advance Collegiate školy Business (AACSB), která akredituje výzkumné univerzity,
Akreditační rada pro obchodní školy a programy (Accreditation Council for Business Schools and Programs - ACBSP), která akredituje univerzity a vysoké školy (college),
Mezinárodní shromáždění pro Collegiate Business Education (IACBE)
Kolik stojí MBA program ve světě
V ostatních letech roste počet lidí, kteří se pyšní titulem MBA. Ten se objevuje převážně při měnách manažerů. Málokdo však ví, co znamená a kam ho vlastně zařadit v hierarchii různých titulů, které jsou již vžité. Podle děkana Fakulty managementu Univerzity Komenského v Bratislavě Josefa komorník tento titul pochází ze zemí, v nichž vysokoškolské studium má již tradičně dva stupně - bakalářský a magisterský (magistr je anglicky master). Získávají ho absolventi studia Master of Business Administration (MBA). První slovo názvu vyjadřuje vyšší stupeň vysokoškolského studia, druhá část specializaci: Business Administration lze volně přeložit jako podnikové hospodářství a jeho řízení.
Odlišuje se od jiných
V zemích, jako jsou USA a Velká Británie, je denní studium MBA ekvivalentem našeho inženýrského na ekonomických fakultách. Vnucuje se proto otázka, proč se i v ČR zavádí něco, co zde již existuje pod jiným názvem, zejména když české ministerstvo školství nezahrnuje MBA do systému vysokoškolského studia. Odpověď je lakonická: hlavním důvodem je změna v chápání tohoto studia v zemích původu, především v USA. Americké školy si stále důsledněji dávají jako podmínku přijetí ke studiu MBA manažerskou praxi, obvykle nejméně tříletou.
To znamená, že student dokončit pouze bakalářský stupeň, případně pokračuje v magisterském studiu na jiném oboru, například na technickém, pak nastoupí do manažerské praxe a po jistém case se opět vrátí ke studiu. Někdy k dennímu, častěji však k distančního (studium při zaměstnání: víkendové, dálkové apod.).
Samozřejmě, že metody výuky takové skupiny studentů se zcela liší od metod, které se uplat-nují v případě studentů bez praktických manažerských zkušeností. Studium MBA se orientuje na praktické situace, pracuje se v týmech a řeší se
reálné případové studie z praxe. MBA tak otevírá cestu k úspěšné manažerské kariéře. Je to pravděpodobně ve světě nejznámější a nejrozšířenější postgraduální kvalifikace.
Třeba investovat
Studium trvá vetšinou dva roky s tím, že první rok se povinně studují základní disciplíny jako finance, obecný marketing, management a účetnictví, v druhém roce si studenti vybírají předměty podle svých potřeb. Zatímco v USA lze akademické vzdělání pro obchodníky dosáhnout již od roku 1881 (na Pensylvánské univerzitě a jeho průkopníkem se stala Harvardova Business School začátkem 20. století), Evropa začala s programy MBA až v 50. letech minulého století. Jako první založili školu podnikatelé ve Francii, později ve Švýcarsku a pak následovaly další země. Dnes studuje v Evropě MBA přes 10 tisíc studentů v denní formě a přes 15 tisíc v distančním studiu, čili jak říkají na Západě, "na částečný úvazek."
Ve Spojených státech studuje v programech MBA 70 tisíc studentů. Na rozdíl od amerických jsou evropští studenti o několik let starší, mají kolem třicítky. Stojí za to investovat do diplomu z obchodní školy? Hodnocení, které je uvedeno v tabulkách, je pomůckou při rozhodování pro toto studium, a to porovnáním nákladů na dosažení titulu MBA - ušlý zisk a školné - s vyhlídkou na vetší plat. Stručně řečeno, srovnání ukazuje, jaké školy nabízejí nejlepší návratnost investic.
Tabulky zahrnují elitní školy, kde náklady přesáhly 95 tisíc dolarů za dva roky školného a dva roky nevyužitého platu. Aby bylo možné toto pořadí sestavit, 20 tisíc absolventů, kteří získali titul MBA v roce 1996, vyplnilo doručeno dotazníky. Absolventy pečlivě vybrali ze 104 amerických a zahraničních škol, které souhlasily s účastí v průzkumu. Bývalí studenti poskytly informace o platu v roce, kdy nastoupili na obchodní školu, když školu absolvovali av roce 2000. Pro každou školu se vypočetli střední hodnoty a extrapolované chybějící roky za předpokladu konstantního tempa růstu. Průzkum srovnával souhrn platů za pet let s projekcí toho, kolik by průměrný student bez diplomu za těchto pět let vydělal. Při hypotetickém císle bez diplomu se předpokládalo poloviční tempo růstu.
USA ztratily monopol
Donedávna si Spojené státy americké užívali virtuální monopol na obchodní vzdělávání. Ved jen v loňském roce nabízelo MBA studium v USA přes 600 obchodních škol. V této záplavě však bylo jen velmi obtížné zjistit, která škola je kvalitní. Proto i zde se začaly uplatňovat různá kritéria kvality studia, které vyústily do akreditací škol nabízejících magisterské studium v obchodě. Ze 600 amerických škol získalo akreditaci necelých 200. Akreditaci tak mohou studenti chápat jako záruku volby opravdu kvalitní školy. Z pohledu budoucích zaměstnavatelů by měly právě absolventi těchto škol disponovat zaručenou kvalitou vzdělání. Navzdory nespornému prvenství v počtu a kvalitě obchodních škol USA již ztratili nejen monopol na obchodní vzdělávání, ale i na jeho kvalitu. "MBA se stalo světovou měnou intelektuálního kapitálu. Studium v zahraničí přidává neuvěřitelnou hodnotu, "říká David Wilson, prezident grady Management Admissions Council. Špičkové zahraniční školy nabízejí globální sít s mnohem rozmanitější studentskou populací, než lze nalézt na většině amerických škol. Osnovy jsou podobné těm v USA, ale mnohé programy jsou kratší a intenzivnější. IMD, INSEAD a Cranfield nabízejí jednoleté programy, které zvyšují návratnost investic. Každá z těchto škol má za pětileté studium MBA zisk vetší než 100 tisíc dolarů. Pětiletý zisk London Business School ve výši 149 tisíc dolarů je z dvouletých programů druhý, pouze americký Harvard ho má vyšší.
Absolvovat manažerské studium MBA možná už několik let i v ČR. Zatímco donedávna se to dalo pouze na nestátních školách, v současnosti taková možnost existuje i na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě.
Školné za toto studium se pohybuje v rozpětí od 100 tisíc do 250 tisíc korun. Částku platí posluchač sám, nebo mu ji hradí i zaměstnavatel.
Odlišuje se od jiných
V zemích, jako jsou USA a Velká Británie, je denní studium MBA ekvivalentem našeho inženýrského na ekonomických fakultách. Vnucuje se proto otázka, proč se i v ČR zavádí něco, co zde již existuje pod jiným názvem, zejména když české ministerstvo školství nezahrnuje MBA do systému vysokoškolského studia. Odpověď je lakonická: hlavním důvodem je změna v chápání tohoto studia v zemích původu, především v USA. Americké školy si stále důsledněji dávají jako podmínku přijetí ke studiu MBA manažerskou praxi, obvykle nejméně tříletou.
To znamená, že student dokončit pouze bakalářský stupeň, případně pokračuje v magisterském studiu na jiném oboru, například na technickém, pak nastoupí do manažerské praxe a po jistém case se opět vrátí ke studiu. Někdy k dennímu, častěji však k distančního (studium při zaměstnání: víkendové, dálkové apod.).
Samozřejmě, že metody výuky takové skupiny studentů se zcela liší od metod, které se uplat-nují v případě studentů bez praktických manažerských zkušeností. Studium MBA se orientuje na praktické situace, pracuje se v týmech a řeší se
reálné případové studie z praxe. MBA tak otevírá cestu k úspěšné manažerské kariéře. Je to pravděpodobně ve světě nejznámější a nejrozšířenější postgraduální kvalifikace.
Třeba investovat
Studium trvá vetšinou dva roky s tím, že první rok se povinně studují základní disciplíny jako finance, obecný marketing, management a účetnictví, v druhém roce si studenti vybírají předměty podle svých potřeb. Zatímco v USA lze akademické vzdělání pro obchodníky dosáhnout již od roku 1881 (na Pensylvánské univerzitě a jeho průkopníkem se stala Harvardova Business School začátkem 20. století), Evropa začala s programy MBA až v 50. letech minulého století. Jako první založili školu podnikatelé ve Francii, později ve Švýcarsku a pak následovaly další země. Dnes studuje v Evropě MBA přes 10 tisíc studentů v denní formě a přes 15 tisíc v distančním studiu, čili jak říkají na Západě, "na částečný úvazek."
Ve Spojených státech studuje v programech MBA 70 tisíc studentů. Na rozdíl od amerických jsou evropští studenti o několik let starší, mají kolem třicítky. Stojí za to investovat do diplomu z obchodní školy? Hodnocení, které je uvedeno v tabulkách, je pomůckou při rozhodování pro toto studium, a to porovnáním nákladů na dosažení titulu MBA - ušlý zisk a školné - s vyhlídkou na vetší plat. Stručně řečeno, srovnání ukazuje, jaké školy nabízejí nejlepší návratnost investic.
Tabulky zahrnují elitní školy, kde náklady přesáhly 95 tisíc dolarů za dva roky školného a dva roky nevyužitého platu. Aby bylo možné toto pořadí sestavit, 20 tisíc absolventů, kteří získali titul MBA v roce 1996, vyplnilo doručeno dotazníky. Absolventy pečlivě vybrali ze 104 amerických a zahraničních škol, které souhlasily s účastí v průzkumu. Bývalí studenti poskytly informace o platu v roce, kdy nastoupili na obchodní školu, když školu absolvovali av roce 2000. Pro každou školu se vypočetli střední hodnoty a extrapolované chybějící roky za předpokladu konstantního tempa růstu. Průzkum srovnával souhrn platů za pet let s projekcí toho, kolik by průměrný student bez diplomu za těchto pět let vydělal. Při hypotetickém císle bez diplomu se předpokládalo poloviční tempo růstu.
USA ztratily monopol
Donedávna si Spojené státy americké užívali virtuální monopol na obchodní vzdělávání. Ved jen v loňském roce nabízelo MBA studium v USA přes 600 obchodních škol. V této záplavě však bylo jen velmi obtížné zjistit, která škola je kvalitní. Proto i zde se začaly uplatňovat různá kritéria kvality studia, které vyústily do akreditací škol nabízejících magisterské studium v obchodě. Ze 600 amerických škol získalo akreditaci necelých 200. Akreditaci tak mohou studenti chápat jako záruku volby opravdu kvalitní školy. Z pohledu budoucích zaměstnavatelů by měly právě absolventi těchto škol disponovat zaručenou kvalitou vzdělání. Navzdory nespornému prvenství v počtu a kvalitě obchodních škol USA již ztratili nejen monopol na obchodní vzdělávání, ale i na jeho kvalitu. "MBA se stalo světovou měnou intelektuálního kapitálu. Studium v zahraničí přidává neuvěřitelnou hodnotu, "říká David Wilson, prezident grady Management Admissions Council. Špičkové zahraniční školy nabízejí globální sít s mnohem rozmanitější studentskou populací, než lze nalézt na většině amerických škol. Osnovy jsou podobné těm v USA, ale mnohé programy jsou kratší a intenzivnější. IMD, INSEAD a Cranfield nabízejí jednoleté programy, které zvyšují návratnost investic. Každá z těchto škol má za pětileté studium MBA zisk vetší než 100 tisíc dolarů. Pětiletý zisk London Business School ve výši 149 tisíc dolarů je z dvouletých programů druhý, pouze americký Harvard ho má vyšší.
Absolvovat manažerské studium MBA možná už několik let i v ČR. Zatímco donedávna se to dalo pouze na nestátních školách, v současnosti taková možnost existuje i na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě.
Školné za toto studium se pohybuje v rozpětí od 100 tisíc do 250 tisíc korun. Částku platí posluchač sám, nebo mu ji hradí i zaměstnavatel.
Program MSc
Pokud se rozhodnete pro manažerský program MSc (Master of Science), můžete očekávat mnohem hlouběji odborné a teoretické ponoření se do určité oblasti. Program Master of Science využívá různé vědecké a výzkumné metody, hledá odpovědi na hypotézy, potvrzuje a vyvrací stanovené hypotézy. Jedná se zejména o teoretickou a vědeckou práci, která jde do hloubky konkrétního předmětu či oblasti.
Pro koho je program MSc vhodný?
Program MSc ocení především studenti, kteří se chtějí věnovat vědecké a teoreticko-vědecké činnosti a chtějí hledat odpovědi na obecné otázky daného oboru. Tento program je vhodný pro ty, kteří teoreticko-výzkumnými a vědeckými metodami hledají odpovědi na širší problematiku odboru, trhu a společnosti a chtějí si stanovit různé hypotézy, které chtějí v průběhu teoreticko-vědeckého výzkumu a bádání potvrzovat nebo vyvracet. Chtějí se zabývat širšími otázkami.
Shrnutí hlavních rozdílů mezi MBA a MSc
Studium MSc je na rozdíl od programu MBA laděné spíše teoreticky a obsahuje více vědeckovýzkumných prvků (např. Vypracování odborných projektů a prací). Dalším rozdílem je skupina zájemců, pro kterou je program určen.
Program MBA je primárně určen pro manažery s řídící praxí, kteří hledají teoretický základ, nové poznatky a zkušenosti, které by byli schopni flexibilně aplikovat do své každodenní práce.
Program MSc je zaměřen na čerstvé absolventy vysokých škol bez manažerské praxe, kteří chtějí získat teoretický základ v manažerských oborech. Absolvování programu MSc pro ně představuje konkurenční výhodu na trhu práce.
Pro koho je program MSc vhodný?
Program MSc ocení především studenti, kteří se chtějí věnovat vědecké a teoreticko-vědecké činnosti a chtějí hledat odpovědi na obecné otázky daného oboru. Tento program je vhodný pro ty, kteří teoreticko-výzkumnými a vědeckými metodami hledají odpovědi na širší problematiku odboru, trhu a společnosti a chtějí si stanovit různé hypotézy, které chtějí v průběhu teoreticko-vědeckého výzkumu a bádání potvrzovat nebo vyvracet. Chtějí se zabývat širšími otázkami.
Shrnutí hlavních rozdílů mezi MBA a MSc
Studium MSc je na rozdíl od programu MBA laděné spíše teoreticky a obsahuje více vědeckovýzkumných prvků (např. Vypracování odborných projektů a prací). Dalším rozdílem je skupina zájemců, pro kterou je program určen.
Program MBA je primárně určen pro manažery s řídící praxí, kteří hledají teoretický základ, nové poznatky a zkušenosti, které by byli schopni flexibilně aplikovat do své každodenní práce.
Program MSc je zaměřen na čerstvé absolventy vysokých škol bez manažerské praxe, kteří chtějí získat teoretický základ v manažerských oborech. Absolvování programu MSc pro ně představuje konkurenční výhodu na trhu práce.
Program MBA
Program MBA je určen všem manažerům, případně budoucím manažerem, a je u něj kladen maximální důraz na přínos do praxe a praktického života, tak aby absolvent programu MBA mohl již v průběhu studia některé ze získaných dovedností a vědomostí okamžitě uplatnit ve své manažerské praxi.
Důležitou součástí programu Master of Business Administration je kvalitně zpracovaná závěrečná práce, která by měla být zároveň jakýmsi návodem na řešení otázek, které studenta programu zajímají, týkají se ho, a které řeší ve své manažerské praxi. Co se týče hlavního cíle programu MBA - jedná se zejména o prohloubení stávající praxi, příp. přípravu na praxi budoucí a praktické využití získaných znalostí a dovedností.
Pro koho je program MBA vhodný?
Program Master of Business Administration doporučujeme všem, kteří chtějí uplatnit výsledky svého studia ihned v praxi, v praktickém životě nebo v budoucí praxi manažera a hledají odpovědi a přístup v konkrétních situacích a otázkách.
Jak lze získat titul MBA za jménem?
Titul MBA (Master of Business Administration) je v České republice považována za tzv. Profesní titul v rámci celoživotního vzdělávání. Titul MBA se píše za jménem a není v ČR akademickým titulem dle zákona. Ve firmách se zahraniční účastí však Může být profesní titul MBA Vnímání Lépe než tituly akademické dle zákona ČR.
Jakou uznatelnost má titul MBA z americké univerzity v České republice?
V USA je titul MBA magisterský stupeň vzdělání (magisterský stupeň vzdělání v ČR představuj Například tituly Mgr., MgA. Či Ing.). V USA existuje takové postgraduální studium Executive MBA . V České republice zatím není velké povědomí o tom, že tzv. exekutivních MBA studium je čistě manažerské vzdělávání pro manažery, kteří mají již nějakou praktickou manažerského zkušenost. Během studia provozovatelů MOHOU prodávat zkušenosti z praxe a přínosem je Především v praktičnosti programu. Těmto studujícím manažerům je z 99% jedno, zda je MBA program uznán jako vysoká škola či nikoli, jde jim Především o osobní rozvoj.
Titul MBA za jménem lze získat manažerský studiem na LIGS University
Nezáleží na tom, jestli jste z Plzně, Prahy, Ostravy, Olomouce, Hradce Králové, Brna nebo z jiného města České republiky. Záleží pouze na Vašem odhodlání studovat a získat titul MBA (uvadat se za jménem). Studovat Můžete moderní formou Interactive Online odkudkoliv (postačí vám odhodlání, časová investice a připojení k internetu).
Studenti, kterého u nás na LIGS University studuji program Interactive Online MBA nebe exekutivních MBA dostávají americký vysokoškolský diplom a MOHOU používat titul MBA za jménem. Upozorňujeme je však, že tento diplom není v Česku na základě vysokoškolského zákona uznávaný jako alikvotní tuzemského vzdělání.
Důležitou součástí programu Master of Business Administration je kvalitně zpracovaná závěrečná práce, která by měla být zároveň jakýmsi návodem na řešení otázek, které studenta programu zajímají, týkají se ho, a které řeší ve své manažerské praxi. Co se týče hlavního cíle programu MBA - jedná se zejména o prohloubení stávající praxi, příp. přípravu na praxi budoucí a praktické využití získaných znalostí a dovedností.
Pro koho je program MBA vhodný?
Program Master of Business Administration doporučujeme všem, kteří chtějí uplatnit výsledky svého studia ihned v praxi, v praktickém životě nebo v budoucí praxi manažera a hledají odpovědi a přístup v konkrétních situacích a otázkách.
Jak lze získat titul MBA za jménem?
Titul MBA (Master of Business Administration) je v České republice považována za tzv. Profesní titul v rámci celoživotního vzdělávání. Titul MBA se píše za jménem a není v ČR akademickým titulem dle zákona. Ve firmách se zahraniční účastí však Může být profesní titul MBA Vnímání Lépe než tituly akademické dle zákona ČR.
Jakou uznatelnost má titul MBA z americké univerzity v České republice?
V USA je titul MBA magisterský stupeň vzdělání (magisterský stupeň vzdělání v ČR představuj Například tituly Mgr., MgA. Či Ing.). V USA existuje takové postgraduální studium Executive MBA . V České republice zatím není velké povědomí o tom, že tzv. exekutivních MBA studium je čistě manažerské vzdělávání pro manažery, kteří mají již nějakou praktickou manažerského zkušenost. Během studia provozovatelů MOHOU prodávat zkušenosti z praxe a přínosem je Především v praktičnosti programu. Těmto studujícím manažerům je z 99% jedno, zda je MBA program uznán jako vysoká škola či nikoli, jde jim Především o osobní rozvoj.
Titul MBA za jménem lze získat manažerský studiem na LIGS University
Nezáleží na tom, jestli jste z Plzně, Prahy, Ostravy, Olomouce, Hradce Králové, Brna nebo z jiného města České republiky. Záleží pouze na Vašem odhodlání studovat a získat titul MBA (uvadat se za jménem). Studovat Můžete moderní formou Interactive Online odkudkoliv (postačí vám odhodlání, časová investice a připojení k internetu).
Studenti, kterého u nás na LIGS University studuji program Interactive Online MBA nebe exekutivních MBA dostávají americký vysokoškolský diplom a MOHOU používat titul MBA za jménem. Upozorňujeme je však, že tento diplom není v Česku na základě vysokoškolského zákona uznávaný jako alikvotní tuzemského vzdělání.
Vše O MBA programech
MBA (Master of Business Administration) je manažerský vzdělávací program určený pro všechny manažery, kteří mají zájem o prohloubení již dosažených znalostí a získání profesního vzdělání napříč všemi obory.
Požadavky na přijetí jsou na většině institucí a škol velmi podobné. Hlavní podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání (v některých případech stačí i bakalářský titul) a nejméně tři roky praxe na manažerské pozici. Ve výjimečných případech může být ke studiu přijat i uchazeč bez vysokoškolského vzdělání, pokud splňuje podmínku alespoň pětileté manažerské praxe.
Forma studia může být prezenční, kombinovaná, ale i online. Online studium probíhá prostřednictvím počítače s připojením na internet as využitím nejmodernějších komunikačních prostředků jako je e-learning, chat, webináře a další. Výhodou online vzdělávání je, že student může studovat odkudkoli na světě a kdykoliv podle svých časových možností. Další výhodou je, že student může začít své vzdělání v programu kdykoliv v průběhu roku a dále si své studium přizpůsobit individuálnímu režimu. Tato forma je ideální pro časově zaneprázdněné manažery, kteří chtějí skloubit vzdělávání s pracovním i osobním životem.
Nevýhodou online vzdělávání je minimální možnost setkávat se osobně s dalšími studenty, diskutovat a předávat si osobní zkušenosti a názory. Toto umožňuje distanční forma vzdělávání, která kombinuje samostudium s osobními setkáními, které se konají například prostřednictvím tzv. tutoriálů.
MBA programy poskytují teoretické vzdělání v základních disciplínách managementu jakož i zvládnutí nezbytných praktických manažerských dovedností (jednání a komunikace, řešení problémů, rozhodování a další), přitom se využívají aktivně metody jako případové studie, didaktické hry, tréninky, hraní rolí apod.
Vyučované předměty závisí na tom, zda je program MBA orientován spíše obecně nebo zda je zaměřen na určitou manažerskou specializaci, např. Human Resources, Finance, Marketing a další.
Délka trvání studia může být různá. Vzdělávání trvá od 1 do 3 let. Na Slovensku probíhá výuka v češtině, příp. v kombinaci s anglickým jazykem, méně často výhradně v angličtině.
Ceny jednotlivých programů se od sebe velmi liší. Cena MBA studia na Slovensku se pohybuje v rozmezí od 3 500 do 20 000 EUR.
Jedním z ukazatelů vysoké kvality každého programu MBA a škol je především spolupráce se zahraničními univerzitami či mezinárodní akreditace (AACSB, AMBA, FIBA, ACBSP).
Studium v programu MBA je zpravidla ukončeno zpracováním závěrečného projektu a jeho obhajobou, resp. master 's thesis. Úspěšní absolventi získávají titul MBA (za jménem) a příslušný diplom.
Požadavky na přijetí jsou na většině institucí a škol velmi podobné. Hlavní podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání (v některých případech stačí i bakalářský titul) a nejméně tři roky praxe na manažerské pozici. Ve výjimečných případech může být ke studiu přijat i uchazeč bez vysokoškolského vzdělání, pokud splňuje podmínku alespoň pětileté manažerské praxe.
Forma studia může být prezenční, kombinovaná, ale i online. Online studium probíhá prostřednictvím počítače s připojením na internet as využitím nejmodernějších komunikačních prostředků jako je e-learning, chat, webináře a další. Výhodou online vzdělávání je, že student může studovat odkudkoli na světě a kdykoliv podle svých časových možností. Další výhodou je, že student může začít své vzdělání v programu kdykoliv v průběhu roku a dále si své studium přizpůsobit individuálnímu režimu. Tato forma je ideální pro časově zaneprázdněné manažery, kteří chtějí skloubit vzdělávání s pracovním i osobním životem.
