Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Regulace v rostlinném těle a pohyby rostlin

1) Regulace v rostlinném těle a pohyby rostlin
Růst rostlin
Růst je nezvratné přibývání hmotnosti a objemu spojené s diferenciací a zvětšováním buněk.
Fáze růstu :
1) dělení – embryonální fáze, jedná se o dělivý růst, vznik nových buněk, fáze probíhající v meristémech, buňky mají stejné rozměry a nápadná jádra.
2) Prodlužovací (elongační fáze) – zvětšování buněk růstem vakuol, nedochází k dělení. Tato fáze je založena na příjmu vody.
3) Diferenciační fáze – specializace buněk podle budoucí funkce. Jedná se zejména o tvarové rozlišení na pletiva krycí, vodivé...

Regulace růstu
Rostlina má zevnitř regulátory růstu :
1) Vnitřní faktory (fytohormony) – růstové regulátory, což jsou organické sloučeniny vznikající v pletivech vyšších rostlin. Jedná se o:
- stimulátory – hormony stimulující růst
I. anxiny – asi nejdůležitější hormony, které se vyskytují ve vzrostlém vrcholu a v nejmladších listech. Podporují prodlužovací růst a dělení kambia a tvorbu adventivních kořenů. Při velké koncentraci může brzdit vývoj postranních pupen.
II. Gyberliny – tvorba v nejmladších listech, ale hlavně v kořenech, stimulují prodlužující růst, hlavně lodyhu a tvorbu květů. Kyselina gyberlinová přerušuje období klidu a budí klíčení a tvorbu plodů.
III. Cytokininy – vyskytují se v mladých kořenech a prodlužují buňky, dělení, vznik pupenů, růst postranních pupenů, zamezují rozkladu chlorofylu (kinetin).

- Inhibitory - např. kyselina abscisová, která se tvoří v hlízách a pupenech. Brzdí a navazuje odpočinek rostlin (dormanci). Ethen, ethylen urychlují zraní plodu.

Praktické využití – profan (proti klíčení), stimulátory k zakořeňování, CCC látky na
zkrácení a zpevnění stébel, která by působila poléhání obilí. Dále herbicidy proti růstu
rostliny, které jsou buď totální (travex, rondap) nebo selektivní, které ničí jen něco.

2) Vnější faktory – ekologické podmínky pro fotosyntétu a dýchání, teplota (různé optimum, jarovizace – vliv nízkých teplot na přechod do růstu – 0-7°C po dobu 1-3 měsíců), světlo, fotoperiodismus

Žádné komentáře:

Okomentovat