Nevýhodou online vzdělávání je minimální možnost setkávat se osobně s dalšími studenty, diskutovat a předávat si osobní zkušenosti a názory. Toto umožňuje distanční forma vzdělávání, která kombinuje samostudium s osobními setkáními, které se konají například prostřednictvím tzv. tutoriálů.
MBA programy poskytují teoretické vzdělání v základních disciplínách managementu jakož i zvládnutí nezbytných praktických manažerských dovedností (jednání a komunikace, řešení problémů, rozhodování a další), přitom se využívají aktivně metody jako případové studie, didaktické hry, tréninky, hraní rolí apod.
Vyučované předměty závisí na tom, zda je program MBA orientován spíše obecně nebo zda je zaměřen na určitou manažerskou specializaci, např. Human Resources, Finance, Marketing a další.
Délka trvání studia může být různá. Vzdělávání trvá od 1 do 3 let. Na Slovensku probíhá výuka v češtině, příp. v kombinaci s anglickým jazykem, méně často výhradně v angličtině.
Ceny jednotlivých programů se od sebe velmi liší. Cena MBA studia na Slovensku se pohybuje v rozmezí od 3 500 do 20 000 EUR.
Jedním z ukazatelů vysoké kvality každého programu MBA a škol je především spolupráce se zahraničními univerzitami či mezinárodní akreditace (AACSB, AMBA, FIBA, ACBSP).
Studium v programu MBA je zpravidla ukončeno zpracováním závěrečného projektu a jeho obhajobou, resp. master 's thesis. Úspěšní absolventi získávají titul MBA (za jménem) a příslušný diplom.
Rozdíl mezi MBA a EMBA
Zkratka EMBA znamená Executive Master of Business Administration nebo studium a titul pro top manažery. Toto studium je stále oblíbenější. Jaké jsou rozdíly mezi oběma druhy studia?
Zatímco MBA je určeno pro lidi na začátku své profesní kariéry s perspektivami růstu, ve věku kolem 30 let a se znalostí angličtiny a částečně i němčiny, EMBA se hodí pro lidi uprostřed profesní kariéry se zkušenostmi a potenciálem v top managementu, ve věku kolem 35 až 42 let.
Jazyková vybavenost nejméně ve dvou světových jazycích je samozřejmostí. Studium se orientuje zejména na strategický management a leadership.
DŮLEŽITÉ LINKY
education.guardian.co.uk/mba
www.businessweek.com/bschools
www.careerjournal.com
www.mba.com
www.mba-business-schools.com
www.mbainfo.com
www.mbaprograms.org
www.mbaworld.com
www.topmba.com
www.insead.edu
www.london.edu
www.iese.edu
Zatímco MBA je určeno pro lidi na začátku své profesní kariéry s perspektivami růstu, ve věku kolem 30 let a se znalostí angličtiny a částečně i němčiny, EMBA se hodí pro lidi uprostřed profesní kariéry se zkušenostmi a potenciálem v top managementu, ve věku kolem 35 až 42 let.
Jazyková vybavenost nejméně ve dvou světových jazycích je samozřejmostí. Studium se orientuje zejména na strategický management a leadership.
DŮLEŽITÉ LINKY
education.guardian.co.uk/mba
www.businessweek.com/bschools
www.careerjournal.com
www.mba.com
www.mba-business-schools.com
www.mbainfo.com
www.mbaprograms.org
www.mbaworld.com
www.topmba.com
www.insead.edu
www.london.edu
www.iese.edu
Jak si vybrat školu nabízející MBA program
Vzdělání MBA je široce pojata manažerská výuka zahrnující všechny aspekty manažerské práce od znalosti účetnictví až po vývoj strategie. Pokud někdo strávil v řídící funkci více než deset let, v podstatě již vzdělání tohoto typu nepotřebuje.
Takový člověk udělá lépe, pokud se rozhodne pro některý specializovaný kurz, například z oblasti účetnictví nebo marketingu. Kromě toho mnohé školy i vzdělávací instituce nabízejí učební programy ušité na míru potřeb zkušenějších manažerů. Ty lze absolvovat s přijatelnými náklady i podmínkami.
Pro mladší manažery je však studium MBA stále dobrou cestou, jak lze získat solidní základy managementu. Při jeho výběru doporučují odborníci uchazečům volit podle tří základních kritérií: akreditace studijního programu, pověsti školy a internacionalizace studujících.
Tři faktory pro studium MBA programu
S akreditací je spojena nezávislá kontrola kvality učebního programu. Pokud není program akreditován nezávislou institucí, doporučuje se zvýšená opatrnost, například zjistit si, proč je to tak.
Je možné, že program je zatím příliš nový na to, aby už byl akreditován. Jiná věc je, když se už vyučuje delší období.
Celosvětově existují dvě vedoucí organizace, které akreditují nejrůznější formy vzdělávání MBA na byznys školách: americká AACSB a evropská EQUIS. Třetí organizace AMBA se soustřeďuje zejména na Velkou Británii. Odborné vysoké školy často akredituje - pokud jde o učební programy MBA - německá instituce FIBA.
Renomované žebříčky byznys škol a studia MBA sestavují i mezinárodně uznávané periodika, například deník Financial Times. To napovídá mnohé o kvalitě a pověsti školy.
Na špičkových pozicích v těchto žebříčcích se umísťují americké školy byznysu jako například Wharton nebo Harvard, z evropských francouzský INSEAD a švýcarský IMD.
Jeden z názorů říká, že pokud se již rozhodnete pro studium MBA, pak nejlepší na některé z nejlepších škol na světě. Kdo se může pochlubit titulem MBA získaným na renomované univerzitě, má obrovskou výhodu ve výběrových řízeních před absolventy studia MBA typu no-name.
Ale slepá víra v žebříčky škol může být i zrádná, protože existují i takové, které představují špičku pouze v určitém oboru. Například pro podnikatelství je celosvětově vedoucí školou americká Babson College, která je však v ostatních oborech spíše druhořadá.
Třetí kritérium - internacionalita - hraje také důležitou roli. Rozdíl mezi průměrným, dobrým a špičkovým programem studia MBA představují takzvané měkké faktory. Čím pestřejší je složení studujících, tím lépe, protože složení studentů ovlivňuje velmi podstatně kvalitu studia.
Kdo se dostane do kontaktu se studenty z různých zemí, s odlišným kulturním zázemím a vnímáním světa, přežije mnohem smysluplnější a přínosnější období studia jako ten, který studuje s lidmi ze stejné země a ze stejné branže.
Důležitým aspektem studia MBA je i možnost využití sítě vztahů se spolužáky po jeho ukončení. Proto je dobré zvolit si na studium univerzitu působící v takové části světa av takové profesní oblasti, která vyhovuje vašim současným a budoucím potřebám.
Téměř všechny školy poskytující studium MBA mají buď své filiálky v zahraničí nebo spolupracují se zahraničními školami. Tak například student známé evropské INSEAD pendluje mezi francouzským Fontainebleau a Singapurem.
Takový člověk udělá lépe, pokud se rozhodne pro některý specializovaný kurz, například z oblasti účetnictví nebo marketingu. Kromě toho mnohé školy i vzdělávací instituce nabízejí učební programy ušité na míru potřeb zkušenějších manažerů. Ty lze absolvovat s přijatelnými náklady i podmínkami.
Pro mladší manažery je však studium MBA stále dobrou cestou, jak lze získat solidní základy managementu. Při jeho výběru doporučují odborníci uchazečům volit podle tří základních kritérií: akreditace studijního programu, pověsti školy a internacionalizace studujících.
Tři faktory pro studium MBA programu
S akreditací je spojena nezávislá kontrola kvality učebního programu. Pokud není program akreditován nezávislou institucí, doporučuje se zvýšená opatrnost, například zjistit si, proč je to tak.
Je možné, že program je zatím příliš nový na to, aby už byl akreditován. Jiná věc je, když se už vyučuje delší období.
Celosvětově existují dvě vedoucí organizace, které akreditují nejrůznější formy vzdělávání MBA na byznys školách: americká AACSB a evropská EQUIS. Třetí organizace AMBA se soustřeďuje zejména na Velkou Británii. Odborné vysoké školy často akredituje - pokud jde o učební programy MBA - německá instituce FIBA.
Renomované žebříčky byznys škol a studia MBA sestavují i mezinárodně uznávané periodika, například deník Financial Times. To napovídá mnohé o kvalitě a pověsti školy.
Na špičkových pozicích v těchto žebříčcích se umísťují americké školy byznysu jako například Wharton nebo Harvard, z evropských francouzský INSEAD a švýcarský IMD.
Jeden z názorů říká, že pokud se již rozhodnete pro studium MBA, pak nejlepší na některé z nejlepších škol na světě. Kdo se může pochlubit titulem MBA získaným na renomované univerzitě, má obrovskou výhodu ve výběrových řízeních před absolventy studia MBA typu no-name.
Ale slepá víra v žebříčky škol může být i zrádná, protože existují i takové, které představují špičku pouze v určitém oboru. Například pro podnikatelství je celosvětově vedoucí školou americká Babson College, která je však v ostatních oborech spíše druhořadá.
Třetí kritérium - internacionalita - hraje také důležitou roli. Rozdíl mezi průměrným, dobrým a špičkovým programem studia MBA představují takzvané měkké faktory. Čím pestřejší je složení studujících, tím lépe, protože složení studentů ovlivňuje velmi podstatně kvalitu studia.
Kdo se dostane do kontaktu se studenty z různých zemí, s odlišným kulturním zázemím a vnímáním světa, přežije mnohem smysluplnější a přínosnější období studia jako ten, který studuje s lidmi ze stejné země a ze stejné branže.
Důležitým aspektem studia MBA je i možnost využití sítě vztahů se spolužáky po jeho ukončení. Proto je dobré zvolit si na studium univerzitu působící v takové části světa av takové profesní oblasti, která vyhovuje vašim současným a budoucím potřebám.
Téměř všechny školy poskytující studium MBA mají buď své filiálky v zahraničí nebo spolupracují se zahraničními školami. Tak například student známé evropské INSEAD pendluje mezi francouzským Fontainebleau a Singapurem.
Jak si vybrat studium MBA
Před deseti lety patřily držitelé titulu MBA (Master of Business Administration) k manažerské elitní skupině. V té době nabízelo studiu jen několik škol.
Od těch dob však zaznamenalo studium MBA pravý boom. Celosvětově dnes existuje více než tisíc takových studijních programů, z toho osm set v USA a tři sta v Evropě.
Rozšíření nabídky
Ročně získá titul MBA ve světě přes 80 tisíc studujících. Přitom nedošlo pouze k růstu počtu škol nabízejících tuto formu vzdělávání, ale i samotné studium MBA zažilo skutečnou inflaci. Zatímco dříve ho nabízeli pouze takzvané business schools, nyní lze tento titul získat na nejrůznějších odborných vysokých školách a univerzitách.
V důsledku toho nastal dokonalý zmatek. Výsledkem je, že na základě titulu MBA lze dnes jen těžko udělat úsudek o skutečné kvalifikaci člověka. Dokonce se tvrdí, že od určitého řídícího stupně mohou být efektivnější specializované kurzy.
Odklon od praxe?
Podle boloňské reformy evropského univerzitního studia (Boloňskou deklarací z roku 1999 zavazuje všechny evropské státy - signatářů deklarace - k neustálému přizpůsobování se vysokoškolského vzdělávání měnícím se potřebám a požadavkům společnosti a pokroku ve vědě a ke spolupráci ve vztahu k obsahu studia, iniciuje mobilitu studentů a pedagogů ) byl zaveden titul MBA jako jeden z možných po ukončení vysokoškolského studia. V současnosti neexistuje plnohodnotná alternativa k tomuto titulu, která by měla stejnou hodnotu.
Není tajemstvím, že tento typ manažerského vzdělávání přežívá dnes na celém světě stagnaci. Způsobují ji několik faktorů. Především jde o jistou inflaci tohoto studia na trhu vzdělávání a také o nedostatečná poptávka ze strany zaměstnavatelů. Nechybí ani výrazný vliv globalizace na strukturu a obsah studia MBA v jednotlivých zemích.
Nezanedbatelnou příčinou je i to, že výuka manažerů na těchto školách není vždy úzce propojena s praxí a nenavazuje na zkušenosti z řízení. S těmito faktory se každá škola vyrovnává po svém.
Od těch dob však zaznamenalo studium MBA pravý boom. Celosvětově dnes existuje více než tisíc takových studijních programů, z toho osm set v USA a tři sta v Evropě.
Rozšíření nabídky
Ročně získá titul MBA ve světě přes 80 tisíc studujících. Přitom nedošlo pouze k růstu počtu škol nabízejících tuto formu vzdělávání, ale i samotné studium MBA zažilo skutečnou inflaci. Zatímco dříve ho nabízeli pouze takzvané business schools, nyní lze tento titul získat na nejrůznějších odborných vysokých školách a univerzitách.
V důsledku toho nastal dokonalý zmatek. Výsledkem je, že na základě titulu MBA lze dnes jen těžko udělat úsudek o skutečné kvalifikaci člověka. Dokonce se tvrdí, že od určitého řídícího stupně mohou být efektivnější specializované kurzy.
Odklon od praxe?
Podle boloňské reformy evropského univerzitního studia (Boloňskou deklarací z roku 1999 zavazuje všechny evropské státy - signatářů deklarace - k neustálému přizpůsobování se vysokoškolského vzdělávání měnícím se potřebám a požadavkům společnosti a pokroku ve vědě a ke spolupráci ve vztahu k obsahu studia, iniciuje mobilitu studentů a pedagogů ) byl zaveden titul MBA jako jeden z možných po ukončení vysokoškolského studia. V současnosti neexistuje plnohodnotná alternativa k tomuto titulu, která by měla stejnou hodnotu.
Není tajemstvím, že tento typ manažerského vzdělávání přežívá dnes na celém světě stagnaci. Způsobují ji několik faktorů. Především jde o jistou inflaci tohoto studia na trhu vzdělávání a také o nedostatečná poptávka ze strany zaměstnavatelů. Nechybí ani výrazný vliv globalizace na strukturu a obsah studia MBA v jednotlivých zemích.
Nezanedbatelnou příčinou je i to, že výuka manažerů na těchto školách není vždy úzce propojena s praxí a nenavazuje na zkušenosti z řízení. S těmito faktory se každá škola vyrovnává po svém.
Jak se titul MBA u nás uznává
Posuzování dosaženého vzdělání po získání titulu MBA vždy závisí na tom, jaké má žadatel před nástupem na tento studijní program dosažené vzdělání.
Pokud MBA studium navazuje na vysokoškolské vzdělání prvního stupně (bakalářský studijní program) a jeho obsah je možné považovat za stejný nebo příbuzný studijní obor, po absolvování takového typu vzdělávání lze uznat vzdělání jako vysokoškolské vzdělání druhého stupně.
V případě, že MBA studium probíhalo v návaznosti na vysokoškolské vzdělání druhého stupně (magisterský nebo inženýrský studijní program), toto vzdělávání lze považovat za prohloubení kvalifikace nebo za vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání. V žádném případě však ne za doktorský studijní program.
Pokud by MBA studium ukončil absolvent po střední škole je možné ho v případě, pokud standardní délka studia nepřesahuje dva roky, považovat za vyšší odborné studium. Pokud je zachována minimální délka studia, standardně tři roky, lze jej uznat za bakalářský studijní program.
Pro tento typ vzdělávání ale maturanti přímo po absolvování střední školy nastupují zřídka.
Pokud MBA studium navazuje na vysokoškolské vzdělání prvního stupně (bakalářský studijní program) a jeho obsah je možné považovat za stejný nebo příbuzný studijní obor, po absolvování takového typu vzdělávání lze uznat vzdělání jako vysokoškolské vzdělání druhého stupně.
V případě, že MBA studium probíhalo v návaznosti na vysokoškolské vzdělání druhého stupně (magisterský nebo inženýrský studijní program), toto vzdělávání lze považovat za prohloubení kvalifikace nebo za vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání. V žádném případě však ne za doktorský studijní program.
Pokud by MBA studium ukončil absolvent po střední škole je možné ho v případě, pokud standardní délka studia nepřesahuje dva roky, považovat za vyšší odborné studium. Pokud je zachována minimální délka studia, standardně tři roky, lze jej uznat za bakalářský studijní program.
Pro tento typ vzdělávání ale maturanti přímo po absolvování střední školy nastupují zřídka.
Typy MBA studia
1.Denní studium MBA (full-time MBA)
Je nejběžnější forma studia, trvá obvykle dva roky. Obvyklou požadavkem univerzit je určitá pracovní zkušenost v délce řekněme tří let, ale podmínky se liší od univerzity k univerzitě. Hlavním cílem studie je zásadně změnit kariéru.
2. MBA při zaměstnání (part-time MBA)
Jsou určeny lidem, kteří pro různé důvody nechtějí ukončit pracovní poměr a plně se věnovat studiu. Studenti mají obvykle několikaletou pracovní zkušenost, což jim pomáhá efektivně dávat do spojitosti teorii a praxi. Výuka je realizována po večerech a víkendech, případně je doplněna o pár intenzivních bloků trvajících několik dní. Studium zabere obvykle 22 - 36 měsíců. Cílem tohoto druhu MBA je výrazné nastartování současné kariéry.
3. MBA pro vrcholové manažery (executive MBA)
Podobné studiu při zaměstnání, ale zaměřené na studenty z řad vyššího managementu a delší praxí, přičemž osnovy jsou cíleny na problematiku vrcholového řízení. Cílem studia je doladit a zocelit dovednosti a znalosti vrcholových manažerů a zlepšit tak jejich výkon.
4. Distanční studium MBA
Výuka probíhá většinou mimo prostor školy formou online kurzů, korespondenční výuky, videa a podobně. Rozhodnutí se pro tento typ studia je obvykle předurčeno geografickým omezením studenta.
Je nejběžnější forma studia, trvá obvykle dva roky. Obvyklou požadavkem univerzit je určitá pracovní zkušenost v délce řekněme tří let, ale podmínky se liší od univerzity k univerzitě. Hlavním cílem studie je zásadně změnit kariéru.
2. MBA při zaměstnání (part-time MBA)
Jsou určeny lidem, kteří pro různé důvody nechtějí ukončit pracovní poměr a plně se věnovat studiu. Studenti mají obvykle několikaletou pracovní zkušenost, což jim pomáhá efektivně dávat do spojitosti teorii a praxi. Výuka je realizována po večerech a víkendech, případně je doplněna o pár intenzivních bloků trvajících několik dní. Studium zabere obvykle 22 - 36 měsíců. Cílem tohoto druhu MBA je výrazné nastartování současné kariéry.
3. MBA pro vrcholové manažery (executive MBA)
Podobné studiu při zaměstnání, ale zaměřené na studenty z řad vyššího managementu a delší praxí, přičemž osnovy jsou cíleny na problematiku vrcholového řízení. Cílem studia je doladit a zocelit dovednosti a znalosti vrcholových manažerů a zlepšit tak jejich výkon.
4. Distanční studium MBA
Výuka probíhá většinou mimo prostor školy formou online kurzů, korespondenční výuky, videa a podobně. Rozhodnutí se pro tento typ studia je obvykle předurčeno geografickým omezením studenta.
MBA program a jeho kořeny
Poptávka po obchodním vzdělávání nastal krátce po průmyslové revoluci, když manufakturní výrobu vystřídala promyšlená výroba. V tomto období vznikaly nové formy a metody produkce, kde se procházelo z manuální práce na automatizovanou. Firmy a továrny nepotřebovali už jen dělníků, ale i vzdělaných nadřízených, kteří by dohlíželi na pracovníky, stroje a automatizaci.
Jako první na tuto poptávku reagovala univerzita ESCP ve Francii av roce 1819 začala nabízet obchodní vzdělání. Následně na to se přidala univerzita v Belgii av roce 1857 vznikla první obchodní škola v centrální Evropě. Tato škola byla založena v Budapešti pod názvem Budapešťská obchodní škola a dnes se pyšní titulem "Nejstarší veřejná obchodní škola na světě". Postupně se obchodní vzdělávání rozšířilo i na univerzity působící na jiných kontinentech a zemích. Nicméně, titul MBA jak jej známe dnes vznikl na obchodní fakultě Harvardské univerzity v roce 1908, která nazvala svůj první obchodní program MBA - Master of Business Administration. MBA začali vyučovat i jiné univerzity v USA a odtud se postupně roznesl do celého světa. Do Evropy se dostal až v roce 1957 a jako první ho nabízela škola INSEAD působící ve francouzském městě Fountainebleau.
Typy MBA studia
Vzdělávací instituce nabízejí několik typů MBA studia. Některé jsou flexibilnější, jiné vyžadují hodně času stráveného na přednáškách a osobních setkáních studentů.
Denní MBA studium
Tento druh MBA studia trvá většinou od jednoho do dvou let a rozvrh přednášek je během celého pracovního týdne. Studenti jsou velmi vytíženi intenzivním programem a na práci při studiu není vůbec čas. Takové dvouleté MBA programy jsou velmi časté v Severní Americe.
Zrychlené MBA
Zrychlená forma MBA je obměna dvouletého denního studia. Jediný rozdíl je v tom, že studenti mají intenzivnější rozvrh a musí stihnout vypracovat mnoho zadání v poměrně krátkém čase. Volno mezi semestrů a letní prázdniny jsou mnohem kratší než obvykle. Takový typ zrychleného studia trvá jeden rok.
Distanční studium MBA
Rozdíl mezi distančním MBA a online MBA je ten, že v distanční formě studia se musí studenti zúčastnit některých přednášek osobně, na rozdíl od online MBA, kde studenti nemusí být osobně přítomni na žádné přednášce. Distanční studium MBA probíhá převážně pomocí interaktivních videí, videokonferencí a online a offline přednášek. Některé MBA programy v distanční formě vyžadují od svých studentů aby uspořádaly osobní setkání se svými "online" spolužáky.
Online MBA
Mnoho obchodních fakult nabízejících MBA studium reagovaly na potřeby svých žáků a začali nabízet i online MBA, kde studenti mohou získat kvalifikaci z pohodlí domova a aplikovat naučené znalosti přímo do praxe, neboť během online studia, jsou studenti schopni pracovat na plný úvazek.
Executive MBA (EMBA je pro vrcholové manažery)
Executive MBA je navržen pro vrcholové manažery, kteří si nemohou dovolit přerušit působení ve firmě. Univerzity nabízející EMBA hledají kandidáty, kteří mají minimálně 5 leté zkušenosti v top managementu a minimálně 10 leté pracovní zkušenosti. Toto studium je většinou financováno firmou, ve které daný účastník momentálně působí. Délka EMBA studia je od 12 do 24 měsíců.
Profesionální MBA (PMBA)
Profesionální MBA je mix mezi externím MBA a intenzivním MBA, což studentům dává větší flexibilitu tím, že mohou studovat pouze o víkendech nebo jen ve večerních hodinách. Profesionální MBA trvá obvykle 12 měsíců.
Globální EMBA (Gemba)
Globální EMBA je stejné jako profesionální MBA s tím rozdílem, že během studia globálního MBA studenti musí strávit pár semestrů v různých zemích s rozdílnými kulturními hodnotami jako jejich vlastní. Program je finančně ale i časově náročný, neboť během intenzivního studia studenti musí hodně krát vycestovat.
Externí MBA
Externí studium probíhá pouze ve večerních hodinách nebo o víkendech. Tato forma studia může trvat i 3 roky.
Takto hluboce byste si museli sáhnout do peněženky, pokud byste chtěli studovat MBA
na těch nejlepších univerzitách ...
Jako první na tuto poptávku reagovala univerzita ESCP ve Francii av roce 1819 začala nabízet obchodní vzdělání. Následně na to se přidala univerzita v Belgii av roce 1857 vznikla první obchodní škola v centrální Evropě. Tato škola byla založena v Budapešti pod názvem Budapešťská obchodní škola a dnes se pyšní titulem "Nejstarší veřejná obchodní škola na světě". Postupně se obchodní vzdělávání rozšířilo i na univerzity působící na jiných kontinentech a zemích. Nicméně, titul MBA jak jej známe dnes vznikl na obchodní fakultě Harvardské univerzity v roce 1908, která nazvala svůj první obchodní program MBA - Master of Business Administration. MBA začali vyučovat i jiné univerzity v USA a odtud se postupně roznesl do celého světa. Do Evropy se dostal až v roce 1957 a jako první ho nabízela škola INSEAD působící ve francouzském městě Fountainebleau.
Typy MBA studia
Vzdělávací instituce nabízejí několik typů MBA studia. Některé jsou flexibilnější, jiné vyžadují hodně času stráveného na přednáškách a osobních setkáních studentů.
Denní MBA studium
Tento druh MBA studia trvá většinou od jednoho do dvou let a rozvrh přednášek je během celého pracovního týdne. Studenti jsou velmi vytíženi intenzivním programem a na práci při studiu není vůbec čas. Takové dvouleté MBA programy jsou velmi časté v Severní Americe.
Zrychlené MBA
Zrychlená forma MBA je obměna dvouletého denního studia. Jediný rozdíl je v tom, že studenti mají intenzivnější rozvrh a musí stihnout vypracovat mnoho zadání v poměrně krátkém čase. Volno mezi semestrů a letní prázdniny jsou mnohem kratší než obvykle. Takový typ zrychleného studia trvá jeden rok.
Distanční studium MBA
Rozdíl mezi distančním MBA a online MBA je ten, že v distanční formě studia se musí studenti zúčastnit některých přednášek osobně, na rozdíl od online MBA, kde studenti nemusí být osobně přítomni na žádné přednášce. Distanční studium MBA probíhá převážně pomocí interaktivních videí, videokonferencí a online a offline přednášek. Některé MBA programy v distanční formě vyžadují od svých studentů aby uspořádaly osobní setkání se svými "online" spolužáky.
Online MBA
Mnoho obchodních fakult nabízejících MBA studium reagovaly na potřeby svých žáků a začali nabízet i online MBA, kde studenti mohou získat kvalifikaci z pohodlí domova a aplikovat naučené znalosti přímo do praxe, neboť během online studia, jsou studenti schopni pracovat na plný úvazek.
Executive MBA (EMBA je pro vrcholové manažery)
Executive MBA je navržen pro vrcholové manažery, kteří si nemohou dovolit přerušit působení ve firmě. Univerzity nabízející EMBA hledají kandidáty, kteří mají minimálně 5 leté zkušenosti v top managementu a minimálně 10 leté pracovní zkušenosti. Toto studium je většinou financováno firmou, ve které daný účastník momentálně působí. Délka EMBA studia je od 12 do 24 měsíců.
Profesionální MBA (PMBA)
Profesionální MBA je mix mezi externím MBA a intenzivním MBA, což studentům dává větší flexibilitu tím, že mohou studovat pouze o víkendech nebo jen ve večerních hodinách. Profesionální MBA trvá obvykle 12 měsíců.
Globální EMBA (Gemba)
Globální EMBA je stejné jako profesionální MBA s tím rozdílem, že během studia globálního MBA studenti musí strávit pár semestrů v různých zemích s rozdílnými kulturními hodnotami jako jejich vlastní. Program je finančně ale i časově náročný, neboť během intenzivního studia studenti musí hodně krát vycestovat.
Externí MBA
Externí studium probíhá pouze ve večerních hodinách nebo o víkendech. Tato forma studia může trvat i 3 roky.
Takto hluboce byste si museli sáhnout do peněženky, pokud byste chtěli studovat MBA
na těch nejlepších univerzitách ...
MBA PROGRAM - STUDIUM A JEHO PŮVOD
Rozhodli jste se studovat MBA nebo zatím jen přemýšlíte o získání tohoto netradičního titulu? Jelikož informací na Slovenském trhu je o tomto studiu jako šafránu, přinášíme vám seriál "Průvodce MBA", kde najdete užitečné informace, které vám přiblíží program a pomohou vám při rozhodování. Během seriálu vám představíme následující témata, které jsou rozděleny do částí: MBA studium a jeho původ, Na co přihlížet při výběru MBA studia na Slovensku, Seznam Slovenská škol a institucí, které nabízejí MBA studium, Studium MBA v České Republice, Jak na studium MBA v Anglii, Studium MBA v Evropě.
Co je MBA a pro koho je určeno
MBA je obchodní a manažerské vzdělání, které poskytuje svým absolventům ucelený přehled o obchodním prostředí. Studenti získávají teoretické, ale i praktické znalosti v základních disciplínách managementu, obchodu, účetnictví, řízení organizace a komunikace. Výuka se orientuje na rozvoj dovedností jako správné rozhodování, efektivní komunikaci a promptní řešení problémů. Větší část studia probíhá formou cvičení, výzkumů a diskusí.
MBA studenti
MBA studium je primárně určeno pro odborníky ve vedoucích pozicích, zejména pro středních a vrcholových manažerů, kteří chtějí získat nebo vylepšit své manažerské dovednosti. Studium je vhodné i pro specialisty s technickým vzděláním, právníků a lékařů, kteří nemají obchodní vzdělání a plánují působit na vyšších manažerských pozicích ve firmě. MBA je velkým přínosem pro studenty, kteří již mají několik letou praxi na vedoucí pozici, neboť teoretické znalosti mohou aplikovat a porovnávat s praxí.
Například, na ty nejprestižnější školy nabízející tyto programy se bez několikaletých manažerských zkušeností nedostanete. Věří, že MBA obohatí jen studentů s dlouhodobou praxí, ale absolvování takové školy vám zaručí skoro okamžitý postup v kariéře.
V současnosti jsou některé MBA programy navrženy tak, aby byly vhodné i pro kandidáty bez praxe, kteří právě ukončili bakalářské vzdělání a zajímají se o výše studium. Na trhu je několik podob MBA studia. Zájemci mají možnost studovat MBA, které má všeobecné zaměření, nebo si mohou zvolit konkrétní specializaci. Obecné MBA obsahuje předměty, které se týkají obchodu, managementu a byznysu obecně, například management, strategické řízení podniku, projektové řízení a plánování, marketing, finanční management nebo účetnictví a daně. Předměty v specializovaném MBA jsou podobné všeobecné zaměření, ale obsahují více předmětů z dané specializace.
Specializovaných MBA programů je čím dál tím víc a uchazeči si mohou vybrat například:
Marketing, Účetnictví, Ekonomika, Reklama, Inovace, Mezinárodní obchod, Finance, Mezinárodní management, Podnikání, Management zdravotnictví, Informační technologie, Internetový marketing,
Management neziskových organizací, Management prodeje, Management maloobchodu, Lidské zdroje, Všeobecný management, Globální obchod.
Druhy specializací se neustále vyvíjejí v závislosti na aktuálních potřeb trhu. V poslední době vznikly nové MBA specializace jako turismus, management lékárnictví a e-marketing. Navzdory rozmanité nabídky specializací, nejpopulárnější MBA programy zatím zůstávají marketing, finance, management a lidské zdroje.
Co je MBA a pro koho je určeno
MBA je obchodní a manažerské vzdělání, které poskytuje svým absolventům ucelený přehled o obchodním prostředí. Studenti získávají teoretické, ale i praktické znalosti v základních disciplínách managementu, obchodu, účetnictví, řízení organizace a komunikace. Výuka se orientuje na rozvoj dovedností jako správné rozhodování, efektivní komunikaci a promptní řešení problémů. Větší část studia probíhá formou cvičení, výzkumů a diskusí.
MBA studenti
MBA studium je primárně určeno pro odborníky ve vedoucích pozicích, zejména pro středních a vrcholových manažerů, kteří chtějí získat nebo vylepšit své manažerské dovednosti. Studium je vhodné i pro specialisty s technickým vzděláním, právníků a lékařů, kteří nemají obchodní vzdělání a plánují působit na vyšších manažerských pozicích ve firmě. MBA je velkým přínosem pro studenty, kteří již mají několik letou praxi na vedoucí pozici, neboť teoretické znalosti mohou aplikovat a porovnávat s praxí.
Například, na ty nejprestižnější školy nabízející tyto programy se bez několikaletých manažerských zkušeností nedostanete. Věří, že MBA obohatí jen studentů s dlouhodobou praxí, ale absolvování takové školy vám zaručí skoro okamžitý postup v kariéře.
V současnosti jsou některé MBA programy navrženy tak, aby byly vhodné i pro kandidáty bez praxe, kteří právě ukončili bakalářské vzdělání a zajímají se o výše studium. Na trhu je několik podob MBA studia. Zájemci mají možnost studovat MBA, které má všeobecné zaměření, nebo si mohou zvolit konkrétní specializaci. Obecné MBA obsahuje předměty, které se týkají obchodu, managementu a byznysu obecně, například management, strategické řízení podniku, projektové řízení a plánování, marketing, finanční management nebo účetnictví a daně. Předměty v specializovaném MBA jsou podobné všeobecné zaměření, ale obsahují více předmětů z dané specializace.
Specializovaných MBA programů je čím dál tím víc a uchazeči si mohou vybrat například:
Marketing, Účetnictví, Ekonomika, Reklama, Inovace, Mezinárodní obchod, Finance, Mezinárodní management, Podnikání, Management zdravotnictví, Informační technologie, Internetový marketing,
Management neziskových organizací, Management prodeje, Management maloobchodu, Lidské zdroje, Všeobecný management, Globální obchod.
Druhy specializací se neustále vyvíjejí v závislosti na aktuálních potřeb trhu. V poslední době vznikly nové MBA specializace jako turismus, management lékárnictví a e-marketing. Navzdory rozmanité nabídky specializací, nejpopulárnější MBA programy zatím zůstávají marketing, finance, management a lidské zdroje.
Typy MBA studia
Denní studium MBA (full-time MBA)
Je nejběžnější forma studia, trvá obvykle dva roky. Obvyklou požadavkem univerzit je určitá pracovní zkušenost v délce řekněme tří let, ale podmínky se liší od univerzity k univerzitě. Hlavním cílem studie je zásadně změnit kariéru.
MBA při zaměstnání (part-time MBA)
Jsou určeny lidem, kteří pro různé důvody nechtějí ukončit pracovní poměr a plně se věnovat studiu. Studenti mají obvykle několikaletou pracovní zkušenost, což jim pomáhá efektivně dávat do spojitosti teorii a praxi. Výuka je realizována po večerech a víkendech, případně je doplněna o pár intenzivních bloků trvajících několik dní. Studium zabere obvykle 22 - 36 měsíců. Cílem tohoto druhu MBA je výrazné nastartování současné kariéry.
MBA pro vrcholové manažery (executive MBA)
Podobné studiu při zaměstnání, ale zaměřené na studenty z řad vyššího managementu a delší praxí, přičemž osnovy jsou cíleny na problematiku vrcholového řízení. Cílem studia je doladit a zocelit dovednosti a znalosti vrcholových manažerů a zlepšit tak jejich výkon.
Distanční studium MBA
Výuka probíhá většinou mimo prostor školy formou online kurzů, korespondenční výuky, videa a podobně. Rozhodnutí se pro tento typ studia je obvykle předurčeno geografickým omezením studenta.
Je nejběžnější forma studia, trvá obvykle dva roky. Obvyklou požadavkem univerzit je určitá pracovní zkušenost v délce řekněme tří let, ale podmínky se liší od univerzity k univerzitě. Hlavním cílem studie je zásadně změnit kariéru.
MBA při zaměstnání (part-time MBA)
Jsou určeny lidem, kteří pro různé důvody nechtějí ukončit pracovní poměr a plně se věnovat studiu. Studenti mají obvykle několikaletou pracovní zkušenost, což jim pomáhá efektivně dávat do spojitosti teorii a praxi. Výuka je realizována po večerech a víkendech, případně je doplněna o pár intenzivních bloků trvajících několik dní. Studium zabere obvykle 22 - 36 měsíců. Cílem tohoto druhu MBA je výrazné nastartování současné kariéry.
MBA pro vrcholové manažery (executive MBA)
Podobné studiu při zaměstnání, ale zaměřené na studenty z řad vyššího managementu a delší praxí, přičemž osnovy jsou cíleny na problematiku vrcholového řízení. Cílem studia je doladit a zocelit dovednosti a znalosti vrcholových manažerů a zlepšit tak jejich výkon.
Distanční studium MBA
Výuka probíhá většinou mimo prostor školy formou online kurzů, korespondenční výuky, videa a podobně. Rozhodnutí se pro tento typ studia je obvykle předurčeno geografickým omezením studenta.
MBA titul je magisterský titul. S pěkným bonusem navíc
V zahraničí se titul MBA rovná magisterským titulem, u nás je chápán jako cosi navíc.
Porovnáním osnov vyučovaných předmětů přijdeme dokonce na to, že řekněme absolvent Obchodní fakulty Ekonomické univerzity zvládne mnohem širší spektrum předmětů, jako je běžně zvykem v rámci výuky MBA. Je tu však pár rozdílů.
MBA výuka je více orientované na cvičení, výzkum, diskuse, řešení problémů a samostatné studium, jak je to na slovenský fakultách ekonomického zaměření. "Také má student velkou volnost ve výběru volitelných předmětů podle toho, co studenta zajímá nebo co mu prospěje v budoucí profesionální dráze," přibližuje Lenka Švecová, koordinátorka programu Kariéra bez hranic.
Samozřejmostí jsou povinné (zámořské) stáže. Lenka Švecová říká, že MBA je skvělou vizitkou na životopise a spolu s faktem, že MBA školy nabízejí excelentní poradenství v oblasti kariéry, přispívá k velmi úspěšné míře zaměstnanosti absolventů, přičemž jde často o poměrně lukrativní pozice. Podstatným přínosem je i fakt, že absolvent MBA neodchází jen s diplomem a hlavou plnou znalostí, ale s jedním z nejdůležitějších aktiv pro jeho budoucí úspěch - adresářem plným kontaktů na nynějších nebo budoucích lídrů světa byznysu, kteří promovali tehdy, když on nebo pro jím.
Přestože první univerzita zaměřená na obchod a řízení byla založena v Paříži počátkem devatenáctého století, titul MBA (Master of Business Administration) vznikl v USA jako reakce na zvyšující se poptávku po kvalitním manažerském vzdělání vyvolaný industriální revolucí. Vycházel ze standardního amerického modelu dvouletého postgraduálního studia, které studenti absolvovali po získání bakalářského titulu.
MBA program se vyvíjel dál a ujal se natolik, že se od roku 1964 zdomácněl iv Evropě. Dnes je po celém světě několik stovek škol a programů a titul MBA se tak stal univerzálním puncem vzdělání v oblasti managementu a obchodu. MBA je určeno těm, kteří po absolvování předchozího studia, například technického směru a praxe mají hlubší zájem o problematiku obchodu a řízení, případně je to vyžádáno jejich zaměstnavatelem. Není však neobvyklé, že i absolvent ekonomického studia se dá později na studium MBA pro další přínosy, které toto studium přináší.
V každém případě si rozhodnutí studovat MBA třeba pořádně promyslet. Jde totiž o značnou investici času a energie, ale i peněz. Školné se pohybuje od několika desítek tisíc až po miliony korun na špičkových školách v Evropě a USA. Většina studentů zahraničních MBA programů si proto studium financuje prostřednictvím půjček.
Není výjimkou pro firmy sponzorovat část školného své zaměstnance výměnou za dohodu, že zaměstnanec setrvá pracovat pro danou firmu i jistý čas (například 2 roky) po získání titulu.
Studium MBA bylo do nedávné minulosti výsostně doménou zahraničních, většinou západních univerzit. Pro zájemce, kteří nechtějí nebo nemohou za studiem vycestovat do zahraničí, je nasnadě už i několik Slovenské možností, většinou výsledek spolupráce některé z domácích univerzit s jejich zahraničními partnery.
Porovnáním osnov vyučovaných předmětů přijdeme dokonce na to, že řekněme absolvent Obchodní fakulty Ekonomické univerzity zvládne mnohem širší spektrum předmětů, jako je běžně zvykem v rámci výuky MBA. Je tu však pár rozdílů.
MBA výuka je více orientované na cvičení, výzkum, diskuse, řešení problémů a samostatné studium, jak je to na slovenský fakultách ekonomického zaměření. "Také má student velkou volnost ve výběru volitelných předmětů podle toho, co studenta zajímá nebo co mu prospěje v budoucí profesionální dráze," přibližuje Lenka Švecová, koordinátorka programu Kariéra bez hranic.
Samozřejmostí jsou povinné (zámořské) stáže. Lenka Švecová říká, že MBA je skvělou vizitkou na životopise a spolu s faktem, že MBA školy nabízejí excelentní poradenství v oblasti kariéry, přispívá k velmi úspěšné míře zaměstnanosti absolventů, přičemž jde často o poměrně lukrativní pozice. Podstatným přínosem je i fakt, že absolvent MBA neodchází jen s diplomem a hlavou plnou znalostí, ale s jedním z nejdůležitějších aktiv pro jeho budoucí úspěch - adresářem plným kontaktů na nynějších nebo budoucích lídrů světa byznysu, kteří promovali tehdy, když on nebo pro jím.
Přestože první univerzita zaměřená na obchod a řízení byla založena v Paříži počátkem devatenáctého století, titul MBA (Master of Business Administration) vznikl v USA jako reakce na zvyšující se poptávku po kvalitním manažerském vzdělání vyvolaný industriální revolucí. Vycházel ze standardního amerického modelu dvouletého postgraduálního studia, které studenti absolvovali po získání bakalářského titulu.
MBA program se vyvíjel dál a ujal se natolik, že se od roku 1964 zdomácněl iv Evropě. Dnes je po celém světě několik stovek škol a programů a titul MBA se tak stal univerzálním puncem vzdělání v oblasti managementu a obchodu. MBA je určeno těm, kteří po absolvování předchozího studia, například technického směru a praxe mají hlubší zájem o problematiku obchodu a řízení, případně je to vyžádáno jejich zaměstnavatelem. Není však neobvyklé, že i absolvent ekonomického studia se dá později na studium MBA pro další přínosy, které toto studium přináší.
V každém případě si rozhodnutí studovat MBA třeba pořádně promyslet. Jde totiž o značnou investici času a energie, ale i peněz. Školné se pohybuje od několika desítek tisíc až po miliony korun na špičkových školách v Evropě a USA. Většina studentů zahraničních MBA programů si proto studium financuje prostřednictvím půjček.
Není výjimkou pro firmy sponzorovat část školného své zaměstnance výměnou za dohodu, že zaměstnanec setrvá pracovat pro danou firmu i jistý čas (například 2 roky) po získání titulu.
Studium MBA bylo do nedávné minulosti výsostně doménou zahraničních, většinou západních univerzit. Pro zájemce, kteří nechtějí nebo nemohou za studiem vycestovat do zahraničí, je nasnadě už i několik Slovenské možností, většinou výsledek spolupráce některé z domácích univerzit s jejich zahraničními partnery.
Základní typy programů MBA
Dvouleté MBA programy se obvykle provádějí v průběhu dvou akademických let (tj. Přibližně 18 měsíců).
Part-time MBA programy jsou obvykle realizovány po skončení běžné pracovní doby, nebo o víkendech. Part-time programy obvykle trvají tři nebo více let. Studenti v těchto programech se obvykle skládají z profesionálů, kteří nemají čas na full time výuku.
Executive MBA (EMBA) programy jsou vytvořeny pro splnění vzdělávacích potřeb manažerů a vedoucích pracovníků. EMBA studenti mají obvykle vyšší úroveň pracovních zkušenosti, často 10 nebo více let praxe, v porovnání s ostatními studenty MBA.
MBA programy realizované distančním vzděláváním mohou být nabízeny v několika různých formátech, ale nejčastěji online přes internet (tzn. E-učení).
Jak si vybrat nejvhodnější program MBA?
S narůstající popularitou programu MBA, se zvýšily i nároky uchazečů na jednotlivé programy. Každoročně se otevírají nové obory s různým zaměřením. Co je nesmírná výhoda, protože dokážete takto získat znalosti skoro z každého oboru. Problémem však může být právě to, že si nevíte vybrat program, který by Vám vyhovoval. Proto jsme pro Vás připravili pár faktorů, které byste měli zvážit před tím než se rozhodne pro tento program.
Třeba zvážit několik následujících otázek:
1.) Vaše očekávání od programu MBA?
Dá mi tento kurz zkušenosti jaké hledám a využiji v budoucnu?
Sylaby programu by měly zahrnovat témata, které budete potřebovat nebo využijete ve Vaší kariéře.
Jaké předměty program nabízí, a zda jsou pro Vás zajímavé.
Jsou v nabídce kurzu také praktické tréninky v různých firmách nebo stáže?
2.) Vaše psychické schopnosti
Struktura programu Vám vyhovuje a jste s ní spokojený?
Máte zájem studovat dva roky nebo jen jeden rok?
Program je v blízkosti Vašeho domova, nebo budete muset cestovat delší vzdálenost?
Vyhovuje Vám harmonogram studia?
3.) Finanční možnosti
MBA program není finančně zcela nenáročný, proto třeba zvážit několik faktů ...
Můžete si dovolit programový poplatek?
Budete si muset vzít půjčku?
Pokud si ji budete muset vzít, budete ji zvládat při studiu splácet?
4.) Vliv na Váš životní styl
Budete schopen skloubit práci a studium?
Budete se muset vzdát své práce?
Pokud ve Vás převládá přesvědčení, že kurz zvládnete a otázky, na které jste si odpověděli jsou slučitelné s Vaším studiem, tak je program MBA pro Vás jednoznačně vhodný.
Před tím než si zvolíte daný obor, který chcete studovat ujistěte se, že je to záměr, který Vás bude naplňovat a zajímat. Je přímo nezbytné zvážit při výběru Váš zájem, protože i nejlepší školy, které jsou hodnoceny velmi vysoko Vás nemusí bavit, pokud si je zvolíte jen pro to, že jsou dobré. Kurz si třeba vybrat s ohledem na to, co Vás baví a čemu se budete věnovat po kurzu, neboť jen tak lze dosáhnout úspěchu a finanční zisk.
Part-time MBA programy jsou obvykle realizovány po skončení běžné pracovní doby, nebo o víkendech. Part-time programy obvykle trvají tři nebo více let. Studenti v těchto programech se obvykle skládají z profesionálů, kteří nemají čas na full time výuku.
Executive MBA (EMBA) programy jsou vytvořeny pro splnění vzdělávacích potřeb manažerů a vedoucích pracovníků. EMBA studenti mají obvykle vyšší úroveň pracovních zkušenosti, často 10 nebo více let praxe, v porovnání s ostatními studenty MBA.
MBA programy realizované distančním vzděláváním mohou být nabízeny v několika různých formátech, ale nejčastěji online přes internet (tzn. E-učení).
Jak si vybrat nejvhodnější program MBA?
S narůstající popularitou programu MBA, se zvýšily i nároky uchazečů na jednotlivé programy. Každoročně se otevírají nové obory s různým zaměřením. Co je nesmírná výhoda, protože dokážete takto získat znalosti skoro z každého oboru. Problémem však může být právě to, že si nevíte vybrat program, který by Vám vyhovoval. Proto jsme pro Vás připravili pár faktorů, které byste měli zvážit před tím než se rozhodne pro tento program.
Třeba zvážit několik následujících otázek:
1.) Vaše očekávání od programu MBA?
Dá mi tento kurz zkušenosti jaké hledám a využiji v budoucnu?
Sylaby programu by měly zahrnovat témata, které budete potřebovat nebo využijete ve Vaší kariéře.
Jaké předměty program nabízí, a zda jsou pro Vás zajímavé.
Jsou v nabídce kurzu také praktické tréninky v různých firmách nebo stáže?
2.) Vaše psychické schopnosti
Struktura programu Vám vyhovuje a jste s ní spokojený?
Máte zájem studovat dva roky nebo jen jeden rok?
Program je v blízkosti Vašeho domova, nebo budete muset cestovat delší vzdálenost?
Vyhovuje Vám harmonogram studia?
3.) Finanční možnosti
MBA program není finančně zcela nenáročný, proto třeba zvážit několik faktů ...
Můžete si dovolit programový poplatek?
Budete si muset vzít půjčku?
Pokud si ji budete muset vzít, budete ji zvládat při studiu splácet?
4.) Vliv na Váš životní styl
Budete schopen skloubit práci a studium?
Budete se muset vzdát své práce?
Pokud ve Vás převládá přesvědčení, že kurz zvládnete a otázky, na které jste si odpověděli jsou slučitelné s Vaším studiem, tak je program MBA pro Vás jednoznačně vhodný.
Před tím než si zvolíte daný obor, který chcete studovat ujistěte se, že je to záměr, který Vás bude naplňovat a zajímat. Je přímo nezbytné zvážit při výběru Váš zájem, protože i nejlepší školy, které jsou hodnoceny velmi vysoko Vás nemusí bavit, pokud si je zvolíte jen pro to, že jsou dobré. Kurz si třeba vybrat s ohledem na to, co Vás baví a čemu se budete věnovat po kurzu, neboť jen tak lze dosáhnout úspěchu a finanční zisk.
Co je program MBA?
Program MBA (Masters of Business Administration) je postgraduální studium zaměřené na byznys a komunikaci. Rovněž je jedním z nejhledanějších programů po ukončení studia celosvětově. Tento program Vás posune dál v oblasti byznysu a administrace. Program MBA Vám dá nové poznatky a vědomosti, které můžete později využít v budoucí manažerské pozici. Tento program vznikl ve Spojených Státech počátkem roku 1900. Jeho trvání je přibližně dva roky v USA, ale v Evropě trvá kurz zhruba rok nebo dokonce jen 10 měsíců. Kurz MBA je uznáván celosvětově a je jeden z mála titulů, který i když získáte na Slovensku, tak Vám ho uznají v zahraničí.
Kurzy v programu MBA jsou navrženy tak, aby seznámili studenty s různými oblastmi podnikání, například základy z účetnictví, financí, marketingu, lidských zdrojů, operačního managementu, apod.
Co nabízí MBA?
Znalosti z oblasti byznysu: naučíte se cenné strategie a postupy, které můžete později uplatnit v praxi. Některé školy nabízejí i stáže, kde můžete přímo aplikovat poznatky, které získáte během programu.
Vůdčí schopnosti: Leadership nebo česky vůdce je jedna z nejzodpovědnější funkci v podnikání a byznysu. Pro takovou pozici je nutná dlouhodobá příprava, znalosti a zkušenosti. Program MBA toto všechno nabízí. MBA sestává z množství prezentaci, skupinových projektů, které jsou nedílnou součástí práce v oblasti byznysu. Tyto cenné zkušenosti později využijete v praxi a skoro žádná vzniklá situace Vás nemůže překvapit.
Budování sociálních vztahů: Spojení, které si formujete s ostatními členy kolektivu je jednou z části úspěšného byznysu a podnikání. Vše závisí na vztazích a od Vaší schopnosti si je budovat. MBA nabízí různé projekty, na kterých se zúčastní celá skupina nebo vícečlenné tým. To napomáhá upevňovat a vytvářet nové vztahy a přátelství, které v budoucnu mohou být cenné.
Jaká jsou kritéria pro přijetí pro uchazeče, kteří mají zájem studovat MBA v USA?
Mnoho škol má svá vlastní pravidla pro přijetí uchazeče pro tento program, ale nejběžnější kritérium je věk a zkušenosti. Školy preferují uchazeče s předchozími zkušenostmi alespoň 4 až 5 let. Průměrná věková hranice přijetí je od 26 do 30 let s tím logicky souvisí i předešlé zkušenosti. Pod 25 let některé školy vůbec nepřijme uchazečů.
GMAT skóre: je nezbytné dosáhnout určitý level a pokud se chcete dostat do nejvyšší skupiny, měli byste dosáhnout celkové skóre 600. Toto skóre však není garancí přijetí na MBA program, toto skóre Vám však může zvýšit šanci na přijetí.
Kurzy v programu MBA jsou navrženy tak, aby seznámili studenty s různými oblastmi podnikání, například základy z účetnictví, financí, marketingu, lidských zdrojů, operačního managementu, apod.
Co nabízí MBA?
Znalosti z oblasti byznysu: naučíte se cenné strategie a postupy, které můžete později uplatnit v praxi. Některé školy nabízejí i stáže, kde můžete přímo aplikovat poznatky, které získáte během programu.
Vůdčí schopnosti: Leadership nebo česky vůdce je jedna z nejzodpovědnější funkci v podnikání a byznysu. Pro takovou pozici je nutná dlouhodobá příprava, znalosti a zkušenosti. Program MBA toto všechno nabízí. MBA sestává z množství prezentaci, skupinových projektů, které jsou nedílnou součástí práce v oblasti byznysu. Tyto cenné zkušenosti později využijete v praxi a skoro žádná vzniklá situace Vás nemůže překvapit.
Budování sociálních vztahů: Spojení, které si formujete s ostatními členy kolektivu je jednou z části úspěšného byznysu a podnikání. Vše závisí na vztazích a od Vaší schopnosti si je budovat. MBA nabízí různé projekty, na kterých se zúčastní celá skupina nebo vícečlenné tým. To napomáhá upevňovat a vytvářet nové vztahy a přátelství, které v budoucnu mohou být cenné.
Jaká jsou kritéria pro přijetí pro uchazeče, kteří mají zájem studovat MBA v USA?
Mnoho škol má svá vlastní pravidla pro přijetí uchazeče pro tento program, ale nejběžnější kritérium je věk a zkušenosti. Školy preferují uchazeče s předchozími zkušenostmi alespoň 4 až 5 let. Průměrná věková hranice přijetí je od 26 do 30 let s tím logicky souvisí i předešlé zkušenosti. Pod 25 let některé školy vůbec nepřijme uchazečů.
GMAT skóre: je nezbytné dosáhnout určitý level a pokud se chcete dostat do nejvyšší skupiny, měli byste dosáhnout celkové skóre 600. Toto skóre však není garancí přijetí na MBA program, toto skóre Vám však může zvýšit šanci na přijetí.
Proč studovat MBA program
Pokud se pohybujete ve světě podnikání a byznysu, tak jste již určitě slyšeli o vyšším stupni vzdělávání, který je oceněn titulem MBA - Master of Business Administration. Jedná se o titul, který pochází z USA av posledním období získává na popularitě iu nás na Slovensku.
MBA představuje vzdělávání v oblasti managementu, marketingu, ekonomiky a podnikání. Studium bylo prvotně určeno pracovníkům a lidem pohybujícím se v této sféře byznysu. Jde o doplňující vzdělání v praxi, které se původně začínalo studovat až po ukončení nejméně magisterského titulu. Dnes už lze tento titul získat dokonce i před samotným nástupem na řádnou vysokou školu. MBA nabývá vzdělanostní hodnotu podle stupně studia, které má zájemce ukončeno v době nástupu. Čím vyšší je nastupující vzdělání, tím vyšší hodnotu má i získaný titul MBA. V zahraničí se na toto studium hlásí manažeři a podnikatelé, kteří aspirují na řídící funkce v různých společnostech a je u nich téměř samozřejmostí.
U nás se titul studuje výhradně v anglickém jazyce, který musí být potvrzen mezinárodní zkouškou TOEFL, která vyžaduje maximální možnou přípravu. Studium tohoto titulu je velmi náročné ale ne tak časově jako znalostně a finančně. 2 roky studia totiž stojí v porovnání s tradičním Slovenské vysokoškolským studiem nesrovnatelně více - okolo 10 000 eur.
Pokud na to nemáte, netrapte se. Odborníci na oblast marketingu a managementu stále tvrdí, že na prvním místě při ucházení se o dobrou pracovní pozici jsou vaše procházející zkušenosti a hlavně vaše schopnosti.
MBA představuje vzdělávání v oblasti managementu, marketingu, ekonomiky a podnikání. Studium bylo prvotně určeno pracovníkům a lidem pohybujícím se v této sféře byznysu. Jde o doplňující vzdělání v praxi, které se původně začínalo studovat až po ukončení nejméně magisterského titulu. Dnes už lze tento titul získat dokonce i před samotným nástupem na řádnou vysokou školu. MBA nabývá vzdělanostní hodnotu podle stupně studia, které má zájemce ukončeno v době nástupu. Čím vyšší je nastupující vzdělání, tím vyšší hodnotu má i získaný titul MBA. V zahraničí se na toto studium hlásí manažeři a podnikatelé, kteří aspirují na řídící funkce v různých společnostech a je u nich téměř samozřejmostí.
U nás se titul studuje výhradně v anglickém jazyce, který musí být potvrzen mezinárodní zkouškou TOEFL, která vyžaduje maximální možnou přípravu. Studium tohoto titulu je velmi náročné ale ne tak časově jako znalostně a finančně. 2 roky studia totiž stojí v porovnání s tradičním Slovenské vysokoškolským studiem nesrovnatelně více - okolo 10 000 eur.
Pokud na to nemáte, netrapte se. Odborníci na oblast marketingu a managementu stále tvrdí, že na prvním místě při ucházení se o dobrou pracovní pozici jsou vaše procházející zkušenosti a hlavně vaše schopnosti.
MBA (Master of Business Administration)
Pokud působíte ve firmě již delší dobu, pracujete na 150% a váš kariérní postup je stále v nedohlednu, je třeba si uvědomit, že být "pouze" důsledný a pracovitý dnes už nestačí. Jedním ze způsobů, jak získat nové zkušenosti, rozvinout komunikační znalosti a schopnost týmového vedení, je studium manažerského programu MBA (Master of Business Administration) .
Lidé, kteří se rozhodnou studovat MBA vyžadují, aby jim škola poskytla konkrétní znalosti aplikovatelné do jejich praxe a upřednostňují, když mají během studia možnost řešit různé překážky, se kterými se setkávají ve svém pracovním životě. Velký plusem je, když se studenti naučí získané vědomosti i uplatnit. Sami pak mohou pozorovat, jak poznatky převedeny do praxe úspěšně fungují.
Proto by si měl každý, kdo má o MBA zájem, pečlivě vybírat. Každá škola totiž přistupuje k výuce MBA jinak. "Například naše univerzita nabízí předměty zaměřené na management, marketing a komunikaci, HR nebo finance - tedy oblasti, s nimiž se manažeři běžně setkávají. Dále mají studenti během studia možnost specializovat se podle svých potřeb a zájmů, "říká Dagmar Makovská, ředitelka LIGS University.
Významným přínosem MBA studia je navázání kontaktů s ostatními studenty a tutory, kteří jsou profesionály ve svém oboru. Možnost sdílení informací a vytváření kontaktů je neocenitelná. V případě zmíněné LIGS University studenti mohou komunikovat prostřednictvím chatu na studentském webu, setkávat se na workshopech a seminářích, zda na akcích LIGS Clubu.
Studium MBA je zkrátka vhodné pro každého, kdo chce aktivně pracovat na své kariéře, zda rozvoji své firmy. Pomáhá přitom nejen v pracovním, ale iv osobním životě, protože součástí výuky je i osvojení si tzv. soft skills, mezi které patří mimo jiné efektivně komunikovat a vycházet s lidmi, či motivovat sebe i ostatních.
Proč, kdy a komu se vyplatí studovat MBA program.
Studium MBA
Proč
Jde o mezinárodně uznávaný titul, který je na Západě při mnoha pozicích spíše standardem, než raritiou (jako u nás). Kromě teoretických znalostí vám dá obrovskou přidanou hodnotu ve formě kontaktů a networkingu. Je totiž pravděpodobné, že vaši spolužáci budou kvalitní lidé z kvalitních firem, s postavením a kontakty. Učíte se tedy nejen od lektorů, ale i od spolužáků a získáváte cenné konexe - často v zahraničí. Další devizou je zlepšení angličtiny, výuka obvykle probíhá v tomto jazyce. Pokud to je možné, určitě ji upřednostníte před češtinou. Součástí kurzů jsou navíc často zahraniční stáže a pobyty.
Pro koho
Získat nové manažerské schopnosti se vyplatí například tím, co se dostali, ale mají šanci se dostat na vedoucí pozici, ale mají za sebou vysloveně odborné studium. Například právníkům, kteří mají šanci být ve vedení firem či lékařem s ambicí na ředitelský post. Titul se cení i v IT, financích, bankovnictví, farmaceutickém oboru. Pokud jste drobný podnikatel, živnostník zda člověk na volné noze a nemáte ambice postupovat vzhůru ve velké firmě či jistém sektoru ekonomiky, raději zvažte zda čas a peníze věnované MBA stojí za to.
Kdy
Odborníci a absolventi MBA, se kterými se povídali HN, jednoznačně tvrdí: do studia se vrhněte až po několika letech praxe. Jít na MBA rok po skončení "magistra" či "inženýra" je nevhodné, mnohé školy to ani neumožňují a vyžadují 3- či 5-letou praxi. MBA je studium pro manažery s praxí, rozjetou kariérou a jasnou vizí dalšího pokroku ve firmě či sektoru. Věkový průměr účastníků kvalitních zahraničních kurzů je obvykle nad 30 let.
Kde
Dejte si pozor na výběr a pověst školy, respektive instituce, která tento titul nabízí. Pokud vám skutečně záleží na zlepšení kariéry a nabrání nových zkušeností, zaměřte se na renomované školy. MBA za jménem samo o sobě zárukou úspěchu není - personalisté se s nedůvěrou dívají zejména na různé online kurzy pochybného původu. Platí: čím nižší cena, o to víc zbystřete pozornost. A pokud je pro vás MBA prioritou číslo jedna, vyberte se studovat za hranice Česka - nejlépe za oceán.
Proč
Jde o mezinárodně uznávaný titul, který je na Západě při mnoha pozicích spíše standardem, než raritiou (jako u nás). Kromě teoretických znalostí vám dá obrovskou přidanou hodnotu ve formě kontaktů a networkingu. Je totiž pravděpodobné, že vaši spolužáci budou kvalitní lidé z kvalitních firem, s postavením a kontakty. Učíte se tedy nejen od lektorů, ale i od spolužáků a získáváte cenné konexe - často v zahraničí. Další devizou je zlepšení angličtiny, výuka obvykle probíhá v tomto jazyce. Pokud to je možné, určitě ji upřednostníte před češtinou. Součástí kurzů jsou navíc často zahraniční stáže a pobyty.
Pro koho
Získat nové manažerské schopnosti se vyplatí například tím, co se dostali, ale mají šanci se dostat na vedoucí pozici, ale mají za sebou vysloveně odborné studium. Například právníkům, kteří mají šanci být ve vedení firem či lékařem s ambicí na ředitelský post. Titul se cení i v IT, financích, bankovnictví, farmaceutickém oboru. Pokud jste drobný podnikatel, živnostník zda člověk na volné noze a nemáte ambice postupovat vzhůru ve velké firmě či jistém sektoru ekonomiky, raději zvažte zda čas a peníze věnované MBA stojí za to.
Kdy
Odborníci a absolventi MBA, se kterými se povídali HN, jednoznačně tvrdí: do studia se vrhněte až po několika letech praxe. Jít na MBA rok po skončení "magistra" či "inženýra" je nevhodné, mnohé školy to ani neumožňují a vyžadují 3- či 5-letou praxi. MBA je studium pro manažery s praxí, rozjetou kariérou a jasnou vizí dalšího pokroku ve firmě či sektoru. Věkový průměr účastníků kvalitních zahraničních kurzů je obvykle nad 30 let.
Kde
Dejte si pozor na výběr a pověst školy, respektive instituce, která tento titul nabízí. Pokud vám skutečně záleží na zlepšení kariéry a nabrání nových zkušeností, zaměřte se na renomované školy. MBA za jménem samo o sobě zárukou úspěchu není - personalisté se s nedůvěrou dívají zejména na různé online kurzy pochybného původu. Platí: čím nižší cena, o to víc zbystřete pozornost. A pokud je pro vás MBA prioritou číslo jedna, vyberte se studovat za hranice Česka - nejlépe za oceán.
Proč studovat MBA program. Co mi to přinese?
Esej:
Odpověď na tuto otázku je poměrně rozsáhlá, shrňme ji tedy do základních bodů:
Díky zaměření na Vaši praxi přinese rozšíření znalostí z Vašeho oboru.
Uspokojení Vaší touhy po sebevzdělávání
Mezinárodně uznávaný titul.
Možnost kariérního růstu
Zlepší se Vaše uplatnění na pracovním trhu
MBA
MBA (Master of Business Administration) představuje profesní vzdělávací program zaměřený na prohloubenou znalostí v oboru management a především na rozvoj manažerských dovedností a praktických zkušeností. Tento program je primárně určen uchazečům s vysokoškolským vzděláním, kteří usilují využít znalosti ve své profesní praxi; tedy manažerům, členům managementu, podnikatelům, zaměstnancům státní správy a samosprávy, zda představitelům neziskových organizací. Program MBA je však směřován především na ty, kteří mají v úmyslu držet krok s nejnovějšími trendy moderního managementu a chtějí mít náskok před ostatními.
Výuka profesních programů MBA je rozložena do tří semestrů, probíhá zásadně v češtině, distanční formou, tzv. metodou e-learning včetně tematických setkání s lektory. Každý student získá na webových stránkách Business Institut přístup do studentské sekce, ve které nalezne všechny informace, dokumenty a materiály potřebné ke studiu.
Studium je vždy rozloženo do tří semestrů, z nich každý trvá půl roku; celková doba studia tak v ideálním případě dosahuje délky jeden a půl roku. Semestr je rozdělen do čtyř modulů. Každý z nich představuje určitou oblast problematiky, kterou student musí zvládnout, aby úspěšně splnil podmínky studia. Výstupem za jednotlivé moduly jsou pak postupové práce, ve kterých účastník převádí teoretické poznatky do praxe a dokazuje tím pochopení dané problematiky. V posledním semestru vypracovává student závěrečnou práci pod vedením lektora a na závěr studia spolu s obhajobou své práce absolvuje zkoušku před tříčlennou komisí. Po splnění všech studijních povinností získá absolvent osvědčení o absolvování studia a diplom s uděleným titulem MBA.
Odpověď na tuto otázku je poměrně rozsáhlá, shrňme ji tedy do základních bodů:
Díky zaměření na Vaši praxi přinese rozšíření znalostí z Vašeho oboru.
Uspokojení Vaší touhy po sebevzdělávání
Mezinárodně uznávaný titul.
Možnost kariérního růstu
Zlepší se Vaše uplatnění na pracovním trhu
MBA
MBA (Master of Business Administration) představuje profesní vzdělávací program zaměřený na prohloubenou znalostí v oboru management a především na rozvoj manažerských dovedností a praktických zkušeností. Tento program je primárně určen uchazečům s vysokoškolským vzděláním, kteří usilují využít znalosti ve své profesní praxi; tedy manažerům, členům managementu, podnikatelům, zaměstnancům státní správy a samosprávy, zda představitelům neziskových organizací. Program MBA je však směřován především na ty, kteří mají v úmyslu držet krok s nejnovějšími trendy moderního managementu a chtějí mít náskok před ostatními.
Výuka profesních programů MBA je rozložena do tří semestrů, probíhá zásadně v češtině, distanční formou, tzv. metodou e-learning včetně tematických setkání s lektory. Každý student získá na webových stránkách Business Institut přístup do studentské sekce, ve které nalezne všechny informace, dokumenty a materiály potřebné ke studiu.
Studium je vždy rozloženo do tří semestrů, z nich každý trvá půl roku; celková doba studia tak v ideálním případě dosahuje délky jeden a půl roku. Semestr je rozdělen do čtyř modulů. Každý z nich představuje určitou oblast problematiky, kterou student musí zvládnout, aby úspěšně splnil podmínky studia. Výstupem za jednotlivé moduly jsou pak postupové práce, ve kterých účastník převádí teoretické poznatky do praxe a dokazuje tím pochopení dané problematiky. V posledním semestru vypracovává student závěrečnou práci pod vedením lektora a na závěr studia spolu s obhajobou své práce absolvuje zkoušku před tříčlennou komisí. Po splnění všech studijních povinností získá absolvent osvědčení o absolvování studia a diplom s uděleným titulem MBA.
Proč člověk po třicítce studuje MBA program a ještě za to i zaplatí jako za auto nižší střední třídy
Esej:
Dnešní třicátníci, patřící do takzvané generace X, jsou mimořádně zajímavá skupina lidí. Věděli jste, že jde o nejrychleji rostoucí demografický segment na Facebooku? A že jsou to dokonce právě lidé ve věku 30 až 43 let, kteří udávají tón i ve využívání sociálních sítí, kolaboračních a jiných moderních technologií v byznysu? Neboť prý na rozdíl od mladších ročníků z generace Y, mají v podnicích dostatečně silné slovo na to, aby změny prosadili.
Nevím posoudit jestli to tak opravdu je, ale vlastní pocity a zkušenosti mi říkají, že vzhledem ke změnám, které zažili, jsou to lidé mimořádně přizpůsobiví a zvědaví. Jsou si vědomi množství možností, které je obklopují a ačkoli jsou idealisté, vzhledem k životní zkušenosti se rozhodují pragmaticky. Některé marketingové průzkumy jejich proto označují za pragmatických idealisty.
Pragmatické bylo i mé zvažování, zda začít studovat MBA. Když jsem se v létě ještě jako zaměstnanec chystal na ochutnávku studia - čili prezentaci, na které vás přesvědčují, že bez MBA, obrazně řečeno, nemůžete žít - uvažoval jsem o manažerské škole jako o cestě, po které mohu osobnostně růst. Která mi dá dobrý pocit, že dělám něco pro sebe. A možná mi jednou i pomůže v kariéře. Už tehdy jsem racionální zvažoval náklady a výnosy a kladl si otázku, zda to vše stojí za cenu nového auta nižší střední třídy.
Docvaklo mi to až později, ale ta ochutnávka nakonec pomohla nasměrovat mé myšlenky jinam. Dala mi impuls. V létě jsem ještě netušil, že o pár měsíců podnítí ten impuls ochotu riskovat a já budu mnohem intenzivněji než v minulosti zvažovat, zda nadále kráčet zaměstnaneckou cestou, nebo začít pracovat na něčem vlastním.
Když lidé uvažují nad svým byznysem, přemýšlejí o podnikatelském plánu, o dostupnosti zdrojů, o rizicích. Kdesi jsem četl, že většina malých firem do jednoho roku zkrachuje. Kdo už by jen chtěl být mezi nimi ...
Když jsem na ochutnávku MBA studia šel podruhé, uvažoval jsem už o něm jinak. Přišlo mi, že navzdory kritikům , by to mohla být dobrá podnikatelská investice. Zalíbila se mi myšlenka budování vlastní firmy při studiu, které mi slibuje, že získané vědomosti budu vědět aplikovat na vlastní projekt. Že budu umět konzultovat své nápady a problémy s lektory z praxe, dělat networking se spolužáky z různých odvětví.
Jsem pouze na začátku - nevidím ani za zatáčku, natož na konec cesty. Ale jak už před stovkami let řekl Miguel Cervantes , být připraven je polovina vítězství. Pokud vyhraju, rád to auto oželet.
Dnešní třicátníci, patřící do takzvané generace X, jsou mimořádně zajímavá skupina lidí. Věděli jste, že jde o nejrychleji rostoucí demografický segment na Facebooku? A že jsou to dokonce právě lidé ve věku 30 až 43 let, kteří udávají tón i ve využívání sociálních sítí, kolaboračních a jiných moderních technologií v byznysu? Neboť prý na rozdíl od mladších ročníků z generace Y, mají v podnicích dostatečně silné slovo na to, aby změny prosadili.
Nevím posoudit jestli to tak opravdu je, ale vlastní pocity a zkušenosti mi říkají, že vzhledem ke změnám, které zažili, jsou to lidé mimořádně přizpůsobiví a zvědaví. Jsou si vědomi množství možností, které je obklopují a ačkoli jsou idealisté, vzhledem k životní zkušenosti se rozhodují pragmaticky. Některé marketingové průzkumy jejich proto označují za pragmatických idealisty.
Pragmatické bylo i mé zvažování, zda začít studovat MBA. Když jsem se v létě ještě jako zaměstnanec chystal na ochutnávku studia - čili prezentaci, na které vás přesvědčují, že bez MBA, obrazně řečeno, nemůžete žít - uvažoval jsem o manažerské škole jako o cestě, po které mohu osobnostně růst. Která mi dá dobrý pocit, že dělám něco pro sebe. A možná mi jednou i pomůže v kariéře. Už tehdy jsem racionální zvažoval náklady a výnosy a kladl si otázku, zda to vše stojí za cenu nového auta nižší střední třídy.
Docvaklo mi to až později, ale ta ochutnávka nakonec pomohla nasměrovat mé myšlenky jinam. Dala mi impuls. V létě jsem ještě netušil, že o pár měsíců podnítí ten impuls ochotu riskovat a já budu mnohem intenzivněji než v minulosti zvažovat, zda nadále kráčet zaměstnaneckou cestou, nebo začít pracovat na něčem vlastním.
Když lidé uvažují nad svým byznysem, přemýšlejí o podnikatelském plánu, o dostupnosti zdrojů, o rizicích. Kdesi jsem četl, že většina malých firem do jednoho roku zkrachuje. Kdo už by jen chtěl být mezi nimi ...
Když jsem na ochutnávku MBA studia šel podruhé, uvažoval jsem už o něm jinak. Přišlo mi, že navzdory kritikům , by to mohla být dobrá podnikatelská investice. Zalíbila se mi myšlenka budování vlastní firmy při studiu, které mi slibuje, že získané vědomosti budu vědět aplikovat na vlastní projekt. Že budu umět konzultovat své nápady a problémy s lektory z praxe, dělat networking se spolužáky z různých odvětví.
Jsem pouze na začátku - nevidím ani za zatáčku, natož na konec cesty. Ale jak už před stovkami let řekl Miguel Cervantes , být připraven je polovina vítězství. Pokud vyhraju, rád to auto oželet.
1. Pohoda věcného prostředí
ŠPZ se stará o všestrannou a vyváženou nabídku podmínek příznivých pro pohodu věcného prostředí tím, že se na jejich tvorbě a péči o ně podílejí všechny skupiny školního společenství.
Jednotkou věcného prostředí je učebna – je to místo pro život dětské skupiny, komunikaci a spolupráci, prostor sdílený s učitelem.
Věcné prostředí by mělo splňovat podmínky hygienické nezávadnosti (fyzikální, chemické, biologické), bezpečí, funkčnosti a účelnosti, podnětnosti, estetičnosti, zabydlenosti, dostupnosti všech prostor školy k pohybu a užívání a nabídku osobního prostoru.
V ŠPZ těchto podmínek dosahuje tím, že všichni společně vytvářejí a ovlivňují podmínky věcného prostředí, usilují o vyváženost všech stránek věcného prostředí a snaží se proměňovat učebny v místa vzájemných setkávání a spolupráce.
2. Pohoda sociálního prostředí
Ve ŠPZ lidé usilují, aby jejich chování vyjadřovalo humanistické postoje jednoho k druhému: úctu, důvěru a snášenlivost, uznání, účast a empatii, otevřenost v komunikaci a vůli ke spolupráci a pomoci druhému.
Pohoda sociálního prostředí je určována především způsoby, jimiž se lidé na sebe obracejí a k sobě navzájem chovají. Chování člověka je vnějším výrazem jeho vnitřních postojů, odráží jeho osobní vztah k druhému člověku a vztahy, v nichž jsou oba vůči sobě jako představitelé skupin ve škole a nositelé školních rolí: vztah rodič ↔ žák, žák ↔ žák, žák ↔ učitel, učitel ↔ rodič, učitel ↔ učitel, učitel ↔ ředitel, ředitel ↔ ostatní členové vedení apod.
Ve škole podporující zdraví se překonávají nerovnosti v sociálním postavení dvojím způsobem:
všechny skupiny ve škole se navzájem berou jako partneři, rovnoprávné lidské bytosti, které mají svou důstojnost
všechny skupiny zůstávají ve svých rolích a rozvíjí je na principu otevřeného partnerství.
Výsledkem kvality sociálního prostředí je sociální klima a atmosféra.
Sociální klima je dlouhodobé (po několik měsíců, let) a spoluvytvářejí ho žáci celé třídy, skupinky žáků v jedné třídě, jednotliví žáci, všichni učitelé vyučující v dané třídě a učitelé jako jednotlivci.
Dlouhodobější sociální klima se projevuje v aktuální sociální atmosféře (minuty, hodiny), které se mění během dne nebo i jedné vyučovací hodiny.
Pro školu podporující zdraví je velice důležité sociální klima ve školní třídě, protože třída má v sociální organizaci školy centrální postavení. Školní třídy vznikají nahodile, a procházejí stálým vývojem v mnoha svých charakteristikách. Také každý jednotlivý učitel navozuje ve svých hodinách specifické klima pro učení žáků.
Pozitivního klimatu a atmosféry dosahuje ŠPZ tak, že rozvíjí humanistické postoje jako je úctu, důvěru, snášenlivost, uznání, účast, empatii, otevřenost, vůli ke spolupráci a pomoci.
3. Pohoda organizačního prostředí
ŠPZ uvádí organizaci činností ve škole do souladu s požadavky životosprávy žáků a učitelů, zvláště s ohledem na režim dne, výživu a pohybovou aktivitu.
Organizační prostředí ve škole podporující zdraví obsahuje tři nejdůležitější složky: režim dne, zdravou výživu a aktivní pohyb.
Fyziologickým podkladem správného pravidelného zařazování práce, odpočinku, příjmu potravy a všech dalších úkonů a činností je biorytmicita funkcí lidského organismu a vytváření návyků.
Škola musí dbát o uspokojení základních tělesných a duševních potřeb všech aktérů. Režim dne je mimořádně důležitým nástrojem podpory zdraví ve škole.
Složkami režimu dne, na kterých se škola podílí jsou především práce a odpočinek dětí během školního vyučování, respektování požadavků na délku a počet vyučovacích hodin a na délku a způsob trávení přestávek a dále čas vymezený na oběd, odpolední vyučování a mimotřídní a mimoškolní činnost.
ŠPZ vychází při uspořádání denního režimu svých činností z rytmické střídání biopsychických funkcí a výkonů, ve vyváženém denním režimu vidí účinný nástroj k uspokojování individuálních potřeb učitelů, žáků, rodičů a v pravidlech školy formuluje položky týkající se pohody denního režimu.
Učitelé jsou ohroženou skupinou vzhledem ke špatným návykům ve střídání práce a
odpočinku. Důsledkem je zejména emoční přetížení učitele, které při dlouhodobé expozici vede ke stresu. Krajní formou je zhroucení všech adaptačních mechanismů člověka – vyhoření a odchod z profese. Škola podporující zdraví by měla v rámci svých možností kompenzovat negativní důsledky nerespektování hygienického požadavku na režim pracovního dne učitele a vytvářet pro učitele celkově příznivější podmínky. Péči o zdraví učitele je i ve ŠPZ kladeno na poslední místo.
Výživa je významná složka životního stylu ovlivňující zdravý růst a vývoj mladého organismu a dobré funkce dospělého. Výživa je významný faktor pro vznik civilizačních chorob, ale také pro jejich prevenci. ŠPZ uskutečňuje zásady a doporučení zdravé výživy prostřednictvím školního stravování a nepřímo vytváří podmínky pro zdravou výživu svých žáků tím, že do svého kurikula zařazuje příslušné znalosti, dovednosti a postoje.
V posledních dvou stoletích došlo díky technickému pokroku k výrazné změně životního stylu lidí, ve kterém rapidně ubyla fyzická námaha a pohybová aktivita a vzrostla zátěž psychická. Touto nerovnováhou je velká část populace ohrožena řadou civilizačních chorob jako je obezita, psychické problémy, kardiovaskulární a onkologické choroby aj.
Pohybová aktivita u dětí a mládeže je nástrojem zdravotní prevence a prostředkem k zajištění normálního vývoje - optimálního růstu, vývoje nervového systému, regulace obezity, působí na zvyšování svalové hmoty, posiluje kostru a šlachy, cílená a systematická pohybová aktivita zabraňuje vadnému držení těla a má nesporný vliv na rozvoj krevního oběhu. Pohybová aktivita má psychoregulační efekt při kompenzaci mentální zátěže dětí, především na toleranci ke stresu, depresi, poruchám spánku. Pomáhá při rozvoji a zpřesnění percepčních schopností. Herní činnosti jsou významné pro socializaci dětí, komunikaci, přijetí postojů a rolí, přizpůsobení týmu.
ŠPZ si je vědoma, že pohyb je základní individuální potřebou, která je v interakci s celou osobností jedince, podílí se významnou měrou na utváření návyku na pravidelnou celoživotní pohybovou činnost a podporuje pohybový režim jedince jako prostředek kompenzace škodlivých důsledků zátěží v souvislosti se školou.
Moderní pojetí školní tělesné výchovy zdůrazňuje odhalování individuálních pohybových předpokladů, kultivaci pohybových dovedností a rozvoj zdravotně orientované zdatnosti. Závažným požadavkem je kladné prožívání pohybových činností a upevňování pozitivních postojů. Celkový pohybový režim žáka je záležitostí všech pedagogů. Je vhodné nabídnout co nejvíce příležitostí k pohybu.
5.2 Pilíř: Zdravé učení
Každý jedinec se učí od narození až do stáří. Jedná se o proces, při kterém získáváme určité dovednosti, znalosti, postoje.
Do dnešní doby byly na učitele a žáky kladeny nezvladatelné nároky na množství učiva, které učitel podle osnov musel odučit a žáci se museli naučit. Žáci učivo nezvládali nebo se učili pouze dílčí úseky. Dnes kdy se zavádí RVP se snad situace obrátí k lepšímu. Nepůjde již o kvantum vědomostí, ale o kvalitu a přínos do každodenního života žáka.
Moderní pedagogika opírající se o psychologické poznatky a výzkumy respektuje individuální potřeby každého jedince – mluvíme o tzv. individualizovaném vzdělávání (Bloom, 1968, Bertrand, 1998), které vychází z individuálních rozdílů žáků v učení dané typem inteligence a individuální rozdíly mezi žáky dané předchozími dovednostmi, vědomostmi, postojem k učení, kulturním a rodinným prostředím. Při dodržování zásad zdravého a efektivního učení dochází k rozvoji žáka, otevření jeho vzdělávacích možností, vytvoření podmínek pro seberealizaci.
4. Smysluplnost
Škola podporující zdraví je propojena se skutečným životem. Dbá o praktickou využitelnost toho, co se děti ve škole učí, a o osvojování dovedností. Navazuje na to, co děti již znají, a na to, co je zajímá. Přechází od tradiční výuky podle předmětů k výuce podle tematických celků. Přechází od výkladu učitele jako hlavní metody výuky k metodám umožňujícím přímou zkušenost, komunikaci a spolupráci.
Hlavní požadovanou změnou není redukce množství učiva, ale změna procesu učení a změna metod. Děti i dospělí jsou nejvíce motivováni k učení tehdy, když sami cítí potřebu rozšířit a prohloubit své možnosti vypořádat se s aktuálními událostmi a zážitky ze svého skutečného života.
Škola musí být chápána jako plnohodnotná a smysluplná součást skutečného života, ne jen příprava na život. Základním mechanismem, jenž používá při učení lidský mozek, je abstrahování smyslu z komplexních situací skutečného světa. Pro výuku z toho vyplývá zásadní informace - to co se učíme, by pro nás mělo mít smysl, jenž spočívá v tom, že to souvisí se skutečným životem. Pokud se nám podaří zorganizovat výuku tak, aby se co nejvíce přibližovala skutečnému životu, zajistíme tím i vnitřní motivaci k učení. Nejpřirozenějším a nejefektivnějším způsobem, jak se něčemu naučit, je “dělat to” (příloha č.4 ). Jedná se o tzv. prožitkové učení, které vede k rozvinutí vlastního potenciálu, aktivity, tvořivosti, umožňuje zažít a vyzkoušet si věci v praxi, posiluje sebedůvěru a sebevědomí, rozhodování a zodpovědnost, spolupráci a komunikaci.
ŠPZ dbá o smysluplnost toho, čemu se děti učí, zaměřuje se na rozvíjení postojů a dovedností, a to tím, že v maximální možné míře využívá metod, které umožňují přímou zkušenost, vedle výuky podle předmětů přechází i k výuce podle tematických celků a otevírá se využití zdrojů, které se nacházejí v blízkém i vzdálenějším okolí školy.
5. Možnost výběru, přiměřenost
V obsahu i metodách výuky poskytuje škola podporující zdraví takovou nabídku, která umožňuje zvládnout jak základní, tak rozšiřující učivo způsobem odpovídajícím typu inteligence a osobnosti každého žáka. Dbá o věkovou přiměřenost učiva, proporcionalitu rozumové a citové výchovy a o přiměřenost učiva vzhledem k individuálním možnostem žáků.
Pokud můžeme sami ovlivňovat to, co se nás týká, včetně našeho učení, pokud si můžeme vybírat a rozhodovat se, naše motivace se zvyšuje a ochotněji za své činy přebíráme zodpovědnost. Přijetím zásady možnosti výběru a přiměřenosti dáváme najevo, že uznáváme právo dětí a rodičů spolurozhodovat o tom, co se bude ve škole dít, a uznáváme také, že se děti liší v tom, jakým způsobem se učí. Tato zásada zajišťuje také právo učitele na tvořivost , výběr obsahu učiva a jeho uspořádání a výběru vyučovacích metod.
Žáci by měli mít možnost vybrat si individuálně nebo skupinově určitou obsahovou část učiva. Dnešní škola upřednostňuje děti s matematicko – logickou a jazykovou inteligencí, je zanedbávaná inteligence intrapersonální a interpersonální, prostorová, pohybová, hudební. Učitel by měl vědět, který typ inteligence u jednotlivých žáků ve třídě převažuje a nabízet široké spektrum vyučovacích metod, které by uspokojily žáky se všemi typy inteligence a učebními styly.
S možností výběru a individualizace obsahu učiva i metod práce souvisí otázka přiměřenosti. Děti samy často dají učiteli najevo, že je pro ně látka příliš těžká nebo jednoduchá. Rychleji postupující žáci by měli mít možnost zabývat se věcmi, které by prohlubovaly jejich zájmy a umožňovaly další rozvoj v rámci běžné výuky. Nedostatečná nebo nekvalitní nabídka dalších vzdělávacích činností je jednou z příčin pocitů nudy a frustrace a odchodu dětí na víceletá gymnázia, což má negativní dopad pro obě skupiny dětí. Samostatnou kapitolou je péče o žáky se speciálními potřebami a výukovými problémy a to nejen o ty, kteří mají pedagogicko–psychologickou poradnou potvrzenu diagnózu specifické poruchy učení, ale také o žáky s drobnějšími problémy souvisejícími s typem inteligence, s nevyzrálostí některých psychických funkcí, neklidem, emoční labilitou, trémou a žáky v těžké životní situaci. Zřizování speciálních tříd pro takové děti (stejně tak pro děti nadané) se ve škole podporující zdraví nedoporučuje, protože takové členění neodpovídá reálnému životu a společnosti.
Vedle přiměřenosti výuky vzhledem k věku a individuálním předpokladům dětí můžeme hovořit ještě o přiměřenosti ve smyslu proporcionality rozumové, citové a sociální složky výuky.
Tím, že škola přechází od tradiční výuky k výuce, která využívá témata reálného života, umožňuje komunikaci a spolupráci a respektuje osobnost, vzniká prostor pro citovou a sociální výchovu.
Pokud předchozí informace shrneme a vyvodíme zásady, které by měla škola podporující zdraví splňovat, pak ŠPZ umožňuje dětem spolurozhodovat o tom, co a jak se budou učit, usiluje o to, aby obsah i metody výuky byly přiměřené věku a individuálním předpokladům dětí vytváří takovou nabídku volitelných a nepovinných předmětů, která by odpovídala skutečným zájmům a potřebám dětí a usiluje o vyváženost rozumové, citové a sociální složky výuky a výchovy.
6. Spoluúčast a spolupráce
Škola podporující zdraví používá takové škály forem a metod výuky, které předpokládají spolupráci a spoluúčast dětí a využívají spolupráce s dalšími sociálními a odbornými partnery. Možnost nabývat zkušenosti a dovednosti v oblasti, která je základem demokracie, je proto zabudována přímo do kurikula.
Prostřednictvím spolupráce se uspokojuje většina jiných potřeb jako je potřeba bezpečí, lásky nebo uznání. Pokud děti mohou mezi sebou ve vyučování komunikovat a spolupracovat, naučí se mnohem více a trvaleji.
Nejrozšířenější formou organizace práce ve třídě je frontální vyučování s klasickým uspořádáním učeben, není zvykem, aby žáci hledali a formulovali otázky k probíranému učivu a společně diskutovali a hledali odpověď. Ve školách stále dominuje komunikace učitel ↔ třída, učitel ↔ žák, žák ↔ učitel. V běžné výuce připadá na komunikaci každého žáka asi 30 – 50 vteřin při počtu 25 žáků na 1 vyučovací hodinu, což absolutně neuspokojuje potřebu rozvoje komunikačních dovedností dětí a sdělování jejich názorů a postojů.
Hodnocení žáka učitelem se zaměřuje na zkoušení či test, při nichž se zaměřuje na prověřování vědomostí. Schopnost spolupracovat, organizovat práci v týmu, charakterové a volní vlastnosti zpravidla předmětem hodnocení nejsou.
Škola podporující zdraví mění své postoje ke komunikaci a spolupráci i roli učitele
ve třídě a vytváří organizační a materiální podmínky pro rozvíjení komunikace a spolupráce ve třídě. Nezbytností je, aby si učitelé osvojili potřebné dovednosti umožňující rozvíjení komunikace a spolupráce.
7. Motivující hodnocení
Škola podporující zdraví zajišťuje dostatek zpětné vazby a uznání všem dětem. Při hodnocení bere v úvahu především pokroky a možnosti dítěte. Snaží se vytvářet nesoutěživé prostředí, vyhýbá se manipulativnímu přístupu k dítěti, který posiluje jeho závislost na vnější autoritě, a rozvíjí jeho sebedůvěru, samostatnost, iniciativu a zodpovědnost.
ŠPZ usiluje o takové hodnocení výsledků činnosti dětí, které je založeno nikoli na srovnávání dětí mezi sebou, ale na věcném konstatování pokroků dítěte v průběhu určitého období, případně na srovnání dosažených výsledků se skutečnými možnostmi dítěte.
Hodnocení vychází ze srovnávání s normami, s optimálním, žádoucím stavem nebo stavem odpovídajícím možnostem, srovnává vývoj jedince nebo skupiny se stavem před určitým časovým obdobím.
Škola pomocí hodnocení sděluje žákovi, jak se mu daří uskutečňovat vlastní rozvoj,
společnosti, jaké jsou silné a slabé stránky žáka ve srovnání s ostatními, aby mu společnost mohla nabídnout další vzdělávací nebo profesní dráhu, žákovi a společnosti, že se podařilo do určité úrovně zvládnout učivo.
Z motivačního hlediska má tedy hlavní význam nepodmíněné uznání, které uspokojuje jednu ze základních lidských potřeb a hodnocení výsledků naší činnosti formou zpětné vazby. Zpětnou vazbou rozumíme bezprostřední, věcnou a velice konkrétní odezvu, formativní hodnocení, při kterém mezi sebou děti nesrovnáváme. Všechny děti by v hojné míře měly mít možnost prožívat úspěch a uznání a získávat bohatou zpětnou vazbu o své činnosti.
Ve zdravých mezilidských vztazích musí převážit spolupráce, podpora a pomoc nad soutěživostí. Pro efektivní učení je soutěživé prostředí nevhodné, protože navozuje stres a nejistotu, děti potřebují motivaci, nikoli soutěže. Jsou-li děti vystaveny předčasné a nedobrovolné soutěži, uchylují se k nefér praktikám – opisování, podvádění, chození za školu.
Jedním z prostředků, jak poskytnout dětem zpětnou vazbu a posilovat jejich sebevědomí a sebedůvěru je slovní hodnocení. Děti se necítí ohroženy neúspěchem a špatnou známkou. Rámcem veškerého hodnocení v ŠPZ je vzájemná úcta, uznání a poskytování věcné zpětné vazby.
5.3 Pilíř: Otevřené partnerství
Tento pilíř vychází z poznání, že škola je sociální systém s vnitřními a vnějšími vztahy. Sociální systém školy tvoří a ovlivňují skupiny osob uvnitř školy (žáci, učitelé, vedení školy, rodiče), instituce a organizace vně školy (školský úřad, zastupitelstvo, poradny tzv. strategičtí partneři školy).
Ve škole je velký počet různých skupin, které jsou mezi sebou spojeny formálními a neformálními vztahy. Vztahy dané příslušností jedince ke skupině se významně podílejí na kvalitě celkového klimatu sociálního prostředí školy. Škola je vystavěna na určité hierarchii, která neumožňuje partnerské chování skupin a otevřenou účast rodičů a veřejnosti.
ŠPZ toto hierarchické uspořádání nevyhovuje, neumožňuje totiž realizování její filosofie sociálního modelu zdraví.
Podle této filosofie podporuje zdraví člověka pohoda, soulad a spoluúčast partnerů sociálního prostředí, čehož lze dosáhnout uplatňováním otevřeného partnerství. Otevřené partnerství je základním principem demokratické a občanské společnosti a školy.
8. Škola – model demokratického společenství
ŠPZ dělá všechno pro to, aby se co nejvíce proměňovala z tradiční hierarchické instituce v komunitu organizovanou na demokratických principech, kterými jsou zejména: svoboda a odpovědnost, zachovávání pravidel a spravedlnost, spoluúčast a spolupráce.
Škola podporující zdraví považuje demokracii za sociální podmínku veškerého dění ve škole, vytváří si pravidla soužití, která platí pro každého a uplatňuje participační styl řízení. ŠPZ podněcuje a udržuje spoluúčast partnerů vhodnými organizačními formami a otevírá se vnějším partnerům.
9. Škola – kulturní a vzdělávací středisko obce
ŠPZ usiluje o to, aby se v zájmu vytvoření a udržení demokratického charakteru své komunity zpřístupnila veřejnosti a obci, jejich organizacím a představitelům, a na základě otevřených vztahů s nimi se postupně stala přirozeným kulturním a vzdělávacím střediskem obce.
Škola podporující zdraví se identifikuje s obcí a reaguje na aktuální potřeby v obci, uvědomuje si, že perspektiva školy je v přijetí funkce vzdělávacího střediska obce, každou změnu uskutečňuje s perspektivou proměny v kulturní a vzdělávací středisko obce.
Jednotkou věcného prostředí je učebna – je to místo pro život dětské skupiny, komunikaci a spolupráci, prostor sdílený s učitelem.
Věcné prostředí by mělo splňovat podmínky hygienické nezávadnosti (fyzikální, chemické, biologické), bezpečí, funkčnosti a účelnosti, podnětnosti, estetičnosti, zabydlenosti, dostupnosti všech prostor školy k pohybu a užívání a nabídku osobního prostoru.
V ŠPZ těchto podmínek dosahuje tím, že všichni společně vytvářejí a ovlivňují podmínky věcného prostředí, usilují o vyváženost všech stránek věcného prostředí a snaží se proměňovat učebny v místa vzájemných setkávání a spolupráce.
2. Pohoda sociálního prostředí
Ve ŠPZ lidé usilují, aby jejich chování vyjadřovalo humanistické postoje jednoho k druhému: úctu, důvěru a snášenlivost, uznání, účast a empatii, otevřenost v komunikaci a vůli ke spolupráci a pomoci druhému.
Pohoda sociálního prostředí je určována především způsoby, jimiž se lidé na sebe obracejí a k sobě navzájem chovají. Chování člověka je vnějším výrazem jeho vnitřních postojů, odráží jeho osobní vztah k druhému člověku a vztahy, v nichž jsou oba vůči sobě jako představitelé skupin ve škole a nositelé školních rolí: vztah rodič ↔ žák, žák ↔ žák, žák ↔ učitel, učitel ↔ rodič, učitel ↔ učitel, učitel ↔ ředitel, ředitel ↔ ostatní členové vedení apod.
Ve škole podporující zdraví se překonávají nerovnosti v sociálním postavení dvojím způsobem:
všechny skupiny ve škole se navzájem berou jako partneři, rovnoprávné lidské bytosti, které mají svou důstojnost
všechny skupiny zůstávají ve svých rolích a rozvíjí je na principu otevřeného partnerství.
Výsledkem kvality sociálního prostředí je sociální klima a atmosféra.
Sociální klima je dlouhodobé (po několik měsíců, let) a spoluvytvářejí ho žáci celé třídy, skupinky žáků v jedné třídě, jednotliví žáci, všichni učitelé vyučující v dané třídě a učitelé jako jednotlivci.
Dlouhodobější sociální klima se projevuje v aktuální sociální atmosféře (minuty, hodiny), které se mění během dne nebo i jedné vyučovací hodiny.
Pro školu podporující zdraví je velice důležité sociální klima ve školní třídě, protože třída má v sociální organizaci školy centrální postavení. Školní třídy vznikají nahodile, a procházejí stálým vývojem v mnoha svých charakteristikách. Také každý jednotlivý učitel navozuje ve svých hodinách specifické klima pro učení žáků.
Pozitivního klimatu a atmosféry dosahuje ŠPZ tak, že rozvíjí humanistické postoje jako je úctu, důvěru, snášenlivost, uznání, účast, empatii, otevřenost, vůli ke spolupráci a pomoci.
3. Pohoda organizačního prostředí
ŠPZ uvádí organizaci činností ve škole do souladu s požadavky životosprávy žáků a učitelů, zvláště s ohledem na režim dne, výživu a pohybovou aktivitu.
Organizační prostředí ve škole podporující zdraví obsahuje tři nejdůležitější složky: režim dne, zdravou výživu a aktivní pohyb.
Fyziologickým podkladem správného pravidelného zařazování práce, odpočinku, příjmu potravy a všech dalších úkonů a činností je biorytmicita funkcí lidského organismu a vytváření návyků.
Škola musí dbát o uspokojení základních tělesných a duševních potřeb všech aktérů. Režim dne je mimořádně důležitým nástrojem podpory zdraví ve škole.
Složkami režimu dne, na kterých se škola podílí jsou především práce a odpočinek dětí během školního vyučování, respektování požadavků na délku a počet vyučovacích hodin a na délku a způsob trávení přestávek a dále čas vymezený na oběd, odpolední vyučování a mimotřídní a mimoškolní činnost.
ŠPZ vychází při uspořádání denního režimu svých činností z rytmické střídání biopsychických funkcí a výkonů, ve vyváženém denním režimu vidí účinný nástroj k uspokojování individuálních potřeb učitelů, žáků, rodičů a v pravidlech školy formuluje položky týkající se pohody denního režimu.
Učitelé jsou ohroženou skupinou vzhledem ke špatným návykům ve střídání práce a
odpočinku. Důsledkem je zejména emoční přetížení učitele, které při dlouhodobé expozici vede ke stresu. Krajní formou je zhroucení všech adaptačních mechanismů člověka – vyhoření a odchod z profese. Škola podporující zdraví by měla v rámci svých možností kompenzovat negativní důsledky nerespektování hygienického požadavku na režim pracovního dne učitele a vytvářet pro učitele celkově příznivější podmínky. Péči o zdraví učitele je i ve ŠPZ kladeno na poslední místo.
Výživa je významná složka životního stylu ovlivňující zdravý růst a vývoj mladého organismu a dobré funkce dospělého. Výživa je významný faktor pro vznik civilizačních chorob, ale také pro jejich prevenci. ŠPZ uskutečňuje zásady a doporučení zdravé výživy prostřednictvím školního stravování a nepřímo vytváří podmínky pro zdravou výživu svých žáků tím, že do svého kurikula zařazuje příslušné znalosti, dovednosti a postoje.
V posledních dvou stoletích došlo díky technickému pokroku k výrazné změně životního stylu lidí, ve kterém rapidně ubyla fyzická námaha a pohybová aktivita a vzrostla zátěž psychická. Touto nerovnováhou je velká část populace ohrožena řadou civilizačních chorob jako je obezita, psychické problémy, kardiovaskulární a onkologické choroby aj.
Pohybová aktivita u dětí a mládeže je nástrojem zdravotní prevence a prostředkem k zajištění normálního vývoje - optimálního růstu, vývoje nervového systému, regulace obezity, působí na zvyšování svalové hmoty, posiluje kostru a šlachy, cílená a systematická pohybová aktivita zabraňuje vadnému držení těla a má nesporný vliv na rozvoj krevního oběhu. Pohybová aktivita má psychoregulační efekt při kompenzaci mentální zátěže dětí, především na toleranci ke stresu, depresi, poruchám spánku. Pomáhá při rozvoji a zpřesnění percepčních schopností. Herní činnosti jsou významné pro socializaci dětí, komunikaci, přijetí postojů a rolí, přizpůsobení týmu.
ŠPZ si je vědoma, že pohyb je základní individuální potřebou, která je v interakci s celou osobností jedince, podílí se významnou měrou na utváření návyku na pravidelnou celoživotní pohybovou činnost a podporuje pohybový režim jedince jako prostředek kompenzace škodlivých důsledků zátěží v souvislosti se školou.
Moderní pojetí školní tělesné výchovy zdůrazňuje odhalování individuálních pohybových předpokladů, kultivaci pohybových dovedností a rozvoj zdravotně orientované zdatnosti. Závažným požadavkem je kladné prožívání pohybových činností a upevňování pozitivních postojů. Celkový pohybový režim žáka je záležitostí všech pedagogů. Je vhodné nabídnout co nejvíce příležitostí k pohybu.
5.2 Pilíř: Zdravé učení
Každý jedinec se učí od narození až do stáří. Jedná se o proces, při kterém získáváme určité dovednosti, znalosti, postoje.
Do dnešní doby byly na učitele a žáky kladeny nezvladatelné nároky na množství učiva, které učitel podle osnov musel odučit a žáci se museli naučit. Žáci učivo nezvládali nebo se učili pouze dílčí úseky. Dnes kdy se zavádí RVP se snad situace obrátí k lepšímu. Nepůjde již o kvantum vědomostí, ale o kvalitu a přínos do každodenního života žáka.
Moderní pedagogika opírající se o psychologické poznatky a výzkumy respektuje individuální potřeby každého jedince – mluvíme o tzv. individualizovaném vzdělávání (Bloom, 1968, Bertrand, 1998), které vychází z individuálních rozdílů žáků v učení dané typem inteligence a individuální rozdíly mezi žáky dané předchozími dovednostmi, vědomostmi, postojem k učení, kulturním a rodinným prostředím. Při dodržování zásad zdravého a efektivního učení dochází k rozvoji žáka, otevření jeho vzdělávacích možností, vytvoření podmínek pro seberealizaci.
4. Smysluplnost
Škola podporující zdraví je propojena se skutečným životem. Dbá o praktickou využitelnost toho, co se děti ve škole učí, a o osvojování dovedností. Navazuje na to, co děti již znají, a na to, co je zajímá. Přechází od tradiční výuky podle předmětů k výuce podle tematických celků. Přechází od výkladu učitele jako hlavní metody výuky k metodám umožňujícím přímou zkušenost, komunikaci a spolupráci.
Hlavní požadovanou změnou není redukce množství učiva, ale změna procesu učení a změna metod. Děti i dospělí jsou nejvíce motivováni k učení tehdy, když sami cítí potřebu rozšířit a prohloubit své možnosti vypořádat se s aktuálními událostmi a zážitky ze svého skutečného života.
Škola musí být chápána jako plnohodnotná a smysluplná součást skutečného života, ne jen příprava na život. Základním mechanismem, jenž používá při učení lidský mozek, je abstrahování smyslu z komplexních situací skutečného světa. Pro výuku z toho vyplývá zásadní informace - to co se učíme, by pro nás mělo mít smysl, jenž spočívá v tom, že to souvisí se skutečným životem. Pokud se nám podaří zorganizovat výuku tak, aby se co nejvíce přibližovala skutečnému životu, zajistíme tím i vnitřní motivaci k učení. Nejpřirozenějším a nejefektivnějším způsobem, jak se něčemu naučit, je “dělat to” (příloha č.4 ). Jedná se o tzv. prožitkové učení, které vede k rozvinutí vlastního potenciálu, aktivity, tvořivosti, umožňuje zažít a vyzkoušet si věci v praxi, posiluje sebedůvěru a sebevědomí, rozhodování a zodpovědnost, spolupráci a komunikaci.
ŠPZ dbá o smysluplnost toho, čemu se děti učí, zaměřuje se na rozvíjení postojů a dovedností, a to tím, že v maximální možné míře využívá metod, které umožňují přímou zkušenost, vedle výuky podle předmětů přechází i k výuce podle tematických celků a otevírá se využití zdrojů, které se nacházejí v blízkém i vzdálenějším okolí školy.
5. Možnost výběru, přiměřenost
V obsahu i metodách výuky poskytuje škola podporující zdraví takovou nabídku, která umožňuje zvládnout jak základní, tak rozšiřující učivo způsobem odpovídajícím typu inteligence a osobnosti každého žáka. Dbá o věkovou přiměřenost učiva, proporcionalitu rozumové a citové výchovy a o přiměřenost učiva vzhledem k individuálním možnostem žáků.
Pokud můžeme sami ovlivňovat to, co se nás týká, včetně našeho učení, pokud si můžeme vybírat a rozhodovat se, naše motivace se zvyšuje a ochotněji za své činy přebíráme zodpovědnost. Přijetím zásady možnosti výběru a přiměřenosti dáváme najevo, že uznáváme právo dětí a rodičů spolurozhodovat o tom, co se bude ve škole dít, a uznáváme také, že se děti liší v tom, jakým způsobem se učí. Tato zásada zajišťuje také právo učitele na tvořivost , výběr obsahu učiva a jeho uspořádání a výběru vyučovacích metod.
Žáci by měli mít možnost vybrat si individuálně nebo skupinově určitou obsahovou část učiva. Dnešní škola upřednostňuje děti s matematicko – logickou a jazykovou inteligencí, je zanedbávaná inteligence intrapersonální a interpersonální, prostorová, pohybová, hudební. Učitel by měl vědět, který typ inteligence u jednotlivých žáků ve třídě převažuje a nabízet široké spektrum vyučovacích metod, které by uspokojily žáky se všemi typy inteligence a učebními styly.
S možností výběru a individualizace obsahu učiva i metod práce souvisí otázka přiměřenosti. Děti samy často dají učiteli najevo, že je pro ně látka příliš těžká nebo jednoduchá. Rychleji postupující žáci by měli mít možnost zabývat se věcmi, které by prohlubovaly jejich zájmy a umožňovaly další rozvoj v rámci běžné výuky. Nedostatečná nebo nekvalitní nabídka dalších vzdělávacích činností je jednou z příčin pocitů nudy a frustrace a odchodu dětí na víceletá gymnázia, což má negativní dopad pro obě skupiny dětí. Samostatnou kapitolou je péče o žáky se speciálními potřebami a výukovými problémy a to nejen o ty, kteří mají pedagogicko–psychologickou poradnou potvrzenu diagnózu specifické poruchy učení, ale také o žáky s drobnějšími problémy souvisejícími s typem inteligence, s nevyzrálostí některých psychických funkcí, neklidem, emoční labilitou, trémou a žáky v těžké životní situaci. Zřizování speciálních tříd pro takové děti (stejně tak pro děti nadané) se ve škole podporující zdraví nedoporučuje, protože takové členění neodpovídá reálnému životu a společnosti.
Vedle přiměřenosti výuky vzhledem k věku a individuálním předpokladům dětí můžeme hovořit ještě o přiměřenosti ve smyslu proporcionality rozumové, citové a sociální složky výuky.
Tím, že škola přechází od tradiční výuky k výuce, která využívá témata reálného života, umožňuje komunikaci a spolupráci a respektuje osobnost, vzniká prostor pro citovou a sociální výchovu.
Pokud předchozí informace shrneme a vyvodíme zásady, které by měla škola podporující zdraví splňovat, pak ŠPZ umožňuje dětem spolurozhodovat o tom, co a jak se budou učit, usiluje o to, aby obsah i metody výuky byly přiměřené věku a individuálním předpokladům dětí vytváří takovou nabídku volitelných a nepovinných předmětů, která by odpovídala skutečným zájmům a potřebám dětí a usiluje o vyváženost rozumové, citové a sociální složky výuky a výchovy.
6. Spoluúčast a spolupráce
Škola podporující zdraví používá takové škály forem a metod výuky, které předpokládají spolupráci a spoluúčast dětí a využívají spolupráce s dalšími sociálními a odbornými partnery. Možnost nabývat zkušenosti a dovednosti v oblasti, která je základem demokracie, je proto zabudována přímo do kurikula.
Prostřednictvím spolupráce se uspokojuje většina jiných potřeb jako je potřeba bezpečí, lásky nebo uznání. Pokud děti mohou mezi sebou ve vyučování komunikovat a spolupracovat, naučí se mnohem více a trvaleji.
Nejrozšířenější formou organizace práce ve třídě je frontální vyučování s klasickým uspořádáním učeben, není zvykem, aby žáci hledali a formulovali otázky k probíranému učivu a společně diskutovali a hledali odpověď. Ve školách stále dominuje komunikace učitel ↔ třída, učitel ↔ žák, žák ↔ učitel. V běžné výuce připadá na komunikaci každého žáka asi 30 – 50 vteřin při počtu 25 žáků na 1 vyučovací hodinu, což absolutně neuspokojuje potřebu rozvoje komunikačních dovedností dětí a sdělování jejich názorů a postojů.
Hodnocení žáka učitelem se zaměřuje na zkoušení či test, při nichž se zaměřuje na prověřování vědomostí. Schopnost spolupracovat, organizovat práci v týmu, charakterové a volní vlastnosti zpravidla předmětem hodnocení nejsou.
Škola podporující zdraví mění své postoje ke komunikaci a spolupráci i roli učitele
ve třídě a vytváří organizační a materiální podmínky pro rozvíjení komunikace a spolupráce ve třídě. Nezbytností je, aby si učitelé osvojili potřebné dovednosti umožňující rozvíjení komunikace a spolupráce.
7. Motivující hodnocení
Škola podporující zdraví zajišťuje dostatek zpětné vazby a uznání všem dětem. Při hodnocení bere v úvahu především pokroky a možnosti dítěte. Snaží se vytvářet nesoutěživé prostředí, vyhýbá se manipulativnímu přístupu k dítěti, který posiluje jeho závislost na vnější autoritě, a rozvíjí jeho sebedůvěru, samostatnost, iniciativu a zodpovědnost.
ŠPZ usiluje o takové hodnocení výsledků činnosti dětí, které je založeno nikoli na srovnávání dětí mezi sebou, ale na věcném konstatování pokroků dítěte v průběhu určitého období, případně na srovnání dosažených výsledků se skutečnými možnostmi dítěte.
Hodnocení vychází ze srovnávání s normami, s optimálním, žádoucím stavem nebo stavem odpovídajícím možnostem, srovnává vývoj jedince nebo skupiny se stavem před určitým časovým obdobím.
Škola pomocí hodnocení sděluje žákovi, jak se mu daří uskutečňovat vlastní rozvoj,
společnosti, jaké jsou silné a slabé stránky žáka ve srovnání s ostatními, aby mu společnost mohla nabídnout další vzdělávací nebo profesní dráhu, žákovi a společnosti, že se podařilo do určité úrovně zvládnout učivo.
Z motivačního hlediska má tedy hlavní význam nepodmíněné uznání, které uspokojuje jednu ze základních lidských potřeb a hodnocení výsledků naší činnosti formou zpětné vazby. Zpětnou vazbou rozumíme bezprostřední, věcnou a velice konkrétní odezvu, formativní hodnocení, při kterém mezi sebou děti nesrovnáváme. Všechny děti by v hojné míře měly mít možnost prožívat úspěch a uznání a získávat bohatou zpětnou vazbu o své činnosti.
Ve zdravých mezilidských vztazích musí převážit spolupráce, podpora a pomoc nad soutěživostí. Pro efektivní učení je soutěživé prostředí nevhodné, protože navozuje stres a nejistotu, děti potřebují motivaci, nikoli soutěže. Jsou-li děti vystaveny předčasné a nedobrovolné soutěži, uchylují se k nefér praktikám – opisování, podvádění, chození za školu.
Jedním z prostředků, jak poskytnout dětem zpětnou vazbu a posilovat jejich sebevědomí a sebedůvěru je slovní hodnocení. Děti se necítí ohroženy neúspěchem a špatnou známkou. Rámcem veškerého hodnocení v ŠPZ je vzájemná úcta, uznání a poskytování věcné zpětné vazby.
5.3 Pilíř: Otevřené partnerství
Tento pilíř vychází z poznání, že škola je sociální systém s vnitřními a vnějšími vztahy. Sociální systém školy tvoří a ovlivňují skupiny osob uvnitř školy (žáci, učitelé, vedení školy, rodiče), instituce a organizace vně školy (školský úřad, zastupitelstvo, poradny tzv. strategičtí partneři školy).
Ve škole je velký počet různých skupin, které jsou mezi sebou spojeny formálními a neformálními vztahy. Vztahy dané příslušností jedince ke skupině se významně podílejí na kvalitě celkového klimatu sociálního prostředí školy. Škola je vystavěna na určité hierarchii, která neumožňuje partnerské chování skupin a otevřenou účast rodičů a veřejnosti.
ŠPZ toto hierarchické uspořádání nevyhovuje, neumožňuje totiž realizování její filosofie sociálního modelu zdraví.
Podle této filosofie podporuje zdraví člověka pohoda, soulad a spoluúčast partnerů sociálního prostředí, čehož lze dosáhnout uplatňováním otevřeného partnerství. Otevřené partnerství je základním principem demokratické a občanské společnosti a školy.
8. Škola – model demokratického společenství
ŠPZ dělá všechno pro to, aby se co nejvíce proměňovala z tradiční hierarchické instituce v komunitu organizovanou na demokratických principech, kterými jsou zejména: svoboda a odpovědnost, zachovávání pravidel a spravedlnost, spoluúčast a spolupráce.
Škola podporující zdraví považuje demokracii za sociální podmínku veškerého dění ve škole, vytváří si pravidla soužití, která platí pro každého a uplatňuje participační styl řízení. ŠPZ podněcuje a udržuje spoluúčast partnerů vhodnými organizačními formami a otevírá se vnějším partnerům.
9. Škola – kulturní a vzdělávací středisko obce
ŠPZ usiluje o to, aby se v zájmu vytvoření a udržení demokratického charakteru své komunity zpřístupnila veřejnosti a obci, jejich organizacím a představitelům, a na základě otevřených vztahů s nimi se postupně stala přirozeným kulturním a vzdělávacím střediskem obce.
Škola podporující zdraví se identifikuje s obcí a reaguje na aktuální potřeby v obci, uvědomuje si, že perspektiva školy je v přijetí funkce vzdělávacího střediska obce, každou změnu uskutečňuje s perspektivou proměny v kulturní a vzdělávací středisko obce.
Pilíře projektu jsou 3 a zastřešují 9 zásad Zdravé školy:
I. pilíř: Pohoda prostředí
1. Pohoda věcného prostředí
2. Pohoda sociálního prostředí
3. Pohoda organizačního prostředí
II. pilíř: Zdravé učení
4. Smysluplnost
5. Možnost výběru a přiměřenost
6. Spoluúčast a spolupráce
7. Motivující hodnocení
III. pilíř: Otevřené partnerství
8. Škola jako model demokratického společenství
9. Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce
5.1 Pilíř: Pohoda prostředí
Prostředí je všechno, co nás obklopuje. Patří k naší existenci, proto se nazývá životním prostředím. Rozlišujeme makroprostředí (přírodní a společenské jevy a děje např. ovzduší, osídlení, vztahy a dohody mezi státy, politický a právní systém státu, ekonomika aj.) a mikroprostředí (prostředí, které užívá a současně produkuje určitá lidská skupina ve svém životním či pracovním prostoru vymezeném pro její životní funkce, patří do něj prostředí věcné, sociální a organizační, např. prostředí školy).
Prostředí působí na jedince aktuálně (tj. poskytuje podmínky pro uspokojování jeho
individuálních potřeb) a perspektivně (tj. prostředí ve kterém jsme vyrůstali je modelem prostředí, které napodobujeme a vytváříme). Aby převažovaly vlastnosti prostředí pro jedince přínosné, musí v něm být zabezpečeny jeho potřeby a zároveň mu musí být dána možnost na okolní prostředí systematicky působit, měnit, utvářet a pečovat. Prostředí školy obsahuje tři složky (věcnou, sociální, organizační), které působí současně. Důležitou podmínkou prostředí školy je, že by mělo být bezpečné.
Mikroprostředí školy je specifické tím, že sdružuje 2 skupiny lidí (učitelé, žáci), které se od sebe výrazně liší věkem a dále tím, že přímo v prostředí školy by měl být zabudován jeho výchovný vliv.
Prostředí školy splňuje několik funkcí. Za prvé, pracovní prostředí školy má za úkol
zajistit co největší výkon při minimální únavě. Mělo by umožňovat uplatnění nových metod a forem práce, založených na diferenciaci, individualizaci, aktivizaci, přímé zkušenosti s vlastní činností a poznáváním. Obytné prostředí školy je po domovu prvním prostředím, které poznává a kde tráví velkou část svého času. Škola je často místo, kde děti tráví svůj volný čas v různých zájmových kroužcích a to klade další nároky na kvalitu prostředí. V neposlední řadě vytváří škola prostředí stimulující osobní rozvoj žáků a učitelů, škola je místem lidských setkání, ovlivňuje citový vývoj dítěte a formování sociálních vztahů a může někdy kompenzovat rodinné prostředí.
1. Pohoda věcného prostředí
2. Pohoda sociálního prostředí
3. Pohoda organizačního prostředí
II. pilíř: Zdravé učení
4. Smysluplnost
5. Možnost výběru a přiměřenost
6. Spoluúčast a spolupráce
7. Motivující hodnocení
III. pilíř: Otevřené partnerství
8. Škola jako model demokratického společenství
9. Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce
5.1 Pilíř: Pohoda prostředí
Prostředí je všechno, co nás obklopuje. Patří k naší existenci, proto se nazývá životním prostředím. Rozlišujeme makroprostředí (přírodní a společenské jevy a děje např. ovzduší, osídlení, vztahy a dohody mezi státy, politický a právní systém státu, ekonomika aj.) a mikroprostředí (prostředí, které užívá a současně produkuje určitá lidská skupina ve svém životním či pracovním prostoru vymezeném pro její životní funkce, patří do něj prostředí věcné, sociální a organizační, např. prostředí školy).
Prostředí působí na jedince aktuálně (tj. poskytuje podmínky pro uspokojování jeho
individuálních potřeb) a perspektivně (tj. prostředí ve kterém jsme vyrůstali je modelem prostředí, které napodobujeme a vytváříme). Aby převažovaly vlastnosti prostředí pro jedince přínosné, musí v něm být zabezpečeny jeho potřeby a zároveň mu musí být dána možnost na okolní prostředí systematicky působit, měnit, utvářet a pečovat. Prostředí školy obsahuje tři složky (věcnou, sociální, organizační), které působí současně. Důležitou podmínkou prostředí školy je, že by mělo být bezpečné.
Mikroprostředí školy je specifické tím, že sdružuje 2 skupiny lidí (učitelé, žáci), které se od sebe výrazně liší věkem a dále tím, že přímo v prostředí školy by měl být zabudován jeho výchovný vliv.
Prostředí školy splňuje několik funkcí. Za prvé, pracovní prostředí školy má za úkol
zajistit co největší výkon při minimální únavě. Mělo by umožňovat uplatnění nových metod a forem práce, založených na diferenciaci, individualizaci, aktivizaci, přímé zkušenosti s vlastní činností a poznáváním. Obytné prostředí školy je po domovu prvním prostředím, které poznává a kde tráví velkou část svého času. Škola je často místo, kde děti tráví svůj volný čas v různých zájmových kroužcích a to klade další nároky na kvalitu prostředí. V neposlední řadě vytváří škola prostředí stimulující osobní rozvoj žáků a učitelů, škola je místem lidských setkání, ovlivňuje citový vývoj dítěte a formování sociálních vztahů a může někdy kompenzovat rodinné prostředí.
5. Pilíře projektu Zdravá škola
Proces ozdravění základních škol byl popsán v předcházející kapitole, nyní se blíže seznámíme s principy projektu Zdravá škola. Abychom se mohli dobře orientovat v problematice, bude nutné zmínit hlavní cíl projektu a podrobněji popsat jeho hlavní pilíře a zásady.
Výchova ke zdravému způsobu života v nejširším slova smyslu je hlavním cílem programu podporující zdraví na základní škole. Zdraví je zde chápáno holisticky, podle definice WHO jako celkově dobrý životní pocit, který člověk prožívá v rovině tělesné, duševní, sociální a duchovní. Z této definice pojmu zdraví pak vyplynuly základní principy ŠPZ. Dva zásadní principy podpory zdraví jsou respekt k přirozeným potřebám jednotlivce a rozvíjení schopnosti komunikovat a spolupracovat.
Předpokladem udržení a rozvoje zdraví člověka je uspokojení přirozených potřeb všech lidí ve škole. Z hierarchie potřeb pro školu vyplývá, že se děti nemohou efektivně učit a učitelé efektivně vyučovat, pokud ve škole a ve třídě nevytvoříme takové podmínky, jež by umožňovaly uspokojení všech okruhů přirozených potřeb (Havlínová, 1998).
Z respektu k přirozeným potřebám jednotlivce vyplývají obecnější postoje - úcta k člověku, lidským společenstvím a přírodě, z principu komunikační schopnosti a schopnosti spolupracovat dále dovednosti, jimiž jsou uspokojovány potřeby jednotlivce umožňující efektivní vzdělávání.
Komunikací v mezilidských vztazích rozumíme sdělování, vzájemné dorozumívání, přenos a výměnu myšlenek, postojů, cílů, hodnot či emocí (Havlínová,1998). Komunikaci dělíme na verbální, neverbální a komunikaci činem. Komunikace založená, zejména ve škole, na respektu k základním lidským potřebám, přispívá k vytvoření pocitu bezpečí a sounáležitosti, projevuje uznání, přispívá k seberealizaci.
Spoluprací rozumíme společnou práci nejméně dvou osob na určité věci, jejich společné směřování k určitému cíli. Spolupráce posouvá řešení problémů kupředu tím, že umocňuje síly jednotlivců a umožňuje dosahování výsledků, které nemůže dosáhnout jednotlivec sám. Skutečná spolupráce vítá odlišnost, snaží se využít potenciálu každého člena.
V činnosti školy podporující zdraví má princip rozvíjení komunikace a spolupráce dvě funkce: jednak je jejím cílem a jednak metodickým prostředkem účinného a integrovaného poznávání světa a vytváření žákovských postojů a kompetencí (Havlínová, 1998).
Dnešní škola prozatím plně nevyužila potenciálu pro rozvoj komunikace a spolupráce. Tyto nedostatky se projevují v nerozvinuté schopnosti naslouchat druhému, chápat ho, neschopnost zaujmout a formulovat vlastní stanoviska, obhájit je a týmově pracovat. Rozvíjení komunikace a spolupráce je obsaženo ve všech devíti zásadách činnosti školy podporující zdraví.
Díky pokračujícímu technickému rozvoji se škola stále více stává nahraditelnou ve své funkci předávání informací, není však nahraditelná ve své funkci socializační, která spočívá na prvním místě v rozvíjení komunikace a spolupráce. Splněním socializační funkce může škola přispět k vytváření základní podmínky lidství a uchovat si tak právo na existenci i v období rozvinuté mediální revoluce (Havlínová, 1998).
Výchova ke zdravému způsobu života v nejširším slova smyslu je hlavním cílem programu podporující zdraví na základní škole. Zdraví je zde chápáno holisticky, podle definice WHO jako celkově dobrý životní pocit, který člověk prožívá v rovině tělesné, duševní, sociální a duchovní. Z této definice pojmu zdraví pak vyplynuly základní principy ŠPZ. Dva zásadní principy podpory zdraví jsou respekt k přirozeným potřebám jednotlivce a rozvíjení schopnosti komunikovat a spolupracovat.
Předpokladem udržení a rozvoje zdraví člověka je uspokojení přirozených potřeb všech lidí ve škole. Z hierarchie potřeb pro školu vyplývá, že se děti nemohou efektivně učit a učitelé efektivně vyučovat, pokud ve škole a ve třídě nevytvoříme takové podmínky, jež by umožňovaly uspokojení všech okruhů přirozených potřeb (Havlínová, 1998).
Z respektu k přirozeným potřebám jednotlivce vyplývají obecnější postoje - úcta k člověku, lidským společenstvím a přírodě, z principu komunikační schopnosti a schopnosti spolupracovat dále dovednosti, jimiž jsou uspokojovány potřeby jednotlivce umožňující efektivní vzdělávání.
Komunikací v mezilidských vztazích rozumíme sdělování, vzájemné dorozumívání, přenos a výměnu myšlenek, postojů, cílů, hodnot či emocí (Havlínová,1998). Komunikaci dělíme na verbální, neverbální a komunikaci činem. Komunikace založená, zejména ve škole, na respektu k základním lidským potřebám, přispívá k vytvoření pocitu bezpečí a sounáležitosti, projevuje uznání, přispívá k seberealizaci.
Spoluprací rozumíme společnou práci nejméně dvou osob na určité věci, jejich společné směřování k určitému cíli. Spolupráce posouvá řešení problémů kupředu tím, že umocňuje síly jednotlivců a umožňuje dosahování výsledků, které nemůže dosáhnout jednotlivec sám. Skutečná spolupráce vítá odlišnost, snaží se využít potenciálu každého člena.
V činnosti školy podporující zdraví má princip rozvíjení komunikace a spolupráce dvě funkce: jednak je jejím cílem a jednak metodickým prostředkem účinného a integrovaného poznávání světa a vytváření žákovských postojů a kompetencí (Havlínová, 1998).
Dnešní škola prozatím plně nevyužila potenciálu pro rozvoj komunikace a spolupráce. Tyto nedostatky se projevují v nerozvinuté schopnosti naslouchat druhému, chápat ho, neschopnost zaujmout a formulovat vlastní stanoviska, obhájit je a týmově pracovat. Rozvíjení komunikace a spolupráce je obsaženo ve všech devíti zásadách činnosti školy podporující zdraví.
Díky pokračujícímu technickému rozvoji se škola stále více stává nahraditelnou ve své funkci předávání informací, není však nahraditelná ve své funkci socializační, která spočívá na prvním místě v rozvíjení komunikace a spolupráce. Splněním socializační funkce může škola přispět k vytváření základní podmínky lidství a uchovat si tak právo na existenci i v období rozvinuté mediální revoluce (Havlínová, 1998).
4. Historie projektu Zdravá škola
Program WHO stanovil konkrétní úkoly pro oblast školství:
zvýšit míru zodpovědnosti za své zdraví a k tomu směřovat vzdělání a výchovu člověka
do roku 2005 zapojit do realizace programu WHO jednotlivce, skupiny a organizace veřejného i soukromého sektoru, tj. školy všech vzdělávacích stupňů
vybavit učitele znalostmi a dovednostmi, které jim umožní vést své žáky ke zdravému životnímu stylu
přesvědčit učitele, aby žili zdravě, protože jsou pro své žáky důležitými vzory
seznamovat učitele s rodinným zázemím žáků a navazovat kontakt s rodiči jako partnery
provádět výzkum a získávat vědecky podložené poznatky pro podporu zdraví.
K signatářům deklarace WHO patřila také ČR, jejíž vláda předložila v červnu 2002 ke schválení Návrh dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století. Tento návrh konkretizuje úkoly pro všechny oblasti života, tedy i pro české školství. Mimořádnou pozornost zasluhuje zejména dílčí úkol č. 13.4:
Zajistit, aby nejméně 50% dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporujících zdraví a 95 % dětí do základních škol podporujících zdraví (Mužík, 2003).
Změnu pojetí výchovy ke zdraví na školách však také nově podporují Rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé stupně vzdělání. Od září 2007 budou prostřednictvím školních vzdělávacích programů, vytvořených podle RVP, povinně pracovat všechny základní školy.
Školy, které měly zájem aktivně podporovat zdraví své a svých žáků ovšem nemusely
čekat až na zavedení RVP ZV. Programy podporující zdraví ve školách mají v České republice již dlouhou tradici. Proces ozdravění základních škol v České republice se datuje od osmdesátých let a je možné jej rozdělit do tří etap.
První etapu (1986 – 1990) zahájil Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Praze, který provedl
výzkum na základních školách a na základě výsledků byl vytvořen projekt “Ozdravný program na ZŠ”, zaměřený na ochranu před stresem a napětím na ZŠ. S projektem byly seznámeny všechny ZŠ v republice a přes 100 škol jej realizovalo.
Druhá etapa (1991-1995) byla aktivována návštěvou expertů WHO, kteří představili a
nabídli projekt “Program podpory zdraví na ZŠ”. Hlavní myšlenkou mezinárodního projektu WHO “Program podpory zdraví ve školách” je holisticky pojímané zdraví, program je založen na principech pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství. Garantem programu se v ČR stalo Národní centrum podpory zdraví. V roce 1992 se do projektu přihlásilo přes 90 škol, ale pouze 22 splnilo podmínky přijetí do projektu a uspělo v konkurzu. Tak se vytvořila první národní síť ŠPZ (11 škol) a zbývajících 11 škol bylo zařazeno do sítě evropských ŠPZ.
Od roku 1996 do současnosti probíhá třetí etapa, kdy se široká laická i odborná veřejnos seznamuje s principy Zdravé školy . Byla vytvořena síť mateřských škol podporujících zdraví a byl vytvořen manuál, který seznamuje s principy projektu a obsahuje metodiku pro tvorbu projektu (příloha č.1).
Do národního programu škol podporujících zdraví (ŠPZ) je v současné době zapojeno 99 škol (Brno – 3 ZŠ: ZŠ Jihomoravské nám. 2, ZŠ Kotlářská a ZŠ Heyerovského). Garantem programu je SZÚ.
zvýšit míru zodpovědnosti za své zdraví a k tomu směřovat vzdělání a výchovu člověka
do roku 2005 zapojit do realizace programu WHO jednotlivce, skupiny a organizace veřejného i soukromého sektoru, tj. školy všech vzdělávacích stupňů
vybavit učitele znalostmi a dovednostmi, které jim umožní vést své žáky ke zdravému životnímu stylu
přesvědčit učitele, aby žili zdravě, protože jsou pro své žáky důležitými vzory
seznamovat učitele s rodinným zázemím žáků a navazovat kontakt s rodiči jako partnery
provádět výzkum a získávat vědecky podložené poznatky pro podporu zdraví.
K signatářům deklarace WHO patřila také ČR, jejíž vláda předložila v červnu 2002 ke schválení Návrh dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století. Tento návrh konkretizuje úkoly pro všechny oblasti života, tedy i pro české školství. Mimořádnou pozornost zasluhuje zejména dílčí úkol č. 13.4:
Zajistit, aby nejméně 50% dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporujících zdraví a 95 % dětí do základních škol podporujících zdraví (Mužík, 2003).
Změnu pojetí výchovy ke zdraví na školách však také nově podporují Rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé stupně vzdělání. Od září 2007 budou prostřednictvím školních vzdělávacích programů, vytvořených podle RVP, povinně pracovat všechny základní školy.
Školy, které měly zájem aktivně podporovat zdraví své a svých žáků ovšem nemusely
čekat až na zavedení RVP ZV. Programy podporující zdraví ve školách mají v České republice již dlouhou tradici. Proces ozdravění základních škol v České republice se datuje od osmdesátých let a je možné jej rozdělit do tří etap.
První etapu (1986 – 1990) zahájil Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Praze, který provedl
výzkum na základních školách a na základě výsledků byl vytvořen projekt “Ozdravný program na ZŠ”, zaměřený na ochranu před stresem a napětím na ZŠ. S projektem byly seznámeny všechny ZŠ v republice a přes 100 škol jej realizovalo.
Druhá etapa (1991-1995) byla aktivována návštěvou expertů WHO, kteří představili a
nabídli projekt “Program podpory zdraví na ZŠ”. Hlavní myšlenkou mezinárodního projektu WHO “Program podpory zdraví ve školách” je holisticky pojímané zdraví, program je založen na principech pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství. Garantem programu se v ČR stalo Národní centrum podpory zdraví. V roce 1992 se do projektu přihlásilo přes 90 škol, ale pouze 22 splnilo podmínky přijetí do projektu a uspělo v konkurzu. Tak se vytvořila první národní síť ŠPZ (11 škol) a zbývajících 11 škol bylo zařazeno do sítě evropských ŠPZ.
Od roku 1996 do současnosti probíhá třetí etapa, kdy se široká laická i odborná veřejnos seznamuje s principy Zdravé školy . Byla vytvořena síť mateřských škol podporujících zdraví a byl vytvořen manuál, který seznamuje s principy projektu a obsahuje metodiku pro tvorbu projektu (příloha č.1).
Do národního programu škol podporujících zdraví (ŠPZ) je v současné době zapojeno 99 škol (Brno – 3 ZŠ: ZŠ Jihomoravské nám. 2, ZŠ Kotlářská a ZŠ Heyerovského). Garantem programu je SZÚ.
2.3 Výchova ke zdraví na 2. Stupni ZŠ
2.3.1 Výchova ke zdraví na 2. stupni ve Vzdělávacím programu Základní škola
Přírodopis (6. – 9. ročník) je založen na integraci poznatků z biologických a z dalších přírodovědných oborů. Žáci by si měli vytvořit ucelenou představu o vztazích mezi živou a neživou přírodou, seznámit se s mnohotvárnými formami života na Zemi a naučit se správně chápat spjatost člověka a jeho života s přírodou a jejími zákonitostmi.
Obsahová a časová dotace tématických celků je ponechána v kompetenci učitele. Osvojování učiva je založeno na činnostech podporujících tvořivé poznávání (pozorování, zkušenost, práce s texty, pokusy, exkurze, vycházky, výstavy, hry s ekologickou tématikou, dramatizace, aj.).
Z tématických celků upozorňuji na ty, které mají úzkou vazbu k člověku a jeho prostředí : Člověk, Stavba těla a funkce jednotlivých orgánů člověka, Poškození lidského organismu, Lidská populace, Rozmnožování organismů, Země – naše planeta, Změny životních společenstev, rušivý vliv člověka.
Občanská výchova (6. – 9. ročník) rozšiřuje a prohlubuje vědomosti a dovednosti žáků ze společenskovědní oblasti a navazuje především na prvouku a vlastivědu.
Z perspektivy zdravotně preventivní problematiky občanská výchova :
pomáhá utvářet vztahy žáků ke skutečnosti, formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života, pozitivní hodnotové orientace a žádoucí modely chování
utváří a rozvíjí způsobilost žáků k mravně odpovědnému jednání
formuje u žáků vědomí odpovědnosti za vlastní život, životní dráhu, za důsledky svého rozhodování, za kvalitu svěřené práce, mezilidských vztahů hodnot.
Učitel volí tempo výuky podle konkrétních podmínek, potřeb a zájmů žáků. Obsah předmětu je členěn do tematických celků, které jsou děleny na učivo základní a rozšiřující. Doporučuje se zařazovat aktivizující formy a metody výuky. Příklady tématických bloků:
Život ve společnosti, Člověk a morálka, Člověk a lidská práva, Globální problémy lidstva, Člověk a dospívání, Člověk a citový život, Člověk a rodinný život, Člověk a pracovní život, Člověk a občanský život, Životní perspektivy.
Rodinná výchova (6.-9.ročník) vytváří svým pojetím prostor pro široké formativní působení na dospívající žáky, a tím významně přispívá k jejich osobnostnímu a sociálnímu rozvoji.
Nejdůležitějšími obsahovými prvky předmětu jsou zdraví a rodina jako základní předpoklad tvorby správných a aktivních postojů k podpoře zdraví jedince.
Rodinná výchova (v návaznosti na Výchovu ke zdraví) rozvíjí a prohlubuje specifické poznatky a dovednosti, které žákům umožní lépe porozumět životním situacím a správně se rozhodovat v otázkách zdraví, partnerských vztahů, rodinného života, rodičovství a osobního bezpečí. Sleduje především aspekt zdravotně preventivní s návody pro každodenní život, umožňuje učiteli navazovat se žáky potřebné kontakty, vnést do školy více vzájemného pochopení, přispět k tolik potřebnému přiblížení školy a rodiny a zároveň vypěstovat nezbytné dovednosti, návyky a potřebné životní postoje.
Výuka rodinné výchovy směřuje k tomu aby:
- si žáci uvědomovali problémy a potřeby v oblasti zdraví, životního stylu, rodinného života, rodičovství, osobního bezpečí
- uměli zaujímat vlastní postoje k uplatnění zdravého způsobu života
- si osvojili a postupně kultivovali odpovědné chování, rozhodování a komunikaci v situacích souvisejících s aktivním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodičovstvím
- jejich vstup do dospělosti byl provázen odpovědným přístupem ke zdraví a založení vlastní rodiny
- se bezpečně orientovali v konfliktních a krizových situacích souvisejících se zdravím, mezilidskými vztahy a osobním bezpečím
- dovedli je rozpoznávat, uměli na ně adekvátně reagovat a přijímat odpovědnost za bezpečí své i druhých
- znali základní dostupné informační prameny týkající se problematiky zdravého způsobu života, ekologických a klimatických vlivů na zdraví
- uměli využívat získaných poznatků k ochraně a upevňování svého zdraví.
Učivo je zaměřováno na osvojení komunikačních technik, vhodné argumentace, chování a rozhodování ve prospěch zdraví.Ve výuce je vhodné využívat netradičních metod (skupinová práce, diskuse, videoprogramy, besedy, situační hry, exkurze, peer programy aj.).
Pořadí témat si volí učitel podle vlastního uvážení, vhodné je témata vzájemně spojovat.
Specifikem rodinné výchovy je nutnost průběžné spolupráce s rodiči. Tématické okruhy pro 6.-9. ročník: Rodina a širší sociální prostředí, Rozvoj osobnosti, Péče o zdraví, osobní hygiena, režim dne, Zdravá výživa, Pohybová aktivita a zdraví, Sexuální výchova, Prevence zneužívání návykových látek , Osobní bezpečí.
Je zřejmé, že Vzdělávací program Základní škola by měl pokrýt celou problematiku podpory zdraví. Jaká je ovšem realita na základních školách?
Mužík (2003) uvádí, že na třech čtvrtinách škol neexistuje cílená výchova ke zdraví a témata z oblasti podpory zdraví jsou rozptýlena do mnoha vyučovacích předmětů a jejich výsledný efekt je sporný. Navíc je v praxi málo absolventů, kteří mají vystudovanou aprobaci pokrývající danou problematiku.
Z tohoto důvodu mnozí učitelé, kteří to myslí s výchovou ke zdraví vážně, přivítali zavádění Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a tvorbu Školních vzdělávacích programů, které vedou učitele k otevřené diskusi, ujasnění si cílů a kompetencí jednotlivých učitelů a vytvoření vlastní koncepce vzdělávání podle svých potřeb, což je pochopitelně implikováno potřebami dětí na základě regionálního principu.
2.3.2 Výchova ke zdraví na 2. stupni v RVP ZV
Vzdělávací oblast “Člověk a zdraví”(příloha č. 2) přináší základní podněty a informace, jak ovlivňovat zdraví a aplikovat tyto znalosti ve svém životě. Směřuje žáky k tomu, aby pochopili hodnotu zdraví, odpovědnost za zdraví a smysl prevence. Žáci by měli být seznámeni s faktory, které ohrožují zdraví a osvojit si dovednosti a způsoby chování, které vedou k zachování a posílení zdraví.
Ve výuce je třeba klást důraz na praktické dovednost a jejich aplikaci v modelových situacích i v každodenním životě školy. Důležitá je účinná motivace a činnostní učení, osobní příklad učitele posilující zájem o problematiku zdraví.
Uveďme cíle vzdělávací oblasti (RVP ZV, 2004):
- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
- pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní a sociální pohody
- vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
- poznávání člověka jako biologického jedince závislého na jednotlivých etapách života, na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
- získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
- využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k uplatňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
- propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
- chápaní zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti atd.
- aktivní zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí a je vymezena a realizována v oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova .
Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek – sociálních, psychických a fyzických a být za ně odpovědný. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní a jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům (úrazy – velmi častá příčina úmrtí – dopravní nehody, skoky do vody, pády z výšek, chodci, hromadná neštěstí) a prohlubují poznatky o rodině, škole, přírodě, člověku a vztazích a rozhodovat se ve prospěch zdraví.
Výstupy a učivo vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je určeno pouze pro 2. stupeň a je členěno do následujících tématických celků: Vztahy mezi lidmi a formy soužití, Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Hodnota a podpora zdraví a Osobní a sociální rozvoj.
Vzdělávací obor Tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových možností a zájmů a k poznávání účinků pohybu na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu a je koncipován pro 1. i pro 2. stupeň.
Učivo je členěno do tématických celků Činnost ovlivňující zdraví, Činnost ovlivňující úroveň pohybových dovedností, Činnost podporující pohybové učení. Škola má dále povinnost nabídnout zdravotně oslabeným žákům Zdravotní tělesnou výchovu s učivem v tématických celcích Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení, Speciální cvičení a Všeobecně rozvíjející pohybové činnosti.
Originální znění a náplň oblasti “Člověk a zdraví” je zařazena jako příloha práce č. 2.
Dále se podporou zdraví zabývá průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, jak již bylo řečeno v celku o výchově ke zdraví na 1. stupni. Tématické celky a jejich rozdělení učiva zůstává stejné, konkrétní výběr učiva volí učitel spolu se žáky podle jejich individuálních potřeb, zájmů a zvláštností. Je třeba počítat s rozdílnými názory a postoji žáků, které jsou ovšem právě v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné a žádoucí.
Přírodopis (6. – 9. ročník) je založen na integraci poznatků z biologických a z dalších přírodovědných oborů. Žáci by si měli vytvořit ucelenou představu o vztazích mezi živou a neživou přírodou, seznámit se s mnohotvárnými formami života na Zemi a naučit se správně chápat spjatost člověka a jeho života s přírodou a jejími zákonitostmi.
Obsahová a časová dotace tématických celků je ponechána v kompetenci učitele. Osvojování učiva je založeno na činnostech podporujících tvořivé poznávání (pozorování, zkušenost, práce s texty, pokusy, exkurze, vycházky, výstavy, hry s ekologickou tématikou, dramatizace, aj.).
Z tématických celků upozorňuji na ty, které mají úzkou vazbu k člověku a jeho prostředí : Člověk, Stavba těla a funkce jednotlivých orgánů člověka, Poškození lidského organismu, Lidská populace, Rozmnožování organismů, Země – naše planeta, Změny životních společenstev, rušivý vliv člověka.
Občanská výchova (6. – 9. ročník) rozšiřuje a prohlubuje vědomosti a dovednosti žáků ze společenskovědní oblasti a navazuje především na prvouku a vlastivědu.
Z perspektivy zdravotně preventivní problematiky občanská výchova :
pomáhá utvářet vztahy žáků ke skutečnosti, formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života, pozitivní hodnotové orientace a žádoucí modely chování
utváří a rozvíjí způsobilost žáků k mravně odpovědnému jednání
formuje u žáků vědomí odpovědnosti za vlastní život, životní dráhu, za důsledky svého rozhodování, za kvalitu svěřené práce, mezilidských vztahů hodnot.
Učitel volí tempo výuky podle konkrétních podmínek, potřeb a zájmů žáků. Obsah předmětu je členěn do tematických celků, které jsou děleny na učivo základní a rozšiřující. Doporučuje se zařazovat aktivizující formy a metody výuky. Příklady tématických bloků:
Život ve společnosti, Člověk a morálka, Člověk a lidská práva, Globální problémy lidstva, Člověk a dospívání, Člověk a citový život, Člověk a rodinný život, Člověk a pracovní život, Člověk a občanský život, Životní perspektivy.
Rodinná výchova (6.-9.ročník) vytváří svým pojetím prostor pro široké formativní působení na dospívající žáky, a tím významně přispívá k jejich osobnostnímu a sociálnímu rozvoji.
Nejdůležitějšími obsahovými prvky předmětu jsou zdraví a rodina jako základní předpoklad tvorby správných a aktivních postojů k podpoře zdraví jedince.
Rodinná výchova (v návaznosti na Výchovu ke zdraví) rozvíjí a prohlubuje specifické poznatky a dovednosti, které žákům umožní lépe porozumět životním situacím a správně se rozhodovat v otázkách zdraví, partnerských vztahů, rodinného života, rodičovství a osobního bezpečí. Sleduje především aspekt zdravotně preventivní s návody pro každodenní život, umožňuje učiteli navazovat se žáky potřebné kontakty, vnést do školy více vzájemného pochopení, přispět k tolik potřebnému přiblížení školy a rodiny a zároveň vypěstovat nezbytné dovednosti, návyky a potřebné životní postoje.
Výuka rodinné výchovy směřuje k tomu aby:
- si žáci uvědomovali problémy a potřeby v oblasti zdraví, životního stylu, rodinného života, rodičovství, osobního bezpečí
- uměli zaujímat vlastní postoje k uplatnění zdravého způsobu života
- si osvojili a postupně kultivovali odpovědné chování, rozhodování a komunikaci v situacích souvisejících s aktivním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodičovstvím
- jejich vstup do dospělosti byl provázen odpovědným přístupem ke zdraví a založení vlastní rodiny
- se bezpečně orientovali v konfliktních a krizových situacích souvisejících se zdravím, mezilidskými vztahy a osobním bezpečím
- dovedli je rozpoznávat, uměli na ně adekvátně reagovat a přijímat odpovědnost za bezpečí své i druhých
- znali základní dostupné informační prameny týkající se problematiky zdravého způsobu života, ekologických a klimatických vlivů na zdraví
- uměli využívat získaných poznatků k ochraně a upevňování svého zdraví.
Učivo je zaměřováno na osvojení komunikačních technik, vhodné argumentace, chování a rozhodování ve prospěch zdraví.Ve výuce je vhodné využívat netradičních metod (skupinová práce, diskuse, videoprogramy, besedy, situační hry, exkurze, peer programy aj.).
Pořadí témat si volí učitel podle vlastního uvážení, vhodné je témata vzájemně spojovat.
Specifikem rodinné výchovy je nutnost průběžné spolupráce s rodiči. Tématické okruhy pro 6.-9. ročník: Rodina a širší sociální prostředí, Rozvoj osobnosti, Péče o zdraví, osobní hygiena, režim dne, Zdravá výživa, Pohybová aktivita a zdraví, Sexuální výchova, Prevence zneužívání návykových látek , Osobní bezpečí.
Je zřejmé, že Vzdělávací program Základní škola by měl pokrýt celou problematiku podpory zdraví. Jaká je ovšem realita na základních školách?
Mužík (2003) uvádí, že na třech čtvrtinách škol neexistuje cílená výchova ke zdraví a témata z oblasti podpory zdraví jsou rozptýlena do mnoha vyučovacích předmětů a jejich výsledný efekt je sporný. Navíc je v praxi málo absolventů, kteří mají vystudovanou aprobaci pokrývající danou problematiku.
Z tohoto důvodu mnozí učitelé, kteří to myslí s výchovou ke zdraví vážně, přivítali zavádění Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a tvorbu Školních vzdělávacích programů, které vedou učitele k otevřené diskusi, ujasnění si cílů a kompetencí jednotlivých učitelů a vytvoření vlastní koncepce vzdělávání podle svých potřeb, což je pochopitelně implikováno potřebami dětí na základě regionálního principu.
2.3.2 Výchova ke zdraví na 2. stupni v RVP ZV
Vzdělávací oblast “Člověk a zdraví”(příloha č. 2) přináší základní podněty a informace, jak ovlivňovat zdraví a aplikovat tyto znalosti ve svém životě. Směřuje žáky k tomu, aby pochopili hodnotu zdraví, odpovědnost za zdraví a smysl prevence. Žáci by měli být seznámeni s faktory, které ohrožují zdraví a osvojit si dovednosti a způsoby chování, které vedou k zachování a posílení zdraví.
Ve výuce je třeba klást důraz na praktické dovednost a jejich aplikaci v modelových situacích i v každodenním životě školy. Důležitá je účinná motivace a činnostní učení, osobní příklad učitele posilující zájem o problematiku zdraví.
Uveďme cíle vzdělávací oblasti (RVP ZV, 2004):
- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
- pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní a sociální pohody
- vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
- poznávání člověka jako biologického jedince závislého na jednotlivých etapách života, na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
- získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
- využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k uplatňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
- propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
- chápaní zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti atd.
- aktivní zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí a je vymezena a realizována v oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova .
Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek – sociálních, psychických a fyzických a být za ně odpovědný. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní a jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům (úrazy – velmi častá příčina úmrtí – dopravní nehody, skoky do vody, pády z výšek, chodci, hromadná neštěstí) a prohlubují poznatky o rodině, škole, přírodě, člověku a vztazích a rozhodovat se ve prospěch zdraví.
Výstupy a učivo vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je určeno pouze pro 2. stupeň a je členěno do následujících tématických celků: Vztahy mezi lidmi a formy soužití, Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Hodnota a podpora zdraví a Osobní a sociální rozvoj.
Vzdělávací obor Tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových možností a zájmů a k poznávání účinků pohybu na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu a je koncipován pro 1. i pro 2. stupeň.
Učivo je členěno do tématických celků Činnost ovlivňující zdraví, Činnost ovlivňující úroveň pohybových dovedností, Činnost podporující pohybové učení. Škola má dále povinnost nabídnout zdravotně oslabeným žákům Zdravotní tělesnou výchovu s učivem v tématických celcích Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení, Speciální cvičení a Všeobecně rozvíjející pohybové činnosti.
Originální znění a náplň oblasti “Člověk a zdraví” je zařazena jako příloha práce č. 2.
Dále se podporou zdraví zabývá průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, jak již bylo řečeno v celku o výchově ke zdraví na 1. stupni. Tématické celky a jejich rozdělení učiva zůstává stejné, konkrétní výběr učiva volí učitel spolu se žáky podle jejich individuálních potřeb, zájmů a zvláštností. Je třeba počítat s rozdílnými názory a postoji žáků, které jsou ovšem právě v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné a žádoucí.
2.2 Výchova ke zdraví na 1. stupni ZŠ
2.2.1 Výchova ke zdraví na 1.stupni ve Vzdělávacím programu Základní škola
Prvouka (1.-3.roč.) uvádí žáky do prostředí školy a řádu školního života a pomáhá jim překlenout náročné období, kterým je pro ně zahájení pravidelné školní docházky. Svým obsahem i výchovným zaměřením otevírá prvouka cestu k utváření základních potřebných životních postojů a hodnotových orientací žáka. Vzhledem k výchově ke zdraví vytváří prvouka předpoklady především pro:
formování základních pracovních i režimových návyků
dává podněty k rozvoji schopností účelně organizovat čas práce, zábavy a odpočinku podle vlastních potřeb i oprávněných nároků jiných
vytváří a posiluje u žáků vnímavý vztah k jejich okolí
pomáhá formovat základní vztah k životu, vlastní osobě, jiným lidem
formuje základní vědomí odpovědnosti žáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování
pěstuje základy uvědomování si vlastní individuality, potřebné vědomí sounáležitosti s lidmi, přírodou.
Prvouka je soubor vzdělávacích námětů, které jsou podle obsahové příbuznosti členěny do jednotlivých témat. Jedním z tématických okruhů je také Člověk a zdraví. Učivo není rozděleno do ročníků, předložené učební osnovy tvoří obsahový rámec, v němž učitel, na základě aktuálních potřeb, rozhoduje o konečném výběru učiva. Osvojování učiva je založeno na činnostech a hrách podporujících tvořivé poznání.
Přírodověda (4. a 5. ročník) navazuje svým obsahem na učivo prvouky v 1. -3. ročníku. Jednotlivá témata nejsou pro dané ročníky závazná, ale doporučovaná, realizují se podle podmínek školy a dostupných pomůcek.
Přírodověda je svým pojetím zaměřena na to, aby v procesu výuky žáci získávali takové vědomosti, dovednosti a rozvíjeli ty schopnosti, které jim umožní aktivně poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět i prostředí, ve kterém pracuje a žije. Z hlediska rozvoje vědomostí, dovedností a schopností podporujících zdraví bych zdůraznila především :
rozvoj schopnosti řešit přiměřeně náročné úkoly a problémy, utvářet si kladný vztah k přírodě, ke svému zdraví a zdravému způsobu života i k ochraně životního prostředí jako celku.
Osvojování učiva je založeno převážně na pozorování, srovnávání a dalších aktivních činnostech. Uplatňují se hry s ekologickou tematikou, modelové situace a vlastní zkušenosti žáků, co nejvíce se využívá regionální princip.
Vlastivěda (4.-5. ročník) je koncipována jako předmět upevňující a rozšiřující základní vědomosti a dovednosti ze společenskovědní oblasti, které žáci získali v prvouce a nabyli osobní zkušeností. Navazuje na prvouku a přináší žákům základní poznatky o významných přírodních, hospodářských, společenských, kulturních a historických okolnostech života lidí. Vlastivěda u žáků :
formuje vědomí příslušnosti k vlastnímu národu
pěstuje žádoucí hodnotové orientace
rozvíjí zájem žáků o poznávání života, tradic, zvyklostí.
Učivo ve vlastivědě vytváří základy pro výuku dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy na 2.stupni ZŠ.
Výchova ke zdraví (4. a 5. ročník) je realizovaná v rámci časové dotace vymezené pro předměty přírodověda a vlastivěda, je koncipována jako cílené upevňování a rozšiřování základních poznatků a dovedností v oblasti péče o zdraví, osobní hygieny, vztahů mezi lidmi a osobního bezpečí. Svým pojetím umožňuje osvojování některých praktických zdravotně preventivních dovedností.
S nástupem prepuberty u žáků se v tomto období klade také důraz na základy rodinné a sexuální výchovy a etiku dospívání. Výuka Výchovy ke zdraví směřuje k tomu, aby se žáci postupně:
▪ orientovali v otázkách aktivního zdraví
▪ osvojené dovednosti uměli uplatňovat ve vztahu k vlastní osobě i k jiným lidem
▪ chápali fyziologické, psychické a sociální změny spojené s dospíváním
▪ uměli na ně adekvátně reagovat a v této souvislosti i kultivovali svoje chování
▪ dovedli orientovat v krizových situacích (zneužívaní návykových látek, osobní bezpečí),
▪ uměli je rozpoznávat, předcházet jim
▪ zaujímali žádoucí postoje a volili správná rozhodnutí ve prospěch svého zdraví za pomoci dospělých uměli organizovat svůj denní pracovní i odpočinkový režim ve smyslu zdravého životního stylu.
Upevňování požadovaných návyků, vědomostí a postojů, žádaných způsobů jednání a chování a osvojování komunikačních technik je realizováno prostřednictvím situačních her a při řešení modelových situací.
Učitel si sám, na základě obsahových námětů, sestavuje vlastní konkrétní vzdělávací plán.
Tématické okruhy: Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc, Výživa a zdraví, Základy rodinné a sexuální výchovy, Prevence zneužívání návykových látek, Osobní bezpečí
2.2.2 Výchova ke zdraví na 1. stupni v RVP ZV
Tématika podpory zdraví na 1. stupni je především zahrnuta ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Tato vzdělávací oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat (RVP ZV, 2004).
Vzdělávací oblast tvoří 5 tématických okruhů : Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví.
Výchova ke zdraví je zastoupena převážně v tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví, sociální a psychická složka zdraví je rozvíjena také v celcích Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás.
V tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví (s učivem: lidské tělo; partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy; péče o zdraví, zdravá výživa; návykové látky a zdraví; osobní bezpečí; situace hromadného ohrožení) poznávají žáci člověka jako biologickou bytost se svými fyziologickými funkcemi a potřebami. Dále poznávají, jak se člověk během života vyvíjí, seznamují se se zásadami hygieny, denního režimu, výživy a pravidly mezilidských vztahů. Získávají také základní poznatky o prevenci a zásadách první pomoci a učí se chápat, že každý člověk nese za svoje zdraví odpovědnost.
Zodpovědné chování a rozvoj aktivity spojené s vyjádřením vlastního názoru, důraz na osobní bezpečí a rozvoj sociálního cítění si klade za cíl tématický okruh Místo, kde žijeme a to především v učivu domov; škola a obec.
Spolu s okruhem Lidé kolem nás u žáků rozvíjí sociální cítění, zásady slušného chování , toleranci, solidaritu, schopnost pomoci druhému aj. Učivo je členěno do celků rodina; soužití lidí; chování lidí; vlastnictví; právo a spravedlnost; kultura a základní globální problémy.
Další vzdělávací oblast zaměřená na aktivní rozvoj zdraví je Člověk a zdraví se vzdělávacím oborem Tělesná výchova. Učivo vzdělávacího oboru je členěno do celků Činnosti ovlivňující zdraví, Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností a Činnosti podporující pohybové učení. Vzdělávací oblast směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu (RVP ZV, 2004). Cílem vzdělávací oblasti je, aby žáci získali pozitivní postoj k pohybovým aktivitám, poznali svoje možnosti a zařazovali pohyb pravidelně do svého denního režimu. V hodinách tělesné výchovy by také mělo docházet ke korekcím zdravotních oslabení. Škola má povinnost nabízet Zdravotní tělesnou výchovu žákům III. zdravotní skupiny (s učivem v tématických celcích Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení, Speciální cvičení a Všeobecně rozvíjející pohybové činnosti).
Úzkou vazbu k předcházejícím vzdělávacím oblastem najdeme v průřezovém tématu Osobnostní a sociální výchova. Průřezové téma se zaměřuje na formativní působení, orientuje se na žáka, reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby a zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti (RVP ZV, 2004). Tématické celky Osobnostní rozvoj s učivem Rozvoj schopností poznávání, Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace a sebeorganizace, Psychohygiena a Kreativita, Sociální rozvoj s učivem Poznávání lidí, Mezilidské vztahy, Komunikace a Kooperace a kompetice a Morální rozvoj s učivem Řešení problémů a rozhodovací dovednosti a Hodnoty, postoje, praktická etika tvoří jistě zajímavou náplň tohoto průřezového tématu a reflektují aktuální potřeby žáků.
Prvouka (1.-3.roč.) uvádí žáky do prostředí školy a řádu školního života a pomáhá jim překlenout náročné období, kterým je pro ně zahájení pravidelné školní docházky. Svým obsahem i výchovným zaměřením otevírá prvouka cestu k utváření základních potřebných životních postojů a hodnotových orientací žáka. Vzhledem k výchově ke zdraví vytváří prvouka předpoklady především pro:
formování základních pracovních i režimových návyků
dává podněty k rozvoji schopností účelně organizovat čas práce, zábavy a odpočinku podle vlastních potřeb i oprávněných nároků jiných
vytváří a posiluje u žáků vnímavý vztah k jejich okolí
pomáhá formovat základní vztah k životu, vlastní osobě, jiným lidem
formuje základní vědomí odpovědnosti žáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování
pěstuje základy uvědomování si vlastní individuality, potřebné vědomí sounáležitosti s lidmi, přírodou.
Prvouka je soubor vzdělávacích námětů, které jsou podle obsahové příbuznosti členěny do jednotlivých témat. Jedním z tématických okruhů je také Člověk a zdraví. Učivo není rozděleno do ročníků, předložené učební osnovy tvoří obsahový rámec, v němž učitel, na základě aktuálních potřeb, rozhoduje o konečném výběru učiva. Osvojování učiva je založeno na činnostech a hrách podporujících tvořivé poznání.
Přírodověda (4. a 5. ročník) navazuje svým obsahem na učivo prvouky v 1. -3. ročníku. Jednotlivá témata nejsou pro dané ročníky závazná, ale doporučovaná, realizují se podle podmínek školy a dostupných pomůcek.
Přírodověda je svým pojetím zaměřena na to, aby v procesu výuky žáci získávali takové vědomosti, dovednosti a rozvíjeli ty schopnosti, které jim umožní aktivně poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět i prostředí, ve kterém pracuje a žije. Z hlediska rozvoje vědomostí, dovedností a schopností podporujících zdraví bych zdůraznila především :
rozvoj schopnosti řešit přiměřeně náročné úkoly a problémy, utvářet si kladný vztah k přírodě, ke svému zdraví a zdravému způsobu života i k ochraně životního prostředí jako celku.
Osvojování učiva je založeno převážně na pozorování, srovnávání a dalších aktivních činnostech. Uplatňují se hry s ekologickou tematikou, modelové situace a vlastní zkušenosti žáků, co nejvíce se využívá regionální princip.
Vlastivěda (4.-5. ročník) je koncipována jako předmět upevňující a rozšiřující základní vědomosti a dovednosti ze společenskovědní oblasti, které žáci získali v prvouce a nabyli osobní zkušeností. Navazuje na prvouku a přináší žákům základní poznatky o významných přírodních, hospodářských, společenských, kulturních a historických okolnostech života lidí. Vlastivěda u žáků :
formuje vědomí příslušnosti k vlastnímu národu
pěstuje žádoucí hodnotové orientace
rozvíjí zájem žáků o poznávání života, tradic, zvyklostí.
Učivo ve vlastivědě vytváří základy pro výuku dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy na 2.stupni ZŠ.
Výchova ke zdraví (4. a 5. ročník) je realizovaná v rámci časové dotace vymezené pro předměty přírodověda a vlastivěda, je koncipována jako cílené upevňování a rozšiřování základních poznatků a dovedností v oblasti péče o zdraví, osobní hygieny, vztahů mezi lidmi a osobního bezpečí. Svým pojetím umožňuje osvojování některých praktických zdravotně preventivních dovedností.
S nástupem prepuberty u žáků se v tomto období klade také důraz na základy rodinné a sexuální výchovy a etiku dospívání. Výuka Výchovy ke zdraví směřuje k tomu, aby se žáci postupně:
▪ orientovali v otázkách aktivního zdraví
▪ osvojené dovednosti uměli uplatňovat ve vztahu k vlastní osobě i k jiným lidem
▪ chápali fyziologické, psychické a sociální změny spojené s dospíváním
▪ uměli na ně adekvátně reagovat a v této souvislosti i kultivovali svoje chování
▪ dovedli orientovat v krizových situacích (zneužívaní návykových látek, osobní bezpečí),
▪ uměli je rozpoznávat, předcházet jim
▪ zaujímali žádoucí postoje a volili správná rozhodnutí ve prospěch svého zdraví za pomoci dospělých uměli organizovat svůj denní pracovní i odpočinkový režim ve smyslu zdravého životního stylu.
Upevňování požadovaných návyků, vědomostí a postojů, žádaných způsobů jednání a chování a osvojování komunikačních technik je realizováno prostřednictvím situačních her a při řešení modelových situací.
Učitel si sám, na základě obsahových námětů, sestavuje vlastní konkrétní vzdělávací plán.
Tématické okruhy: Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc, Výživa a zdraví, Základy rodinné a sexuální výchovy, Prevence zneužívání návykových látek, Osobní bezpečí
2.2.2 Výchova ke zdraví na 1. stupni v RVP ZV
Tématika podpory zdraví na 1. stupni je především zahrnuta ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Tato vzdělávací oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat (RVP ZV, 2004).
Vzdělávací oblast tvoří 5 tématických okruhů : Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví.
Výchova ke zdraví je zastoupena převážně v tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví, sociální a psychická složka zdraví je rozvíjena také v celcích Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás.
V tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví (s učivem: lidské tělo; partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy; péče o zdraví, zdravá výživa; návykové látky a zdraví; osobní bezpečí; situace hromadného ohrožení) poznávají žáci člověka jako biologickou bytost se svými fyziologickými funkcemi a potřebami. Dále poznávají, jak se člověk během života vyvíjí, seznamují se se zásadami hygieny, denního režimu, výživy a pravidly mezilidských vztahů. Získávají také základní poznatky o prevenci a zásadách první pomoci a učí se chápat, že každý člověk nese za svoje zdraví odpovědnost.
Zodpovědné chování a rozvoj aktivity spojené s vyjádřením vlastního názoru, důraz na osobní bezpečí a rozvoj sociálního cítění si klade za cíl tématický okruh Místo, kde žijeme a to především v učivu domov; škola a obec.
Spolu s okruhem Lidé kolem nás u žáků rozvíjí sociální cítění, zásady slušného chování , toleranci, solidaritu, schopnost pomoci druhému aj. Učivo je členěno do celků rodina; soužití lidí; chování lidí; vlastnictví; právo a spravedlnost; kultura a základní globální problémy.
Další vzdělávací oblast zaměřená na aktivní rozvoj zdraví je Člověk a zdraví se vzdělávacím oborem Tělesná výchova. Učivo vzdělávacího oboru je členěno do celků Činnosti ovlivňující zdraví, Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností a Činnosti podporující pohybové učení. Vzdělávací oblast směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu (RVP ZV, 2004). Cílem vzdělávací oblasti je, aby žáci získali pozitivní postoj k pohybovým aktivitám, poznali svoje možnosti a zařazovali pohyb pravidelně do svého denního režimu. V hodinách tělesné výchovy by také mělo docházet ke korekcím zdravotních oslabení. Škola má povinnost nabízet Zdravotní tělesnou výchovu žákům III. zdravotní skupiny (s učivem v tématických celcích Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení, Speciální cvičení a Všeobecně rozvíjející pohybové činnosti).
Úzkou vazbu k předcházejícím vzdělávacím oblastem najdeme v průřezovém tématu Osobnostní a sociální výchova. Průřezové téma se zaměřuje na formativní působení, orientuje se na žáka, reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby a zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti (RVP ZV, 2004). Tématické celky Osobnostní rozvoj s učivem Rozvoj schopností poznávání, Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace a sebeorganizace, Psychohygiena a Kreativita, Sociální rozvoj s učivem Poznávání lidí, Mezilidské vztahy, Komunikace a Kooperace a kompetice a Morální rozvoj s učivem Řešení problémů a rozhodovací dovednosti a Hodnoty, postoje, praktická etika tvoří jistě zajímavou náplň tohoto průřezového tématu a reflektují aktuální potřeby žáků.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)